Obstrukce a vysoký počet mimořádných schůzí. Sněmovna má za sebou rok v novém složení

Nahrávám video
Události: Rok 2022 v Poslanecké sněmovně
Zdroj: ČT24

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok v novém složení, ve kterém schválila skoro stovku zákonů. V roce 2022 se potýkala rovněž s vysokým počtem obstrukcí a mimořádných schůzí. Jejich svolání iniciovala jak opozice, tak zástupci z koaličních řad. Poslanci nejčastěji řešili nejen dopady ruské agrese na Ukrajině, ale také energetickou krizi. Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času.

„Je klíčové, že jsme rychle reagovali na všechny věci, které se týkají cen energií, a že jsme byli schopni velmi rychle reagovat i na veškeré problémy, které přinesla válka na Ukrajině. Také jsme tady měli celou řadu mimořádných událostí typu vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ hodnotí sněmovní rok předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). 

První řádná letošní sněmovní schůze začala 11. ledna. O dva dny později už ale poslanci jednali mimořádně. Opozice tehdy požadovala, aby hnutí STAN vysvětlilo své financování. Další pak následovala v únoru. Celkem jich bylo letos devět.

„Bylo to dané nejenom tím, že se o ně často snažila opozice, ale že to bylo řešení i ze strany koalice na neustálé obstrukce,“ míní Pekarová Adamová. 

Politici letos do sněmovny předložili přes 140 návrhů. Schválených je 94 z nich. Dvaadvacet jich poslanci schválili v legislativní nouzi. Senát zpět do dolní komory poslal tři návrhy s vlastní úpravnou a jeden zákon zamítl, prezident pak vetoval tři normy. Pokaždé ho sněmovna přehlasovala. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Změny kvůli obstrukcím

Více obstrukcí letos přiznávají také zástupci opozice. „Začalo i to, že zákony, které jsme opravdu cítili jako nepřekročitelnou červenou linii, přes kterou nejede vlak, jsme se někdy snažili obstruovat,“ vysvětluje předsedkyně sněmovního klubu ANO Alena Schillerová. 

Právě kvůli zdlouhavému schvalování se změní počet jednacích dní. Sněmovna se bude nově scházet v šestitýdenním cyklu. Poslanci tak mají mít víc času na projednání plánované agendy i mimořádných témat.

„Podařilo se nějakým způsobem se naučit tady komunikovat, ODS má celou řadu bodů splněno,“ hodnotí rok 2022 předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, který zmiňuje například zrušení EET.

 „Je to tam občas jak v absurdním divadle, kdy už řeč přestává být způsobem komunikace. Pokud bych měl něco opravdu ryze pirátského vypíchnout, tak bych řekl, že to je asi Magnitského zákon,“ hodnotí uplynulý rok ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). 

Komunikace

Hnutí STAN a lidovci pak společně poukazují na to, že jednání byla ovlivněná i tím, že letošní rok byl pro současnou sněmovnu první v jejím funkčním období. „Musíme si uvědomit, že jsme nastoupili jako nová sněmovna a stát jsme převzali z pohledu veřejných rozpočtů v podstatě v rozvalu,“ myslí si předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan.

Pozitivněji situaci vidí šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. „Celé to je o komunikaci a vím, že pokud dokážeme komunikovat nejenom v rámci koalice, ale i se zástupci opozice, tak se nám zvláště v tom posledním půl roce dařilo jednání sněmovny posunout,“ míní. 

Koalice s opozicí prosadily třeba pokračování takzvaného milostivého léta.

Hnutí ANO a SPD ale spokojené nejsou. „Poslanecký návrh nám prošel jeden jediný, a to byl poslanecký návrh Radka Vondráčka k zákonu o střetu zájmů. To je málo a mluví to samo o sobě,“ kritizuje vládu Schillerová. 

„Na nás na opozici se nedostalo vůbec, my máme jako SPD zhruba dvacet zákonů, které tam leží a na které se nedostalo, protože ani opoziční okénka nám koalice neumožnila dělat,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.  

Poprvé v novém roce se poslanci sejdou v úterý 10. ledna na řádné schůzi. Už nyní je ale jasné, že na programu budou mít víc než stovku bodů k projednání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 8 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11
Načítání...