Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o šestnáct tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o devět tisíc na 246 573, vyplývá z údajů Úřadu práce. V prosinci 2023 byla nezaměstnanost v Česku nižší, činila 3,7 procenta.
Nejvyšší nezaměstnanost byla na konci loňského roku v Ústeckém kraji, a to 6,2 procenta. V Moravskoslezském kraji to bylo 5,8 procenta. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných lidí měla Praha, míra nezaměstnanosti dosáhla v hlavním městě 2,8 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde činila 8,5 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, práci tam hledalo 1,5 procenta lidí.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v prosinci 1,2 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 11,4 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsko a okresy Praha-východ a Praha-západ, a to shodně 0,3 uchazeče na jednu pozici.
Nejvíce volných míst nabízeli zaměstnavatelé v Praze
Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 42,7 let. „Věková struktura uchazečů se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám,“ informoval Úřad práce. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.
Na 73,8 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají právě lidi se základním či nižším vzděláním, 68 procent pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o montážní dělníky, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, řidiče nákladních aut a tahačů nebo o uklízeče.
Nejvíce volných míst nabízeli zaměstnavatelé v Praze, a to 73 744. Následuje Středočeský kraj se 45 948 neobsazenými pozicemi. „V dalším období nastává výrazný pokles počtu volných pracovních míst, protože se naplno projevuje legislativní úprava, kdy jsou volná místa po šesti měsících automaticky vyřazována z databáze,“ doplnil Úřad práce.
Na konci loňského listopadu bylo bez práce 290 425 lidí, volných pracovních míst bylo 255 641. Nejvyšší nezaměstnanost tehdy byla v Ústeckém kraji se šesti procenty, naopak nejnižší s 2,8 procenta v Praze.
Nezaměstnanost je nepřirozeně nízká, míní ekonom
Podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy ministerstva financí a ekonoma České spořitelny Michala Skořepy vývoj nezaměstnanosti zhruba odpovídá sezonnosti. „Konec roku je vždy ve znamení toho, že se zvyšuje počet uchazečů. Končí různé sezonní práce v zemědělství, ve stavebnictví a podobně. Takže to drobné zvýšení míry nezaměstnanosti je úplně normální,“ popsal.
Nezaměstnanost v Česku je ale podle něho nízká až příliš a nepřirozeně. „Čeští zaměstnanci si neumí dostatečně důrazně říci o zvýšení mezd. Takže česká práce je relativně velmi levná, a proto je tady spousta firem, které neustále po této práci žadoní, když je tak levná,“ domnívá se Skořepa.
„Základním řešením je poměrně svižný růst mezd, který povede k tomu, že spousta firem, které nyní mají málo zaměstnanců, zjistí, že nejsou schopny žádat o nové, protože už se jim to při vyšší mzdě nevyplatí, a celá situace se vrátí do normálu,“ uzavřel.
Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelky Manpower Group Jaroslavy Rezlerové na českém trhu práce dlouhodobě chybí lidé. „Pořád jsme v situaci, kdy nám i pro rok 2024 v průzkumu zaměstnavatelé hlásí, že 66 procent z nich není schopno dlouhodobě obsadit svá pracovní místa,“ upřesnila. Také konstatovala, že míra nezaměstnanosti v prosinci byla vyšší než v předchozích dvou letech.
Podle analytika pracovního trhu z Alma Career Czechia Tomáše Ervína Dombrovského jsou při hledání zaměstnání typicky ve slabším postavení lidé, kteří jsou ve vyšším produktivním věku nebo ti, kteří o někoho pečují. Za jednu z cest, jak snáze najít zaměstnání, považuje rekvalifikaci. „Rekvalifikace je jednoznačně jedním z důležitých nástrojů a nemusí jít jen o tvrdou rekvalifikaci do úplně jiného zaměření, ale i postupné doplňování nebo zvyšování kvalifikace,“ míní.
Průmyslová výroba v Česku zrychlila v listopadu meziroční pokles na 2,7 procenta
Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek zveřejnil údaje o průmyslové výrobě v Česku za měsíc listopad. Ta zrychlila meziroční pokles na 2,7 procenta z 2,1 procenta v říjnu. Vliv měla zejména výroba automobilů. Meziměsíčně byl výkon průmyslu nižší o 1,5 procenta. Hodnota nových zakázek se v listopadu proti loňsku snížila o 1,4 procenta.
Výkon českého průmyslu byl v listopadu meziročně nižší druhý měsíc po sobě, před tím dva měsíce rostl. Z dalších měsíců loňska byla průmyslová výroba v Česku meziročně vyšší už jen v únoru. K listopadovému poklesu průmyslu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, zejména výroba jejich dílů, a dále výroba pryžových a plastových výrobků, tedy například pneumatik, popsal ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. „Dále pokračoval dlouhodobý pokles výroby strojů a zařízení,“ dodal.
Stavebnictví v Česku v listopadu po třech měsících poklesu meziročně vzrostlo
ČSÚ zveřejnil rovněž data o stavební produkci za měsíc listopad. Ta po třech měsících poklesu meziročně stoupla o 2,5 procenta. Nárůst kladně ovlivnila mimo jiné nízká srovnávací základna z listopadu 2023, který byl bohatý na srážky. Podle ČSÚ se proti předchozímu listopadu zvýšila produkce v pozemním i inženýrském stavitelství a tuzemské stavebnictví rostlo i v meziměsíčním srovnání, a to o 1,8 procenta.
„Meziroční nárůst stavební produkce o 2,5 procenta byl do určité míry ovlivněn nízkou srovnávací základnou z listopadu předchozího roku, kdy byl zaznamenán nejvyšší průměrný úhrn srážek za listopad od roku 1961,“ sdělila k meziročním výsledkům vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
