Otevírají se tři úseky dálnice D55 a po jednom úseku D48 a D49

Nahrávám video

Silničáři ve čtvrtek slavnostně otevřeli tři navazující úseky dálnice D55 propojující Babice na Uherskohradišťsku s Bzencem na Hodonínsku. Jejich dokončením vznikl ucelený úsek dálnice v délce přesahující 21 kilometrů. Silničáři ve čtvrtek otevřeli také první úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku dlouhý téměř deset kilometrů a rovněž další část dálnice D48.

Dálnice D55 podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) uleví mnoha lidem v obcích, které dosud trpěly tranzitní dopravou. Denně jimi projede přes deset tisíc aut, někde se jejich počet podle něj blíží až dvaceti tisícům. „Už nyní se lidem v této části Zlínského a Jihomoravského kraje výrazně zrychlí cestování směrem na Rakousko a Slovensko. A v budoucnu bude D55 z hlediska dálniční sítě stěžejní komunikací pro cestu ze severní části Česka směrem na jih,“ prohlásil Kupka.

Na úseku D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pracovali silničáři od roku 2020, dlouhý je téměř 8,5 kilometru. Budování toho dalšího mezi Starým Městem a Moravským Pískem na Hodonínsku trvalo přes tři roky, dlouhý je 8,8 kilometru. Alespoň částečně otevřený už je také zhruba 4,1 kilometru dlouhý úsek mezi Moravským Pískem a Bzencem, staví se od předloňska.

Zatímco první dva úseky jsou průjezdné zcela, úsek z Moravského Písku do Bzence zatím pouze z poloviny, tedy jedním jízdním pruhem v každém směru. Jeho výstavbu provázejí problémy. Stavbaři se tam potýkají se složitými geologickými podmínkami a vysokou hladinou spodní vody. „Práce ve zbývajících dvou pruzích by v tomto úseku měly trvat minimálně do poloviny příštího roku,“ odhadl mluvčí stavební společnosti Skanska Ondřej Šuch.

Nahrávám video

Hotovo by mělo být v roce 2033

Nové úseky D55 odvedou tranzitní dopravu ze silnice I/55 procházející Babicemi, Huštěnovicemi, Starým Městem, Uherským Hradištěm, Kunovicemi, Ostrožskou Novou Vsí, Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou i ze silnice II/427 mezi Starým Městem, Kostelany nad Moravou, Nedakonicemi, Polešovicemi a Moravským Pískem. Obě komunikace jsou dopravně přetížené. Na několika stech metrech podél vybudované dálnice osadili dělníci rozměrné sítě na ochranu ptáků. Dálnice D55 je v Česku první, která je takovými zábranami vybavena.

Loni zároveň začala výstavba mostu přes řeku Moravu u Napajedel na Zlínsku, který bude též součástí D55. S jeho otevřením počítá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) příští rok na podzim. Stavbu navazujícího sedmikilometrového úseku D55 mezi Napajedly a Babicemi plánuje ŘSD zahájit v roce 2026, dokončení předpokládá o tři roky později.

Od roku 2023 stavbaři budují také více než 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D55 z Olomouce do Kokor na Přerovsku. Jeho zprovoznění plánují silničáři příští rok. Po kompletní dostavbě D55 v budoucnu propojí střední, jihovýchodní a jižní Moravu. Dlouhá bude více než sto kilometrů, u Břeclavi se napojí na dálnici D2. Celá by měla být hotová do roku 2033.

Silničáři otevřeli i první úsek D49 mezi Hulínem a Holešovem

ŘSD ve čtvrtek otevřelo také první úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku. Dlouhý je téměř deset kilometrů, náklady činily zhruba 6,5 miliardy bez DPH. Ve výstavbě zůstává navazující více než sedmikilometrový úsek dálnice mezi Holešovem a Fryštákem na Zlínsku.

„Je to provizorní zprovoznění, maximum možného, co se v daném čase dalo udělat,“ prohlásil generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Nyní podle něj ŘSD čeká na vydání platného stavebního povolení na napojení dálnice na silnici druhé třídy u Fryštáku. „Někdy v prvním kvartále příštího roku by mohlo tohle stavební povolení nabýt právní moci. A pak máme zhruba tříměsíční termín pro zhotovitele z hlediska toho provizorního napojení. Těch 17,3 kilometru dálnice je prakticky hotovo, ale sedm kilometrů na konci se prostě nedá napojit na stávající silniční síť,“ nastínil.

Původně ŘSD plánovalo koncem letošního roku otevřít celý budovaný úsek z Hulína do Fryštáku. Letos na jaře však Nejvyšší správní soud (NSS) na podnět spolku Děti Země zrušil rozsudek Městského soudu v Praze z roku 2022 a rozhodnutí ministra dopravy z roku 2021, kterým byla potvrzena právní moc stavebního povolení na hlavní část D49. Ministerstvo se proto muselo s námitkami Dětí Země znovu vypořádat, NSS upozornil na více pochybení.

