Moderní a inovativní. První panelový dům zabydleli nájemníci před 70 lety

Nahrávám video

Tuzemská zkušenost s panelovými domy trvá už sedm dekád. Do toho vůbec prvního se v metropoli nastěhovali nájemníci v severní části města před přesně sedmdesáti lety. Od té doby se z nich stala jedna z nejrozšířenější forem bydlení. V panelácích žije téměř každý třetí Čech a vyrostlo v nich už několik generací. Původní plány jim přitom dávaly mnohem kratší životnost.

Panelové domy měly pomoci vyřešit bytovou krizi a dát lidem možnost bydlet v moderních bytech s moderním vybavením. První pražský panelový dům byl postaven uprostřed rodinných domků ve starých Ďáblicích. A stále tam stojí. Stěhovat se do něj lidé začali právě 1. července roku 1955.

Pokusná panelová stavba se třemi patry a sedlovou střechou v ulici U Prefy 771, postavená už v roce 1953, má přitom příjemně lidské rozměry. Pro dům byl navržen nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. Projekt podal v roce 1948 a použil v něm takzvaný typ T16, který v typizované výstavbě umožňoval velkorysejší vnitřní prostory.

Při výstavbě byla použita řada objevných konstrukčních řešení. Novinkou byl také ornamentálně řešený povrch panelů zlepšující jejich technologické vlastnosti. Vše je ale dnes ukryté pod zateplením, kterého se tento dům dočkal před patnácti lety.

Nahrávám video

Výstavba prototypu panelového domu se ale potýkala s překážkami. Oponentní posudek statiků tvrdil, že konstrukce je „na hranici lability“ a bydlení v domě sestaveném z jednotlivých panelů by nebylo bezpečné. Stavba pokračovala, až když tyto názory vyvrátil uznávaný odborník v betonovém stavitelství Stanislav Bechyně a potvrdil původní zkoušky prokazující vysokou bezpečnost skeletu.

Dům tak nájemníky přivítal až v létě 1955, od počátku v něm bydlel i jeho tvůrce Wimmer. Svým obyvatelům objekt nabízel slušný komfort dvanácti bytů 3+1 o výměře téměř sto metrů čtverečních. Pro srovnání: třípokojový panelákový byt 3+1 sedmdesátých let měl okolo šedesáti metrů čtverečních.

Z podobných domů jako je ten v Ďáblicích, pak bylo postaveno i nejstarší pražské sídliště Zelená Liška. „Postavily se kolejnice po obou stranách panelového domu, vytvořil se takový portálový jeřáb a ten postupně jel a stavěl jednu sekci panelového domu za druhou,“ vysvětluje historik architektury Rostislav Švácha.

Starší panelové domy měly mezi sebou velké rozestupy, v okolí zeleň a zdobené balkony i štíty. Umělecké detaily se v rámci masové výstavby vytratily. Menší domy brzy nahradily ty vysoké, které se tyčily až do výšky dvanácti pater. „Zpočátku to (lidé) brali jako zlepšení životního prostředí, protože ty byty měly mnohem lepší technický standard,“ dodává architekt Ladislav Lábus. Panelové domy rostly po celém tehdejším Československu.

Postoj Čechů se změnil

Do konce 80. let vzniklo na osmdesát tisíc budov s 1,2 milionu bytů. Postoj Čechů k bydlení v paneláku se ale změnil. Například někdejší prezident Václav Havel v proslovu v roce 1995 řekl, že jde o „králíkárny, ve kterých se nedá žít“.

„Byli radikální architekti nebo i lidi nebo politici, kteří je chtěli nechat zbourat, protože tvrdili, že je to třeba,“ dodává Lábus. Panelové domy se ale bořit nezačaly. Naopak, postupně procházejí modernizací a dodnes jsou nedílnou součástí městského bydlení i jeho kultury.

Nakonec se v Československu a následně Česku postavilo 87 929 panelových domů. Poslední získal kolaudaci před třiceti lety, pak už se od téhle technologie upustilo. Dodnes je v těchto domech obsazených víc než jeden a čtvrt milionu bytů, v nichž žijí skoro tři miliony lidí. Když se to přepočte na domácnost, tak v panelových domech žije přibližně každá čtvrtá. Další čtvrtina žije v jiných typech bytových domů, například činžovních. Skoro půlka domácností pak obývá domy rodinné, což se ale hodně liší podle regionů.

