Není důvod ke zrušení protiruských sankcí, shodli se Drahoš a Horáček

Nahrávám video

Není důvod ke zrušení protiruských sankcí a Česko by to ani nemělo iniciovat, shodli se prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Michal Horáček v pořadu Události, komentáře. Oba také negativně hodnotí chystané změny v Polsku.

Česká televize zvala prezidentské kandidáty do debaty Událostí, komentářů po trojicích podle toho, s čí podporou do boje o Pražský hrad vstoupili. V pondělí spolu diskutovali kandidáti podpoření poslanci. V úterý byli ve studiu uchazeči, které do volby vyslaly podpisy senátorů. Ve středu proti sobě zasedli registrovaní kandidáti, kteří sbírali podpisy občanů. Miloš Zeman pozvání ČT nepřijal. 

Drahoš nevidí důvod ke zrušení protiruských sankcí, protože nepominula hlavní příčina jejich zavedení: narušení územní integrity Ukrajiny. Dodal, že sankce může zrušit, kdo je zavedl,  a Česká republika je nezavedla sama. 

Horáček je rozhodně proti pokusům iniciovat zrušení sankcí. „Rusko je velký, mocný stát, vybavený jadernými zbraněmi. Udělalo něco, co je od konce druhé světové války bezprecedentní: obsadilo území cizích států, nejen Ukrajiny,“ řekl. „Musíme se proti tomu jako Evropané postavit, ale bojovat přece nebudeme,“ dodal. Sankce považuje za důležitý symbol, že držíme spolu.

Oba prezidentští kandidáti se také shodli, že pro Česko jsou důležitější velmocí Spojené státy než Rusko.

Jiří Drahoš
Zdroj: ČT24

Co s Polskem?

Oba také hodnotí negativně změny, které prosazuje polská vláda. Reagovali tak na situaci, kdy Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí riziko závažného porušení vlády práva, a spustila dosud nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU. Komise se obrátila na ostatní členské země EU, aby v souladu s článkem sedm Lisabonské smlouvy posoudily, zda v Polsku je skutečně právní stát v ohrožení.

Drahoš tyto změny považuje za „evidentní ohrožení nezávislosti soudů“. Na druhé straně není nadšen postupem Evropské komise, která – podobně jako u migrační krize a migračních kvót – začala podle něho příliš brzy vyhrožovat. Měla by podle něho volit jiné řešení, například podporu občanské společnosti či jednání s polskou vládou. Obává se, že současná situace vyhloubí další příkop mezi středovýchodní a západní Evropou. Je přesvědčen, že nebyly ještě vyčerpány všechny možnosti.

Horáček řekl, že v Polsku je velké nebezpečí, že soudní moc – třetí pilíř demokracie, tedy nezávislá justice – bude podřízena výkonné moci, ministrovi spravedlnosti. Evropská komise podle něho nevydírá, ale říká všem členům EU: vyjádřete se. 

Michal Horáček
Zdroj: ČT24

Jak má Česko vystupovat v EU?

Oba prezidentští kandidáti také v debatě reagovali na názor premiéra Andreje Babiše (ANO), že Česko by mělo vystupovat v EU razantněji, aktivněji.

Podle Horáčka musí vytvářet koalice buď blokační („proti tomu, co je proti nám“), nebo inspirativní. „Přesné, konkrétní návrhy vám v této situaci nemohu dát,“ řekl. To je podle něho na vládě. „Respektovaní nebudeme, když nebudeme inspirativní,“ doplnil. 

Drahoš uvedl, že Česko musí hlavně vědět, co chce v Bruselu prosazovat. To je podle něho naše největší slabina. „Vláda by si měla ujasnit, jaké věci od Bruselu chce. Já to mám  ujasněno v této chvíli v oblasti vědy a výzkumu,“ řekl. 

Komu druhý pokus sestavování vlády

V případě, že se nepodaří na první pokus sestavit novou českou vládu s důvěrou sněmovny, pověřil by Horáček i pro druhý pokus hnutí ANO. Rozhodně by ho však požádal, aby k tomu vybralo někoho jiného než Andreje Babiše.

Drahoš by jednal s politickými stranami a zjišťoval by, kdo má potenciál ustavení vlády, která by mohla získat důvěru Poslanecké sněmovny. 

Oba prezidentští kandidáti uvedli, že by nejmenovali vládu, která by se opírala o podporu KSČM a SPD. Shodli se také, že cesty prezidenta republiky do krajů by měla platit Kancelář prezidenta republiky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rusko není ve válce úspěšné, EU a NATO jsou odhodlanější, uvedl Pavel pro CNN

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější. Prezident Petr Pavel to řekl ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Rusko podle něj ve válce není úspěšné, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Ukrajinu a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.
před 3 hhodinami

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 7 hhodinami

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Odvolání bitcoinového daru může být dle Tejce způsob, jak komplikovat řízení

Rozhodnutí Tomáše Jiřikovského odvolat bitcoinový dar státu v hodnotě miliardy korun může být podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) způsob, jak komplikovat trestní řízení, uvedl. Dodal, že resort zváží další postup. Bitcoiny jsou dle Tejce nyní vzhledem k trestnímu řízení zablokované a vracet se nebudou.
před 14 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

VideoČeši chodí na vyšetření prostaty častěji, část ale na další prohlídku nedorazí

Čeští muži se i kvůli lepšímu systému preventivních prohlídek nechávají častěji testovat na rakovinu prostaty. Za poslední dva roky test podstoupilo 57 procent mužů mezi 50 a 69 lety. Dva tisíce nádorů se tak podařilo odhalit včas. Až třetina lidí s podezřením na nádor ale nedorazí na následnou prohlídku a riskuje ohrožení života, stejně jako tisíce dalších, kteří se netestují vůbec. „Mezi námi žije osm až devět tisíc mužů ve věku do 69 let, ale spíš mladších, kterým to vyšetření může regulérně zachránit život,“ upozornil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poukázal na to, že ročně karcinomem prostaty onemocní zhruba deset tisíc mužů, z nichž 1500 zemře. „To jsou životy, které mohou být zachráněny,“ doplnil.
před 20 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti chce větší tresty za zločiny spáchané v opilosti

Ministerstvo spravedlnosti chce přísnější tresty za zločiny spáchané v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Resort kvůli tomu dokončuje novelu trestního zákoníku, kterou chce představit na podzim. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) má zajistit, aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilosti či pod vliv návykových látek, což způsobilo jejich nepříčetnost.
před 21 hhodinami

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.