Odkud, kam a proč? Výzkum ukáže, jaký smysl dávají v Česku rychlovlaky

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

Když se hovoří o vysokorychlostní železnici například ve Francii, poukazují její zastánci, ale i studie, které situaci analyzují, mimo jiné na to, jak se změnilo chování lidí, kteří začali dojíždět za prací na vzdálenost předtím nepředstavitelnou. Není divu, když vlak TGV dojede třeba z Le Mans do Paříže (vzdušnou čarou asi 180 kilometrů) za stejnou dobu, kterou potřebuje příměstský vlak k cestě z Peček do centra Prahy (40 kilometrů).

V českém prostředí se ale lze ptát, zda tomu bude také tak. Jestli nakonec nebudou spoje VVR – jak by zněl český ekvivalent TGV – jezdit poloprázdné a obrovské investice do nových tratí nepřijdou nazmar. Stát zatím ke svému dlouhodobému cíli přistupuje s předpokladem, že ne.

Podrobnější odpověď by mohl dát probíhající výzkum dopravního chování. „Chceme vytvořit predikci, jak se chování změní, pokud cestujícím nabídneme nový koncept rychlých spojení,“ nastínil na semináři o vysokorychlostní železnici ředitel Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku Martin Kvizda.

Podle Zdeňka Tomeše ze stejného institutu, který je společnou platformou Masarykovy a Karlovy univerzity, se výzkumníci zaměřili v prvé řadě na modelování poptávky v osobní dopravě a to, jak ji změní „zavedení nových vysokorychlostních systémů“. Také ale například chtějí předpovědět, jaký bude mít provoz rychlovlaků vliv na regionální rozvoj. Okrajově výzkumníky zajímá i to, s jakými náklady musí počítat dopravci, kteří by chtěli po vysokorychlostních tratích jezdit.

Výzkum se týká především chování cestujících mezi třemi největšími městy v Česku a dále na hlavních trasách do zahraničí – z Prahy ve směru na Mnichov (Bavorsko), Drážďany (Sasko) a Vratislav (Dolní Slezsko), z Ostravy na Katovice (polské Horní Slezsko) a Žilinu (severní Slovensko) a z Brna na Bratislavu (jižní Slovensko) a Vídeň (Rakousko).

Martin Kvizda upřesnil, že současné a budoucí chování cestujících výzkumníci vymodelují z dat, která získali od mobilního operátora T-Mobile a z doplňujících průzkumů mezi cestujícími. Údaje od operátora – jde o více než 1,25 milionu souborů – by měly ukázat, kam se kolik lidí pohybuje. Doplňující průzkumy – provedené s řidiči na dálnicích, cestujícími na nádražích a také na letišti – pak mají ukázat, co k tomu lidi motivuje a zda by jim náhrada v podobě vysokorychlostní železnice dávala smysl.

Výzkum s sebou nese řadu problémů mimo jiné proto, že podobná studie dosud nevznikla. „Výsledky datového sběru nemáme s čím porovnat,“ poznamenal Kvizda.

Přeprava nákladů na vysokorychlostních tratích? Spíše ne

Vysokorychlostní tratě v Česku by podle koncepčních materiálů Správy železnic měly vést zmíněnými směry – z Prahy přes Brno do Ostravy s odbočkou do Břeclavi a dále do Vídně a Bratislavy; z Prahy přes Plzeň do Bavorska; přes Ústí nad Labem do Saska; přes Hradec Králové do Dolního Slezska a součástí vysokorychlostní sítě by mělo být také spojení z Ostravy na polské hranice.

Maximální rychlost vlaků na českých vysokorychlostních tratích by měla dosahovat 320 km/h, občas se hovoří i o 350kilometrové rychlosti. Není zatím stanoven provozní koncept tratí, tedy zda na nich budou jezdit pouze skutečné rychlovlaky typu TGV, které využijí jejich maximální rychlost (jako je to ve Francii), nebo na ně budou moci vjet i pomalejší vlaky, které pojedou třeba dvoustovkou (jako v Itálii).

Poslanec Jiří Bláha (za ANO) se na semináři k vysokorychlostní železnici pozastavil nad tím, že se plánují pouze pro osobní dopravu a probíhající výzkumy se zabývají pouze pohybem osob. Přitom již dnes mají vlaky osobní dopravy na železnici dramatickou výhodu.

„Dnes se doprava zboží po železnici absolutně neřeší. Většina trasy na Ostravu je přecpaná osobní dopravou, protože jednotliví dopravci vypravují vlak pouze s pěti vagony,“ podotkl.

Bláha se domnívá, že tvůrci studie pro budoucí vysokorychlostní tratě by měli také zmapovat „výrobce současné, budoucí a poptávku po přepravě zboží“.

Vysokorychlostní přeprava nákladů je ale celosvětově neobvyklá. Vysokorychlostní vlaky se sice používaly či stále používají k dopravě pošty, ale skutečné nákladní vlaky lze vidět na rychlodráhách patrně jen v Itálii, kde pro přepravu nákladů upravili několik jednotek Frecciarossa.

Správa železnic ale ujišťuje, že nákladní dopravě výstavba nových tratí prospěje. Správci očekávají, že se díky nim současné konvenční tratě uvolní, takže se bude moci plynulost nákladní dopravy zvýšit.

Zatím je vše na papíře, stavět by se mohlo po roce 2025

Nejblíže k zahájení stavby je zatím vysokorychlostní trať Ostrava–Přerov, která by spolu s navazující modernizovanou tratí Brno–Přerov měla zkrátit spojení mezi druhým a třetím největším městem v republice z dnešních zhruba sta minut na 45. Stavbu chtějí železničáři zahájit v roce 2025 s tím, že se začne jezdit do roku 2030.

Zároveň by měly vzniknout kratší úseky u Prahy a Brna, které zprvu poslouží jako kapacitní železniční výpadovky z Prahy do Poříčan a z Brna do Vranovic. Následovat by měla dostavba celého rychlého spojení Praha–Brno–Ostrava.

Správa železnic zároveň připravuje i stavbu trati z Prahy do Drážďan. Stavět se bude podobným způsobem jako dálnice D8. Ve zrychleném režimu chce Správa železnic připravit úseky z Prahy do Lovosic a z Ústí nad Labem na státní hranice.

  • Praha-Běchovice – Poříčany: probíhá tendr na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, podávání nabídek do konce února; probíhá mapování a zaměření vybraných os kolejí
  • Přerov – Ostrava-Svinov: probíhá studie proveditelnosti, termín dokončení v říjnu 2020; probíhá mapování a zaměření vybraných os kolejí
  • Brno (Modřice) – Vranovice: probíhá mapování a zaměření vybraných os kolejí
  • Praha – Drážďany: probíhá předběžná tržní konzultace k veřejným zakázkám na tunel pod Krušnými horami; probíhá tendr na stanovení rozsahu geodetických prací pro úsek Praha-Vysočany – Lovosice/Litoměřice (lhůta na podání nabídek skončila 29. ledna)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 49 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...