Nejvíce jich je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji

Nejvyšší podíl panelových domů připadá na Ústecký kraj, kde jich je 44 procent, Prahu s 43 procenty a Moravskoslezský kraj s 41 procenty domácností. Naopak na Vysočině je to jen dvanáct procent. Především v metropoli sloužila tato výstavba hlavně mladým rodinám s dětmi. Z centra na okraj města se podle odhadů přestěhovalo přes 200 tisíc lidí.

Nejvíc se v komunistickém Československu stavělo v sedmdesátých letech. Každý rok vzniklo osmdesát až 90 tisíc nových bytů. Sídlištní architekturou nejsou jen obyčejné panelové domy. Komunistický režim chtěl nabídnout i luxusnější bydlení. Příkladem jsou rozdělovské věžové domy, které se začaly stavět v padesátých letech na území dnešního Kladna. Původní plán počítal s luxusní výstavbou a bohatým kulturním životem.

První pokusy s panelovými domy na českém území se datují už do let druhé světové války a jsou spojené s firmou Baťa, která v roce 1940 experimentovala s montovanými domy z velkých tvárnic z betonu litých přímo na staveništi. Během války postavila několik takových pokusných dvojdomů. Po znárodnění firmy se vývojové pracoviště postupně přesunulo do Ústavu montovaných staveb v Praze.

První dům z celostěnových panelů vyrostl ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) v roce 1953 za pouhé čtyři měsíce podle projektu architektů Hynka Adamce a Bohumíra Kuly a dostal označení G40 (Gottwaldov, 40 bytů). Šlo o první první standardizovanou konstrukční soustavu. „I z tohoto důvodu je většinou odborníků tato stavba vnímána jako první panelák v Československu,“ uvedl už v minulosti ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev Martin Hanák. Týž rok začala výstavba panelových domů i v dalších městech Československa, včetně Prahy.

Zdroj: ČTK

„Měl tady být kulturní dům, samozřejmě i sídlo komunistické strany. Nic z toho tam nestojí,“ podotýká historička Muzea věžáků Kladno Gabriela Havlujová. Přepychové mělo být i vybavení bytů. Architekti původně plánovali, že tyto luxusní jednotky vybaví tehdejšími nejmodernějšími spotřebiči, jako byly mixér, rádio nebo leštička podlahy. Na to ale nakonec peníze nezbyly.

„Ti lidé si přinesli to, co měli. Takže kredenc, kterou zdědili po rodičích, a pak typický nábytek,“ podotkla Havlujová. Těchto výškových budov nakonec vzniklo šest a dodnes zůstávají kulturní památkou města Kladno. Původní architektonický plán byl ale v pozdějších desetiletích doplněn klasickou panelákovou výstavbou. 

Jižní Město vzniklo na zelené louce

Na zelené louce vzniklo i největší tuzemské sídliště – pražské Jižní Město. Budovat se začalo v roce 1971 a lokalita zůstala rozestavěná několik let. Postupně se stala domovem víc než osmdesáti tisíc lidí. Samostatně by byla jedenáctým největším městem v republice. Za poslední tři dekády se většina sídlišť změnila ještě tím, že přibyly vzrostlé stromy, a místa jsou tak mnohem zelenější.

Jedním z těch, kteří bydlí v panelovém domě, je i Vlastimil Smetana, který si život na sídlišti na Barrandově nemůže vynachválit, přestože vyrůstal v rodinném domě na Vysočině. „Výtah, bzučák na dveřích, můžete pustit kamaráda na dálku do domu, a celkově mě ty domy fascinovaly svojí velikostí,“ podotýká Smetana.

Architekti kladli při výstavbě sídliště na Barrandově důraz na vnitrobloky. Inspiraci přitom brali například na Vinohradech nebo Žižkově. Každý dům má tak svou vlastní zahradu. „Zároveň z uliční části jsou předzahrádky, které patří také nám, staráme se o ně, je to takový přechod mezi veřejnou částí, ulicí, a tou soukromou částí domu,“ dodává Smetana.

Na tomto sídlišti žije okolo pětadvaceti tisíc lidí. Přesto se prý většina mezi sebou zná. Potkávají se na zastávkách, v obchodech i na procházkách v ulicích. „Právě to je výhoda panelového domu, že s tím, s kým se chcete bavit, s tím se bavíte, a s kým se nechcete bavit, s tím ne,“ podotýká Smetana. I na bydlení v paneláku se ale dají najít negativa. Často souvisejí s tenkými stěnami a hlukem z vedlejších bytů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
18:42Aktualizovánopřed 51 mminutami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 2 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 3 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 4 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 9 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 10 hhodinami
Načítání...