Přestože mpox je podobný pravým neštovicím, které byly metlou lidstva, virus není tak agresivní, mechanismus šíření je trochu odlišný, uvedl v pořadu Interview ČT24 epidemiolog Roman Prymula. Podotkl, že respirační cestou se lze nakazit, ale je to výjimečné. „Klíčový je dlouhý kontakt, zejména s konkrétní osobou, která je infekční, případně s ložním prádlem,“ dodal s tím, že mnohem více se obává například mutace ptačí chřipky či dalšího odlišného koronaviru, který může opět vyvolat celosvětovou odezvu.
U mpox podle Prymuly vznikají vřídky, které se zakalují. „Když praskne, tak tekutina se vyleje, to je nesmírně infekční. Když se dostane na prostěradlo, tak se můžeme velmi elegantně nakazit,“ vysvětlil Prymula. Podle něj je základ se vyhnout nakaženým kontaktům.
„Ta první vlna, která přišla v roce 2022, byla zejména z hlediska šíření orientována na osoby, které měly sex mezi sebou, byly zpravidla homosexuálové,“ podotkl s tím, že šlo o přenášení na různých festivalech. Nyní je podle něj situace jiná.
„My se spíše bojíme agresivnější varianty, která je tu v tuto chvíli. Je to varianta 1B, která se nešíří tolik mezi touto komunitou, ale ta se šířila v afrických zemích a postihovala tam zejména dětskou populaci do patnácti let,“ vysvětlil.
Podle Prymuly by lidé raději neměli jezdit do centrálních afrických zemí, kde se nemoc šíří zejména kolem Demokratické republiky Kongo. „Možná můžeme diskutovat, jestli je nutné vyhlásit nebezpečnost prostřednictvím WHO pro celý svět, ale pro Afriku to je zcela klíčová záležitost,“ podotkl Prymula s tím, že se v tuto chvíli šíří v osmnácti zemích. „To, co bychom měli udělat, tak protože máme vakcínu, tak bychom ji měli naprosto masivně do Afriky poslat,“ dodal s tím, že distribuce do Konga je ale obrovský problém.
„Naráželi jsme na to v době, kdy byla epidemie eboly, protože tam jsou jiné zvyky. Největší problém s ebolou byl ten, že lidé se chtějí rozloučit s příbuzným, který zemřel, a přestože ta těla byla zatavena v igelitových pytlích, oni je rozřezávali a loučili se s mrtvými, a tak se ta nemoc zásadně šířila,“ dodal.
Obavy z ptačí chřipky
Případnou mutaci mpoxu nyní Prymula nepředpokládá, protože tento virus je podle něj stabilnější. Zmínil, že se obává zejména respiračních onemocnění. „Bojím se, že přijde jiný koronavir, který může opět vyvolat celosvětovou odezvu.“
Podle něj by se lidstvo mělo bát také podobných virů, jako je například virus ptačí chřipky. „Pokud by zmutoval do podoby, že by se šířil podobně jako klasická chřipka, tak by byl schopen vyhubit polovinu lidstva,“ dodal s tím, že jde o věc, které se velmi obává.
„Proto dochází k masivnímu vybíjení chovů kuřat. My si kupujeme statistiku. My si kupujeme pravděpodobnost, že k té mutaci nedojde. Čím více těch kuřat bude, tím větší je pravděpodobnost, že dojde k mutaci, která nás ohrozí.“
