Navara: Neumíme rozeznat hrozby. Směrnice EU nás rozhodí víc než ruské rakety u Kaliningradu

Nahrávám video

Od doby, kdy převzali komunisté moc v Československu, uplynulo 70 let. Období před únorovým převratem má ale jisté paralely se současností. V pořadu Interview ČT24 to uvedl publicista Luděk Navara. Podle něj je pro lidi obtížné orientovat se v současném dění. „Já se obávám, že neschopnost identifikovat hrozby je právě to, co nás spojuje s obdobím v letech 1945 až 1948. To je myslím analogie, která stojí k zamyšlení,“ řekl.

Podle Luďka Navary nelze únorový převrat chápat jako jednotlivost. „Já sám bych to přirovnal k večeři o několika chodech. K večeři, kde se projedla svoboda a demokracie,“ řekl. Za jednotlivé „chody“ označil například návštěvu tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše v Moskvě, Košický vládní program, který zakázal v Československu některé politické strany, nebo odmítnutí Marshallova plánu.

„Ten takzvaný vítězný únor, tak to už byla jenom jakási sladká tečka, takový zákusek. A já si myslím, že komunisté si ten zákusek vychutnali, že mnohým z nich sládne na jazyku ještě i dnes při vzpomínce. A otázkou je, jak chutná nám,“ řekl Navara.

Podle Navary demokratičtí politici už před převratem věděli, že hrají s méně dobrými kartami než protistrana. „Již dávno před únorem mluvil Winston Churchill o světě rozděleném železnou oponou a tu železnou oponu popsal jako čáru, co spojuje Balt s Jadranem,“ vysvětlil. „A logicky každý, kdo se podívá na mapu, vidí, že Československo leží na té východní straně. Tam se jednalo o situaci, která byla dána a na kterou se i ze Západu dívali určitým pohledem.“

Beneš a další politici podle něj navíc neměli rozpracované alternativy, kam má Československo směřovat. „Tam byl dominantní prvek Sovětský svaz, který zemi osvobodil. Velkým nepřítelem stále v očích veřejnosti bylo Německo,“ řekl. „A v paměti byl také Mnichov, kdy západní státy z pohledu Československa zklamaly,“ doplnil.

Procitnutí společnosti přišlo až v roce 1956

Společnost podle Navary také neukázala dostatečný odpor, který by puči zabránil, protože byla již od války připravovaná k pralýze. „Byla utlumována, byla jistým způsobem i klamána a byla v defenzivě. Mnoho lidí si bylo vědomo toho, že neexistuje příliš mnoho cest – že Mnichov, Německo tvořily hradbu a zároveň koridor, kterým se můžeme ubírat dál, a ten vedl jen jedním směrem.“

Úplné procitnutí pak přišlo až v roce 1956, kdy došlo k potlačení maďarské revoluce. „Všichni si naprosto definitivně uvědomili, že to, co se stalo, bude trvat velmi dlouho,“ vysvětlil.

„Obávám se, že jsme v současné době národ trochu nemocný“

Velkou úlohu v únorovém převratu také podle Navary sehrál nedostatek informací a propaganda. „Jestliže se dnes potýkáme s přemírou informací, tak tehdejší dobu zase deformoval nedostatek informací. Takže bylo pro obyčejného člověka obtížné se zorientovat,“ uvedl.

Domnívá se, že podobně obtížné je pro lidi vyznat se i v současném dění. „Já se obávám, že my jsme v současné době národ trochu nemocný. Nás rozhodí a zneklidní mnohem víc předpis z Bruselu, který se týká regulace žárovek, než zpráva o balistických raketách, které Rusko rozmístilo v Kaliningradské oblasti,“ uvedl Navara. „Já se obávám, že neschopnost identifikovat hrozby je právě to, co nás spojuje s obdobím v roce 1945 až 1948.“

To podle Navary znamená, že „společnost může snáz podlehnout svodům někoho silného, svodům jasných řešení a jasných slov.“ „Vypadají lákavě, ale skutečnost je pak jiná,“ dodal.

Česká televize bude připomínat události února 1948 celý tento týden každé ráno v 8:20. V neděli 25. února pak ČT24 nabídne celodenní speciál k tématu 70 let od komunistického převratu v Československu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 33 mminutami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 46 mminutami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 2 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 3 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 12 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 12 hhodinami
Načítání...