Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku ve středu schválila vláda. V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Úřad také pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole od České zbrojovky v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH a osmnáct lehkých obrněných vozidel Supacat Extenda pro speciální síly tuzemské armády za zhruba 1,7 miliardy korun bez DPH.
První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Součástí ceny jsou systémy vlastní a protiminové ochrany i integrovaná logistická podpora zahrnující náhradní díly či školení.
Bohemizace zahrnuje například komunikační a spojovací prostředky, kamuflážní nátěr, národní označení a kulomety. „V tomto případě bude kupní smlouva uzavřena přímo s výrobcem tanků, společností KNDS, a zahrnuta do ní je i munice pro vojskové zkoušky,“ sdělilo ministerstvo. Dalších pět miliard korun úřad vyčlení na inflační a kurzovou rezervu.
Nové tanky vybaví především přáslavický 73. tankový prapor. Některé dostane za účelem výcviku Vojenská akademie ve Vyškově, dalšími bude částečně přezbrojen 153. ženijní prapor v Olomouci. Předpokládaná doba životnosti je třicet let, tanky by tak v české armádě měly sloužit do roku 2060.
Připojení k německému nákupu
Praha se v případě samotných tanků připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává resort v příštích týdnech. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu.
Rámcová dohoda umožní ministerstvu v budoucnu nakoupit vedle 44 velitelských a bojových tanků dalších až 14 Leopardů 2A8 ve stejných verzích. Pořízeny budou podle finančních možností resortu. Obrana plánuje i nákup sedmnácti až devatenácti tanků Leopard 2A8 v dalších čtyřech modifikacích, a to tanky vyprošťovací, mostní, ženijní a pro výcvik řidičů.
„Na tuto akvizici bude uzavřena separátní smlouva (nebo smlouvy), pokud Německo dokončí jednání s dodavateli,“ poznamenal úřad. Celkem by tak česká armáda měla v budoucnu disponovat minimálně 61 tanky Leopard 2A8, v maximálním počtu jich bude 77.
Součástí nákupu bude i zapojení tuzemského obranného průmyslu, firem bude podle ministerstva minimálně jedenáct. Podílet se mají zejména na výrobě jednotlivých komponent tanků. Zapojí se nejen do výroby strojů pro Česko, ale i do dodávek pro další zákazníky. Dohoda předpokládá rovněž zapojení do zajištění životního cyklu tanku. „Dojednaná průmyslová spolupráce dosahuje v těchto dnech částky minimálně dvě miliardy korun, ale ta částka bude nabývat,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Resort už loni v prosinci uzavřel smlouvu na dodání čtrnácti bojových tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH s firmou Rheinmetall Landsysteme. Dříve Německo darovalo Česku za pomoc Ukrajině tři desítky bojových a vyprošťovacích tanků Leopard 2A4. Tanky Leopard v české armádě nahrazují stroje sovětské výroby T-72, které podle ministerstva nesplňují podmínky moderního bojiště.
Pušky, granátomety i pistole
Ministerstvo obrany také provede zakázku na nákup ručních zbraní od České zbrojovky formou rámcové dohody. „Ta se nám v minulosti osvědčila, protože můžeme čerpat podle finančních prostředků a potřeb,“ míní Černochová. Dohodu úřad s českým výrobcem uzavře na roky 2025 až 2031, podpis smlouvy je plánován v nejbližších dnech, informoval v tiskové zprávě.
Resort pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsný granátomet CZ GL 40 mm a pistole CZ P-10 C, a to i s příslušenstvím. Půjde o optoelektronické zaměřovače včetně denní a noční optiky i laserových zaměřovačů, soupravy náhradních dílů, soupravy zbrojířů, pouzder a obalů. Nemusí být vyčerpáno celých 4,26 miliardy korun bez DPH, zbraně se budou nakupovat v dílčích objednávkách podle aktuálních potřeb.
„Pokračující spolupráce s českou firmou, která patří mezi deset největších výrobců těchto zbraní na světě, je zcela logickým krokem,“ uvedla Černochová. „Pořízení zbraní je nezbytné k úplnému dokončení přezbrojení armády ručními palnými zbraněmi a obměně zbraní, jejichž životnost bude postupně končit,“ podotkl dříve zástupce náčelníka generálního štábu Pavel Lipka.
Obrana s Českou zbrojovkou v předchozích patnácti letech uzavřela dvě smlouvy na pořízení zbraní a příslušenství za celkem zhruba šest miliard korun. Šlo o dodávky několika desítek tisíc kusů zbraní. Vojáci tím získali výzbroj v ráži Severoatlantické aliance (NATO).
Vozidla pro speciální síly
Ministerstvo obrany nakoupí 18 lehkých obrněných vozidel Supacat Extenda pro speciální síly české armády. Zakázka je rozdělena na dvě části, podvozky za 32,6 milionu britských liber bez DPH (zhruba 871 milionů korun bez DPH) dodá společnost LPP, jejich technické zhodnocení za 810 milionů korun bez DPH pak zajistí Vojenský technický ústav.
Jednání vlády se podle Černochové účastnil i náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Vysvětloval důležitost a potřebnost právě těchto vozidel pro speciální síly české armády,“ dodala. Nákup v předchozích měsících několikrát projednával sněmovní výbor pro obranu, naposledy se jím zabýval v červnu.
Vozidla Supacat mají podle ministerstva nahradit zastaralou techniku, především letitá vozidla Land Rover a zároveň doplnit jejich logistickou schopnost, kterou dříve plnilo lehké nákladní vozidlo Tatra. „Nyní budou příslušníci speciálních sil schopni logistiku dlouhodobých operací zabezpečit na bojových vozidlech,“ uvedl úřad.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš letos v březnu propojoval dřívější podnikání náměstka ministryně obrany Františka Šulce s jeho současnou funkcí na obraně mimo jiné právě v souvislosti se zakázkou na vozidla Supacat.
Šulc spojení odmítl, projekt na vozidla pro speciální síly se podle něj zvažoval ještě dříve, než přišel na ministerstvo. Řekl také, že z projektu o nákupu od firmy Supacat, kterou zprostředkovává firma LPP Holding, se z předběžné opatrnosti vyloučil. Šulc před nástupem na ministerstvo vlastnil společnost RobotScientific, do které vstoupila společnost LPP Holding a až po jeho odchodu jí dala svůj název, dodal.