Ve věci rozhodoval ministr dopravy, který před několika týdny stavební povolení na hlavní část stavby částečně změnil a ve zbytku potvrdil. Díky tomu ŘSD mohlo práce obnovit a dálnici mezi Hulínem a Holešovem nyní otevřít. Některé konzervační práce však na dálnici pokračovaly i v minulých měsících, kdy stavební povolení pozbylo platnosti. „Pracujeme na tom, aby byl úsek z Holešova do Fryštáku zprovozněný co nejdříve. Nasadili jsme na to maximum našich pracovníků a techniky,“ ujistil Šuch ze Skansky.

Dálnice D49 by měla propojit střední a východní Moravu se Slovenskem

V roce 2021 obnovená stavba dálnice D49 zahrnuje výše popsaný 17,3 kilometru dlouhý úsek z Hulína do Fryštáku. Odvede část tranzitní dopravy ze zastavěného území Zlína, Otrokovic na Zlínsku, Holešova, Hulína a dalších obcí na Kroměřížsku a Zlínsku. Po dostavbě dalších částí dálnice v budoucnu propojí střední a východní Moravu se západním Slovenskem.

Stavbu D49 mezi Hulínem a Fryštákem silničáři slavnostně zahajovali v září 2008. Následně však soud zrušil stavební povolení a v červenci 2010 ministerstvo dopravy stavbu zastavilo. Zdržel ji nedostatek peněz i námitky ekologů.

Otevírá se i nový úsek dálnice D48 u Nového Jičína

ŘSD ve čtvrtek otevřelo také další část dálnice D48. Jde o 8,2 kilometru dlouhý úsek mezi starojičínskou částí Palačov a Šenovem u Nového Jičína, který vznikl přestavbou z původní dvoupruhé rychlostní silnice. Stavba trvala přes tři roky. Řidiči začnou po novém úseku jezdit ještě během čtvrtka. Včetně už vloni otevřené části z Bělotína na Přerovsku po starojičínskou část Dub přišla stavba bez DPH zhruba na 3,5 miliardy, z čehož více než tři miliardy zaplatí EU.

„Ta stavba je nesmírně důležitá. Myslím, že všichni, kdo absolvovali cestu mezi dálnicí D1 a Frýdkem-Místkem, ví, jak ta komunikace byla nebezpečná. Byl to čtyřpruh, který neměl střední dělicí pás. Různě se tady riskovalo, byly tady čelní srážky. Dálnice opravdu byla potřeba,“ je přesvědčený Mátl.

Nahrávám video

Dálnice by mohla být kompletní v roce 2028

Zhotovitelem stavby bylo konsorcium firem Colas CZ a Firesta-Fišer. Jde o jednu z etap stavby dálnice D48 mezi obcí Rybí na Novojičínsku a Bělotínem, kde se D48 napojuje na D1. Další část, takzvaná Palačovská spojka, jejíž součástí je i úsek dálnice D48 mezi Dubem a Palačovem, se začala stavět loni a dokončena má být v polovině příštího roku.

„Tohle je další z důležitých staveb pro to, aby tah mezi Olomoucí a Frýdkem-Místkem byl co nejkapacitnější, co nejbezpečnější. Obecně dálniční síť patří mezi tu nejbezpečnější část dopravní infrastruktury. Tady je to dalších osm kilometrů s tím, že k tomu musí přibýt ještě do roku 2026 Palačovská spojka, další úsek mezi Lešnou a Palačovem a taky mezi Šenovem a Rybím,“ řekl Kupka.

Poslední část, úsek Šenov u Nového Jičína – Rybí, se zatím připravuje, plány počítají s výstavbou v letech 2026 až 2028. Poté bude D48 kompletní.

„Tam jsme se hodně zadrhli v řešení v rámci územního rozhodnutí,“ vysvětlil Mátl. ŘSD podle něj hledalo například shodu na technických řešeních s Novým Jičínem. „Jsou tam složité i majetkoprávní vypořádání a majetkoprávní vztahy, protože tam jsou dvě benzinové pumpy, kterým bychom v rámci stavby měli rušit nebo omezovat provoz. Vedou se s nimi složitá jednání, abychom to všechno dotáhli. Ale v tuto chvíli máme dokumentaci pro stavební povolení, vykupujeme pozemky a doufám, že to nejtěžší jsme překonali a že stihneme ke konci roku 2026 stavbu zahájit,“ dodal.

