Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.
Sedmasedmdesátiletá matka Šárky Schönové má šest let od operace páteře znovu potíže. „Řeší to od jara, kdy se jí opět vrátily bolesti. Ale než se dostala k paní doktorce na neurologii, než ji tam odtud poslali na novou magnetickou rezonanci, na kterou taky čekala, no tak pak se dostáváme na půl, třičtvrtě roku, kdy člověk má nějaké bolesti, které řeší třeba léky, které jsou utišující,“ popisuje žena.
Jiný pacient dostal termín u neurologa v Praze dřív. Říká, že donedávna chodil jen k zubaři. Po cévní příhodě na začátku roku se mu ale rozběhla řada dalších problémů. Má před sebou sérii návštěv u různých specialistů. Měl ale štěstí. „Byl jsem vystrašen praktikem, že čekací doba je od dvou až do šesti měsíců. Což mě vyděsilo, ale zavolal jsem sem na neurologii a sestra mi řekla, že můžu přijít v pátek,“ popsal Miroslav Kulhánek.
Neurolog Pavel Kostka vysvětlil, že se muž objednával v situaci, kdy se zrovna jiný pacient odhlásil, takže to bylo mimořádné. „Dneska je standardní objednací doba na duben. A to jsme v Praze. Praha nebo velká města jsou na tom líp,“ dodal.
O to víc pak ale cítí, když skončí některý z neurologů ve středních Čechách, třeba když odchází do penze. Sám Pavel Kostka ordinuje v důchodovém věku. Jen osm procent jeho kolegů zvládá objednávat nové termíny do dvou týdnů.
Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko uvedl, že nedochází k výraznému prohlubování problému oproti roku 2023. „Nicméně jak vidíme, tak až sem sahají obory z celé škály, kde třetina a více lékařů jsou šedesát plus. Je to alarmují a řešení se musí vymyslet velmi brzo,“ ukázal na počítači.
E-žádanka
„Co budeme v příštím roce pilotovat, je takzvaná e-žádanka, která bude elektronicky monitorovat cestu pacienta. Budeme moci centrálně měřit čekací lhůty, pojišťovny a ministerstvo budou tím pádem lépe koordinovat síť poskytovatelů zdravotních služeb,“ přislíbil náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).
Sdružení ambulantních specialistů žádá úpravy ve vzdělávání i ve financování. Podle ministerstva mají využít bonusy za prodloužení ordinační doby. „Reálně se pacientům věnuji i mimo pracovní dobu a časově už si myslím, že ani v alergologii, ani jiných oborech už toto nešlo zvládat, aby byla zajištěná kvalita péče,“ upozornila alergoložka Marie Poláková. Na brněnskou alergologii se teď zvyšuje nápor, začíná totiž pylová sezona. Novým pacientům dávají termín až na jejím konci, tedy na přelomu června a července.
Na první neakutní vyšetření zvládne nového pacienta pozvat do dvou týdnů každá pátá specializovaná ordinace. Zhruba čtyřicet procent ambulancí dává termíny do jednoho měsíce, což je podle Sdružení ještě dostačující čekací lhůta. V průměru 22 procent specialistů ale nabízí vyšetření až za čtvrt roku a později.
Jde o většinu dětských psychiatrů, polovinu nefrologů nebo dvě pětiny už zmíněných alergologů. Mezi odbornosti s nejdelšími čekacími lhůtami se řadí také endokrinologové nebo oční lékaři.
Umělá inteligence v ordinacích
Například s preventivním vyšetřováním očí pomáhají u pacientů s cukrovkou i diabetologové. S využitím umělé inteligence můžou odhalit začínající onemocnění sítnice, které bývá u diabetiků častou komplikací. Základní měření provádí skoro dvě stovky pracovišť. Také těch ale kvůli stárnutí lékařů ubývá, zatímco počet pacientů roste.
„Zjistili jsme, že vlastně skoro polovina pacientů a možná ještě o trochu víc, vyšetření udělané nemá a je tam více faktorů. Pacienti obvykle na vyšetření neradi chodí k očním lékařům, protože se provádí v mydriáze, to znamená rozkapou se oči. Je tam někdy problematika termínů, kdy se nám to hodně zhoršilo za covidu,“ uvedl předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP Martin Prázný.
Mluvčí VZP Viktorie Plívová v této souvislosti vysvětlila, že program spustili právě kvůli tomu, aby se zkrátily čekací doby na příslušné vyšetření, a aby přispěli k tomu, že případná retinopatie je u pacienta zachycena včas.
Za dva roky fungování programu diabetologové přeměřili sto tisíc pacientů. Celkem třináct procent z nich už mělo na sítnici změny, a proto je předali do péče očních lékařů.
