Ministerstvo životního prostředí chce snadnější vyvlastňování pozemků, jejichž majitelé brání stavbám protipovodňových projektů. Po zkušenostech se zářijovou katastrofou navrhuje novelu zákona, která to umožní. Je právě v připomínkovém řízení. Díky ní by stavby chránící před velkou vodou mohly vznikat rychleji. Získaly by status objektů ve veřejném zájmu podobně jako dálnice nebo železnice.
Jedním z míst, které povodně poničily, je Zátor na Bruntálsku. Živel tam zatopil téměř tři stovky domácností. Na řece Opavě přitom už dávno měla stát přehrada Nové Heřminovy. V plánu je přes dvacet let. Blokovali ji ale někteří místní i aktivisté. Přehrada za osm miliard korun je ale stále v nedohlednu.
„Jedno odvolání stíhalo druhé odvolání a samozřejmě i tlak některých místních obyvatel, někteří nechtěli přehradu, nechtěli prodat své majetky, takže dodneška je ten stav takový, jaký je,“ poznamenala starostka obce Zátor Salome Sýkorová (SNK-ED).
Veřejný zájem
Vedle přehrady Nové Heřminovy na Opavě je také v plánu hráz v délce tří kilometrů na Odře v blízkosti Bohumína. Ve fázi přípravných prací je i dílo Skalička na Bečvě. Aktuálně se pracuje například na zabezpečení vodního díla Orlík. Ochránit má přes dvě stě tisíc lidí.
„Ve veřejném zájmu je povolováno více typů staveb, už i energetická infrastruktura. Myslím si, že je načase, aby liniová protipovodňová ochrana, suché poldry, případně nádrže byly také povolovány ve veřejném zájmu,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Výstavbu protipovodňových opatření má do budoucna urychlit novela vodního zákona. Usnadnit by měla vyvlastňování pozemků. „To neznamená, že se apriori bude vyvlastňovat, vždy se chce s těmi vlastníky domluvit, ale samozřejmě, pokud by to mělo být blokační, pak to vyvlastnění musí přijít,“ vysvětlil Hladík.
Podle Brabce je návrh příliš obecný
Podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jde o krok správným směrem. Návrh je ale podle něj příliš obecný. „Hovoří o protipovodňových opatřeních, asi stavbách, které vyžadují stavební povolení, ale takových staveb mohou být tisíce. A velká otázka je, zda všechny mají být a mohou být vůbec ve veřejném zájmu,“ poznamenal místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí.
Záměr vítají také opoziční Piráti. I oni ale budou čekat na zpřesnění. „Pokud by se jednalo o zrychlení výstavby velkých přehrad, tak by se potom mohlo stát, že už by třeba se nevěnovala kapacita tomu zjistit, jestli by v tom konkrétním místě nebylo třeba rychlejší, levnější a lepší vystavět tam například něco jiného, ať už to jsou suché poldry, nebo rekonstrukce přírodního koryta,“ vysvětlila místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Klára Kocmanová (Piráti).
„Doufám, že to pomůže, i když je mi jasné, že stavba ve veřejném zájmu musí projít správním řízením, musí projít nějakým posouzením, tady možná bude trošku problém,“ řekla předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN). Podle ní by návrh mohl být projednán zrychleně, aby ho sněmovna stihla schválit do konce volebního období.
Mezi lety 2002 až 2024 vybudovaly státní podniky povodí, Lesy ČR a obce téměř tisícovku protipovodňových opatření za jedenatřicet miliard korun. Necelých šestadvacet miliard pokryly dotace ministerstva zemědělství. Podpořily taky úpravy rybníků, které vlastní soukromníci nebo firmy. Za uplynulých dvaadvacet let se podle resortu podařilo před vodou ochránit milion obyvatel.
