Většina Čechů zná mnichovskou dohodu, neumí ale správně určit, které státy ji uzavřely, a zapomínají na účast Itálie. Pro polovinu Čechů je současně tatáž dohoda stejně traumatizující jako byla okupace Československa v roce 1968. Vlastní zábor Sudet pak Německu stále neodpustila třetina obyvatel. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu společnosti Nielsen Admosphere pro Českou televizi.
O mnichovské dohodě má povědomí 61 procent Čechů, naopak téměř dvě pětiny obyvatel dohodu neznají. Podle tazatelů znalost významně stoupá se vzděláním i věkem; zatímco v generaci seniorů nad 65 let znají dohodu tři čtvrtiny lidí, mezi těmi do 35 let je to méně než polovina Čechů.
Bez ohledu na věk ovšem jen čtvrtina lidí správně určila čtyři mocnosti, které dohodu v Mnichově před osmdesáti lety podepsaly. Tři čtvrtiny dotazovaných správně uvedly, že dohodu uzavřelo Německo s Velkou Británií a Francií, jen třetina oslovených si ale vzpomněla i na účast italského vůdce Benita Mussoliniho. Místo toho Češi tipují, že v Mnichově jednali také zástupci Sovětského svazu nebo přímo Československa – jakkoliv se pro dohodu vžilo označení „o nás bez nás“.
Současně platí, že signatáře dohody lépe znají ti, kteří hodnotí dnešní vztahy s Německem vyhraněněněji. A ti, kteří vztahy považují za dobré, mají obecné povědomí o dohodě lepší než kritici současného česko-německého soužití.
Stejně jako samotné povědomí o mnichovské dohodě a jejích aktérech, tak i hodnocení dopadů dohody závisí na vzdělání, věku i místě bydliště respondentů. Celkově je populace v názorech na dohodu rozdělena.
Byl horší Srpen, nebo Mnichov? Postoj Čechů je vyrovnaný
Z výzkumu vyplývá, že Češi považují mnichovskou dohodu za stejně traumatizující událost, jakou byla okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Že byly obě události srovnatelně katastrofální, si myslí 47 procent lidí. Zbylá polovina Čechů je v hodnocení dvou chmurných osmičkových výročí rozdělena téměř přesně na dvě poloviny: jen o jedno procento vedou ti, kteří sovětskou invazi hodnotí hůře než mnichovskou smlouvu.
Dělící čára v hodnocení obou událostí protíná pětačtyřicáté narozeniny oslovených: zatímco mladší považují za větší trauma srpnovou okupaci, ti starší hlasují pro mnichovskou dohodu. Větším traumatem je dohoda také pro ty Čechy, kteří Němcům zabrání pohraničí stále neodpustili. Naopak z obou událostí považují za horší Srpen lidé s vyšším vzděláním nebo lidé žijící ve větších městech.
Zábor Sudet už je převážně odpuštěn
Češi už také většinou – v 56 procentech – Němcům zabrání československého pohraničí odpustili. A také míra odpuštění roste se vzděláním a snižuje se s věkem. Zatímco z lidí, kterým ještě nebylo 35 let, odpustily Němcům už tři čtvrtiny, u nejstarší generace je to jenom polovina.
Pětatřicet procent oslovených navíc Němcům neodpustila vůbec. Většinou jde o kritiky česko-německých vztahů: ti, kteří je považují za špatné, Němcům neodpustili v 56 procentech případů.
Odpuštění neznamená, že Češi nepodporují odsun Němců
Odpuštění ale neznamená, že Češi změnili názor na poválečný odsun zhruba tří milionů Němců z československého území, naopak: souhlasí s ním většinových 57 procent lidí. Proti se naopak staví 36 procent dotázaných.
Poválečné vysídlení Němců z Československa podporují častěji muži než ženy a Češi v produktivním věku, kteří už oslavili pětatřicáté narozeniny, ale ještě jim nebylo pětašedesát. Zároveň platí, že ti, kteří mají Němcům zábor pohraničí dosud za zlý, jsou razantnější i v názoru na odsun – rezolutně s ním souhlasí hned 38 procent z nich.
Také u názoru na odsun platí, že stanovisko se mění s rostoucím vzděláním – a ti vzdělanější odsun Němců podporují méně. Zásadně odmítavě se pak k němu staví desetina Čechů.
Téměř polovina Čechů považuje vztahy s Německem za dobré
Výzkum ale ukazuje, že se zátěž historie do vnímání současných vztahů mezi Českou a Spolkovou republikou příliš nepropisuje. Za dobré je označila necelá polovina dotazových, konkrétně 48 procent. Třetina lidí považuje vztahy s Německem za neutrální a jen osm procent Čechů si myslí, že spolu oba státy nevychází vůbec. Desetina lidí nechtěla vzájemné vazby hodnotit.
Pozitivně hodnotí vzájemné vztahy spíše muži a lidé s vyšším vzděláním. Mezi vysokoškoláky chválí vztahy s Německem 71 procent dotazovaných – a dokonce platí, že ti, kteří znají obsah mnichovské dohody, mají dnes k vzájemným vztahům se sousední zemí kladnější postoj.
Výzkumníci rovněž upozorňují, že v této otázce se Češi štěpí podle toho, kde žijí: zatímco obyvatelé menších měst se přiklání k neutrální odpovědi, ti z velkých měst mají na vztahy České republiky s Německem vyhraněnější názory. Více jich považuje vztahy buď za dobré, nebo je hodnotí negativně.
Československo se mělo bránit
Pokud jde o obligátní mnichovanskou otázku „Měla se Praha bránit?“, většina Čechů odpovídá, že měla. Shoduje se na tom 56 procent oslovených a tento postoj podporují zejména lidé ve věku mezi 45 a 64 lety. Ti nejstarší jsou naopak nejvíce přesvědčeni o tom, že vojenská reakce přijít neměla. Totéž si myslí většinou vysokoškoláci. Pro vojenskou reakci se ve výzkumu vyslovily spíše ženy než muži.
Výzkumu pro Českou televizi zpracovala společnost Nielsen Admosphere. Výzkum probíhal mezi 20. a 24. zářím 2018. Zúčastnilo se ho 1011 respondentů, kteří souhrně hodnotili znalost mnichovské dohody a kvalitu vztahů ČR a Německa. Na otázky týkající se podrobností mnichovské dohody odpovídalo 639 respondentů, kteří uvedli, že dohodu znají.
