Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.

„Zatím byl občas problém získávat dobré učitele, do budoucna by mohl být větší problém získat vůbec nějaké,“ upozorňuje starosta středočeských Černošic Filip Kořínek. Právě Černošice připravují projekt domu s deseti menšími byty určenými především pro zaměstnance základní školy. Stavbu ale zatím zdržují námitky a odvolání sousedů. „Už mohl být postavený a škole pomáhat a sloužit, ale projekt čelí námitkám, odvoláním a žalobám ze strany sousedů,“ uvedl starosta.

Součástí projektu mají být nejen klasické byty 1+kk nebo 2+kk, ale i sdílené bydlení pro mladé pedagogy. „Budou tam čtyři samostatné ložnice s vlastním sociálním zařízením, společnou kuchyní a obývacím pokojem – tak trochu ve stylu seriálu Přátelé,“ popisuje Kořínek. Podle něj je problém hlavně v tom, že učitelé často nechtějí do menších měst dojíždět. „V Černošicích je těžké a drahé si najít nájemní bydlení, a dojíždět sem denně z Prahy je málokdo ochotný, když v Praze samotné je po učitelích poptávka také silná,“ dodal.

Zájem je velký

Podobnou cestou jde i Praha 13. Městská část má na svých základních školách celkem šestnáct služebních bytů a dalších jednadvacet ubytovacích jednotek. Všechny jsou podle radnice plně obsazené. „O byty evidujeme vysoký zájem a všechny jsou v současné době plně obsazené, což potvrzuje, že tato strategie je správnou cestou. Školy Prahy 13 tak získaly několik nových pedagogů a také si udržely ty, kteří chtěli odejít kvůli zdlouhavému dojíždění,“ konstatuje mluvčí Prahy 13 Lucie Steinerová.

Praha 13 navíc připravuje rekonstrukci dalších tří bytů. Zatímco běžný nájem v této části Prahy vychází zhruba na 350 až 450 korun za metr čtvereční měsíčně, služební byty pro pedagogy stojí necelých sto korun za metr.

Dostupné bydlení rozhoduje o přijetí práce

Právě dostupnost bydlení podle škol často rozhoduje o tom, zda učitel nabídku práce přijme. „Domnívám se, že dostupnost bydlení hraje zásadní roli při rozhodování učitelů, na kterou ZŠ nastoupí,“ říká Ivan Hostaša, ředitel jihomoravské ZŠ Šlapanice.

„Sehnat kvalifikovaného pedagoga je velký problém prakticky ve všech aprobacích. Možnost nabídnout učitelům bydlení nám dává větší šanci získat mimopražské uchazeče,“ uvedla ředitelka ZŠ Generála Janouška v Praze 9 Jaroslava Budilová.

Nejde o komerční projekty

Obce přitom často zdůrazňují, že nejde o komerční projekty. Černošice například počítají s tím, že byty budou sloužit jen dočasně, většinou na jeden až tři roky. „Chceme, aby docházelo k obměnám a uvolňování ubytovací kapacity, a přínos k náboru zaměstnanců tak neskončil prvním rokem, ale trval dlouhodobě. Cílem města zcela jistě nebude na projektu vydělávat,“ uvedl Kořínek.

Radnice si od podobných projektů slibují hlavně větší konkurenceschopnost na trhu práce. „Pomáhá školám získat i udržet kvalitní učitele,“ dodala Steinerová z Prahy 13.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...