Mátl dodal, že během stavby úseku Palačov – Šenov u Nového Jičína se zjistilo, že v jednom místě hrozí sesuv. „Dokonce jsme měli měření, že nám to v nějaké hloubce začalo i relativně málo ujíždět. Takže jsme museli začít hledat technická řešení a reagovat, abychom zabránili případnému sesuvu a poškození hotové dálnice,“ sdělil. Připomněl neblahé zkušenosti, kdy sesuv způsobil dokonce zavalení dálnice D8.

Situaci se podle něj podařilo vyřešit za cenu mírného zpoždění stavby. „Operativně se vybudovala stěna pod samotnou dálnicí, ale ještě není úplně plnohodnotně dokončena, proto v tom místě máme ještě dopravní omezení, je zavřená krajnice a práce tam budou ještě probíhat,“ popsal Mátl. Krátké omezení tam čeká řidiče i příští rok.

V Česku se letos otevírá 110 kilometrů dálnic

Dálnice D48 je důležitou dopravní tepnou, která spojuje jižní část Moravskoslezského kraje se střední Moravou a Polskem. Je součástí transevropské silniční sítě TEN-T a mezinárodní silnice E462 z Brna přes Český Těšín do Krakova.

Letos se v Česku otevírá 110 kilometrů dálnic. To je nejvíce od roku 1997.

„Tento týden přinese českým dálnicím nových sto kilometrů s tím, že na Moravě je to čtyřicet kilometrů, otevřeli jsme v úterý důležitý třicetikilometrový úsek dálnice D4 vystavěný v režimu PPP (spolupráce soukromého a veřejného sektoru) a 28 kilometrů přibude ještě kolem Českých Budějovic na dálnici D3,“ připomněl ministr Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 1 hhodinou

VideoVysoké školy jsou černou dírou na peníze, musí být efektivnější, soudí Krejčí

Vysoké školy by měly začít peníze, které mají, využívat efektivněji, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního školského výboru Miroslav Krejčí (za Motoristy). Reagoval tak na stížnosti univerzit, že prostředky chystané pro ně vládou na roky 2027 a 2028 nestačí. Cestu vidí poslanec například ve větším využití elektronických či IT technologií ve výuce. Vysoké školy považuje za černou díru, do které ministerstvo „lije“ desítky miliard korun a nemá žádnou pravomoc ohledně využití těchto prostředků. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem též bývalý šéf CERMATu kritizoval stav, kdy podle něj vychází ze základních škol „třetina negramotných dětí“. Za to Krejčí kritizuje hlavně školní inspekci. Řekl také, že v pondělí budou vládní strany projednávat na koaliční radě novelu o asistentech pedagoga. Jejich současný počet 30 tisíc považuje za nadměrný, za ideální by prý bral stav, kdy nebudou potřeba.
před 2 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 12 hhodinami

VideoČást vakcín proti chřipce dorazí se zpožděním

Část vakcín pro nastupující chřipkovou sezónu letos dorazí se zpožděním. Výrobci pracovali déle na úpravě očkovacích látek, aby odpovídaly aktuálním variantám viru. Ordinace mají teď přes půl milionu dávek, zbytek bude k dispozici do listopadu. Letos je objednávka vakcín o patnáct procent vyšší. O něco později letos dle epidemiologů „nastoupí“ i samotná chřipková sezóna. Té loňské podlehlo tři a půl tisíce lidí – převážně seniorů. Zájem o očkování proti chřipce mírně vzrostl. Pohyboval se ale jen lehce nad sedmi procenty. Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit také proočkovanost u nemocničních zdravotníků. Pokud se už v této sezóně zvedne na 15 procent u sester, respektive 33 procent u lékařů plošně, dostanou zdravotnická zařízení bonusy od pojišťoven.
před 12 hhodinami

Změna plánu. Vláda resorty průmyslu a pro místní rozvoj nakonec nesloučí

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.
před 13 hhodinami

Dražší jsou energie, nájmy i nemovitosti. Inflace v září zrychlila

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.
před 13 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV dotační kauze tenisového svazu se rozrůstá počet obviněných

Největší dotační kauza v historii tuzemského tenisu trvá od roku 2023 a stále se rozrůstá. Po obvinění vedení Českého tenisového svazu v čele s jeho tehdejším prezidentem Ivo Kaderkou jsou nově obviněny dvě firmy a dva lidé. Jde o finanční machinace se škodou přesahující dvacet milionů korun. Jedním z obviněných je bývalý blízký Kaderkův spolupracovník a bývalý profesionální tenista Vojtěch Flégl, který vlastní společnost Český tenis, přes níž mělo být zpronevěřeno přes 14 milionů korun. Druhým je daňový poradce Martin Baier, který měl falšovat účetnictví. Kvůli celé kauze bude svaz splácet pravděpodobně více než sto milionů korun, které ovšem nemá. Až bude znát přesnou částku, tak požádá o dlouhodobý úvěr, který ho může zatížit na deset až dvanáct let. Kauzou se zabývali Reportéři ČT.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.