Odmítl být součástí ruské propagandy. Do země by se ale redaktor Miřejovský vrátit chtěl

Ruská televize po zahraničních novinářích chtěla, aby říkali, že Západ je špatný a Rusko skvělé. Její pozvání David Miřejovský odmítl, přesto by se právě do této země chtěl pracovně vrátit. „Novinářsky to tam bude v příštích letech strašně zajímavé sledovat,“ vysvětluje redaktor zahraniční redakce ČT. Po deseti letech zahraničních cest zakotvil v Česku a momentálně pracuje na knize o své štaci ve Spojených státech. Věnovat se v ní chce mimo jiné otázce zbraní, ke kterým má sám kladný vztah. I to odhalil v podcastu Background ČT24.

Jako zahraniční redaktor pracuje Miřejovský už přes dvacet let. Za tu dobu se hodně proměnila náplň jeho práce i možnosti „zahraničářů“, hlavně ty technické. „Když jsem začínal a měl se dělat živý vstup ze zahraničí, tak editoři zpravodajství hodně přemýšleli, jestli jim to za to stojí,“ vzpomíná Miřejovský.

„Tehdy to znamenalo zaplatit si minuty na satelitu a dostat se na místo, kde stál přenosový vůz,“ říká s tím, že desetiminutový vstup před deseti lety mohl stát zhruba 800 švýcarských franků, což je v přepočtu na dnešní koruny necelých dvacet tisíc. „Dnes si koupíte pár SIM karet, a vstupů můžou být denně hodiny,“ srovnává.

Jako většina zahraničních redaktorů začínal Miřejovský takzvaně od stolu. Nejprve na stáži v ČT, odkud se ještě coby student žurnalistiky na Univerzitě Karlově vydal dělat pomocného redaktora na televizi Prima. Po čase se ale znovu vrátil do ČT, tentokrát už jako zaměstnanec.

Vstupenkou byla jeho semestrální práce, reportáž o chystané olympiádě v Pekingu, na které pracoval s budoucím kolegou Pavlem Šimkem. Reportáž ukázali tehdejšímu šéfovi zahraniční redakce Markovi Dobrovolnému. „Řekl nám, kluci, nechcete tady dělat?“ vzpomíná.

Zemi objevujete pro diváka i pro sebe

První velkou příležitost dostal Miřejovský zhruba po roce v ČT. Editor mu tehdy nabídl, aby připravil tečku, tedy závěrečnou reportáž do hlavní zpravodajské relace Události. Ze „zajímavosti na konec“ se ale stala hlavní reportáž celé relace. Tématem totiž bylo přistání raketoplánu Columbia, které skončilo tragickou smrtí celé posádky. A za zprávou stál mladý novinář. „Ono to tak v naší profesi bývá, že dostanete příležitost udělat něco mimořádného, protože jste zrovna v redakci na místě,“ řekl.

Na první dlouhodobý zahraniční pobyt vyrazil Miřejovský ještě o pár let později. Mezi lety 2012 a 2016 působil jako zahraniční zpravodaj ČT na Slovensku. „Jako zpravodaj v zahraničí zemi objevujete nejen pro diváka ale i pro sebe. Proto máme dané, že v zemi budeme nějakých tři až pět let. Po tomhle období už tam člověk dost zapustí kořeny,“ vysvětluje Miřejovský systém obměny zahraničních zpravodajů a dodává: „To je do jisté míry přínos, ale už neobjevuje tu zemi tak, jako když tam je rok.“

V souvislosti s prací na Slovensku vzpomíná Miřejovský i na setkání s bývalým premiérem Robertem Ficem. „Byl docela příjemný, když jsme se s ním sešli jako novináři ČT. Když ale byla tisková konference, kam chodili i novináři z dalších medií a kladli mu otázky, na které odpovídat nechtěl, tak to byl velmi nepříjemný,“ objasnil.

V Rusku není lehké být novinář

Po Slovensku následovala pozice zpravodaje v Rusku, kde se pokoušel udělat rozhovor s prezidentem Vladimirem Putinem. „Žádali jsme několikrát o rozhovor, ale nikdy jsme ho nedostali,“ říká Miřejovský s tím, že většina žádostí zůstala bez odezvy. „Jednou nám ale volala nějaká slečna z prezidentské kanceláře a řekla, že prezident dává rozhovory jen ve chvíli, kdy jede do nějaké země na státní návštěvu. Přitom Putin v té době dával rozhovory režisérovi Oliveru Stoneovi.“

K Putinovi se sice nedostal, jako zahraniční zpravodaj ale dostával nabídky vystoupit v pořadu na kanálu Russia 24. „Chodili tam třeba němečtí a francouzští novináři. Snažili se z nich dostat, že Evropa je na tom strašně špatně a Rusko dobře,“ vypráví. „Já jsem v tom smysl neviděl, protože člověk se stal součástí toho, co se oni snažili předat ruskému divákovi,“ uvedl.

V Rusku Miřejovský zůstal jen zhruba rok a půl. „Česko už mělo horší vztahy s Ruskem a odnesl jsem to tehdy já,“ uvádí. Zpravodaj proto nezískal dlouhodobou akreditaci, což znamenalo, že do země s ním nemohla vycestovat jeho rodina. Dnes připouští, že kdyby si mohl vybrat, kde bude působit jako zpravodaj, bylo by to znovu Rusko. „Mám pocit, že se ta země strašně moc mění. Novinářsky to tam bude v příštích letech strašně zajímavé sledovat. Samozřejmě ale není lehké tam být jako novinář,“ dodal. 

Další štace Miřejovského už měla hladší průběh. K získání akreditace ve Spojených státech mu stačil jeden mail. Musel si ale kvůli časovému posunu zvyknout na úplně jiný režim: „Musel jsem si najít rytmus, natáčet reportáže den dopředu a zpracovávat je v noci.“

Vedle prezidentských voleb pokrýval v USA zpravodaj také různé přírodní katastrofy. A i když o nich mluví s klidem, přiznává, že ve chvílích, kdy kolem létaly stromy a střechy, mu po těle úplně dobře nebylo.

Zpravodaj musí být stále v pohotovosti

„Jako zahraniční zpravodaj musíte být neustále v pohotovosti, pokud si nevezmete dovolenou, tak si volný víkend naplánovat nemůžete,“ hodnotí Miřejovský náročnost práce. Kvůli pracovní vytíženosti nemohl strávit první tři oslavy nového roku se svojí přítelkyní a později manželkou. „Povedlo se to až poté, co jsme byli manželé a narodilo se nám první dítě,“ vysvětlil. 

Po deseti letech v zahraničí se Miřejovský vrátil do Česka. V zahraniční redakci připravuje na příští rok nové projekty a píše už zmíněnou knihu. „Chci se vypořádat i s tím, jak Američané přistupují ke zbraním,“ naznačuje. „Já mám zbrojní průkaz od 21 let. V některých státech jsem byl překvapen, jak ke zbraním přistupují lehkomyslně a nemají respekt, ke kterému jsem byl veden jako mladý střelec,“ popsal.

A co dalšího Davida Miřejovského ještě čeká? „Doufám, že ten zásadní a klíčový moment kariéry ještě přijde,“ sdělil. 

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundclound, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...