K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
„Demokracie, stejně jako svoboda, si žádá být denně obnovována, kriticky nasvětlována, ověřována, prosazována. Žádná definitiva není,“ prohlásil Uhde s tím, že „zažitá“ demokracie neexistuje, protože zvyk v tomto ohledu znamená nebezpečí.
„Jsme neustále na cestě k demokracii a ke svobodě. A já se domnívám, že zatím jsme z té cesty nesešli,“ sdělil dramatik, ačkoliv připustil „různé prodlevy a pokusy o zpětný tlak“.
Právě domněnku, že z poutě za demokracií Česko ještě neuhnulo, Uhde jmenoval jako příčinu svého optimismu, ač nad ním prý někteří kroutí hlavou.
Nezávislost institucí
Také k politickým institucím, které se po převratu podařilo vybudovat, Uhde přistupuje pozitivně. Sdělil, že v nich jsou dobré předpoklady.
Poslanecká sněmovna i Senát jsou podle něj funkční, je zastáncem existence i druhé jmenované parlamentní komory, protože legislativní proces má být co nejsložitější, uvedl. „To síto má být několikeré,“ vysvětlil. Také Ústavní soud je podle Uhdeho nenahraditelný.
U každé politické instituce je podle dramatika klíčová nezávislost po právní stránce, na čemž podle něj svoboda stojí. Občané by proto měli toto hlídat, dodal.
„Bolístky“ české demokracie
Naopak kritický byl Uhde v pořadu ke školství, jež podle něj ne vždy mladou generaci o nedávných událostech, které současnost ovlivňují, vzdělává. „Výklad (dějin) končí v roce 1945 nebo 1948,“ řekl. Mnohdy se podle něj argumentuje tím, že dění po druhé světové válce je až moc složité, i když to tak v porovnání třeba se středověkem nevnímá.
Uhde také narazil na plytký zájem o politiku ze strany veřejnosti. „Demokracie stoná na tom, že se lidé politikou nemohou zabývat do hloubky a dají na takzvané sympaťáky,“ prohlásil. S tím být „sympaťákem“ ale podle něj politikovi mohou pomoci experti.
