V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se na něm ve čtvrtek jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě, po schůzce s Babišem to řekl Hamáček.
Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.
Ve vládní koalici panuje napětí kvůli rozdílným názorům na rušení superhrubé mzdy a na daňové změny, hlasování o rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru i podobu navýšení přídavku. ANO prosazuje Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy a daň z příjmu 15 a u vysokých výdělků 23 procent.
ČSSD podporuje Hamáčkův návrh se zdaněním 19 a 23 procent a zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 tisíc korun. Sociální demokraté také v rozpočtovém výboru nehlasovali pro doporučení, aby sněmovna schválila rozpočet na příští rok, který jí vláda předložila. Dopady zrušení superhrubé mzdy a daňových změn neobsahuje.
Sněmovna normu schválila s Babišovou verzí a dalšími doplněními. Výpadek veřejných rozpočtů by mohl činit 130 miliard korun. Balíček bude projednávat Senát. ANO a ČSSD s ním jednají o svých návrzích zvlášť.
Spor je nešťastný, míní Babiš
Premiér Babiš po čtvrtečním jednání uvedl, že rozdílné názory na sazby daně po zrušení superhrubé mzdy přetrvávají. „Uvidíme, jak se Senát k tomu postaví,“ uvedl Babiš. Střet vládních stran ohledně daní je podle něj nešťastný, koalice ale i přes dost rozdílný názor funguje dobře. Jednání označil za dobré a vztahy s Janem Hamáčkem za normální.
„Spoustu věcí jsme si vyjasnili. Ve spoustě věcí jsme se posunuli. Co zůstává otevřené, je stále otázka daňového balíčku, kde budeme sledovat vývoj v Senátu. Tam jsme ke shodě nedospěli,“ řekl Hamáček.
Napětí v koalici vyvolalo i to, že ČSSD ve sněmovním rozpočtovém výboru nepodpořila doporučení schválit rozpočet. Podle představitelů opozice to dokládá nedobré vztahy v koalici. „Zdá se, že se rozpadá ona vládní koalice, a to zrovna nad státním rozpočtem,“ řekla místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová.
A velmi podobně to vidí i místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. „Podle mě to znamená potvrzení rozkladu vládní koalice,“ uvedl.
Hamáček však sdělil, že sociální demokracie s vládním rozpočtovým návrhem souhlasí a bude ho podporovat. O případných pozměňovacích návrzích chce jednat, a to i v koalici.
Babiš s Hamáčkem jednali i o přídavcích na děti
Premiér s vicepremiérem se měli naopak přiblížit dohodě ohledně navýšení přídavků na děti. „Myslím, že tam jsme se posunuli,“ řekl Hamáček. Návrh ale nechtěl přiblížit, nejdřív ho chce projednat se straníky.
Před jednáním panovala dohoda na zvednutí dávky o 26 procent, ale už ne na tom, kolik dětí by ji mohlo pobírat. Nyní jich je asi 240 tisíc. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) prosazuje, aby na dávku dosáhly rodiny s příjmem pod 3,4 či 3,6násobkem životního minima. Podle ministryně Aleny Schillerové (za ANO) by příjmová hranice pro přidělení podpory měla zůstat na nynějším 2,7násobku minima.
Stát vyplácí měsíčně přídavek 500, 610 a 700 korun podle věku dítěte. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, jsou částky o 300 korun vyšší. Podle návrhu by se mělo od ledna poskytovat 630, 770 a 880 korun. V rodinách s pracujícím rodičem by to pak bylo zas o 300 korun víc, tedy 930, 1070 a 1180 korun.
Navýšení dávky by stálo 0,4 miliardy korun navíc. Na návrh ministryně Maláčové by bylo potřeba ještě 4,5 miliardy ročně. Pokud by uspěl i návrh na zvýšení životního minima, stálo by to až 15,2 miliardy ročně navíc. Navrhovaný rozpočet s těmito výdaji nepočítá. Není v něm zahrnuto ale ani zrušení superhrubé mzdy.
