Přes metr vody a odplavená obživa. Od povodní uplynulo čtvrt roku

Nahrávám video

V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.

Povodně zasáhly celou řadu obyvatel Česka. Například manželé Juříčkovi z Krnovska měli před třemi měsíci na pozemku více než metr vody. Dostala se jim i do domu. „Sklep byl kompletně zatopený,“ vzpomíná Jaroslav Juříček. 

„To, co vidíte, tak všechno udělal manžel sám ještě s dvěma kamarády, protože rozpočet na podlahy, který jsme dostali, byl tak vysoký, že jsme si to nemohli dovolit,“ popisuje Dita Juříčková stav podlah v domě.

Peníze od pojišťovny zatím nemají. Voda navíc oba připravila i o příjmy. Podnikali doma – v dílně i na zahradě. „Měli jsme fotovoltaiku a baterie a jedna se dostala do vody a vyzkratovala, takže tady byl výbuch,“ říká Juříček. „Věnovala jsem se pěstování zeleniny bez chemie, takže mi to spláchlo úplně všechno,“ doplňuje Juříčková.

Nahrávám video

Podnikatele se snaží podpořit i město

Obnovu podnikání se snaží podpořit i město Krnov. Mezi dvě stovky živnostníků rozdělilo pět milionů. „Pokud tady dojde k uzavírání drobných prodejen, ale také omezování činnosti některých větších zaměstnavatelů, tak samozřejmě přijde to, co přišlo po roce 1997, kdy tady povodeň už byla – velká nezaměstnanost a odliv spousty šikovných lidí,“ míní starosta Krnova Tomáš Hradil (nestr).

Letos zasáhla voda město více než před téměř třiceti lety. Zatopila zhruba osmdesát procent Krnova. Tři měsíce po povodních by už člověk na první pohled ani nepoznal, že se tudy prohnala velká voda. Škody za zhruba šest miliard jsou teď podle starosty viditelné hlavně ve vnitřních prostorách. Město vlastní skoro dvě stovky budov – zatopená byla většina. Jejich opravy by mohly trvat až tři roky.

Povodní byla zasažena i obec Višňová

Povodeň ale neřádila pouze na Moravě. Mezi nejvíc postižené regiony patřil i severovýchod Čech, konkrétně Frýdlantsko. Velkou část následků řádění živlu už se tam podařilo odstranit a napravit, ale třeba ve Višňové – vůbec nejvíc zasažené obci v Libereckém kraji, některé opravy teprve začnou.

„Budeme rekonstruovat, musíme. Při povodních byla (cesta) tak nadměrně zatížená těžkou technikou, že došlo k jejímu kompletnímu poškození,“ říká starosta Višňové Michal Scheidl (nestr.).

Nahrávám video

Obnova cesty bude stát asi osm milionů korun. Obec na to chce získat až sedmdesátiprocentní dotaci od státu. Hotovo musí být do poloviny příštího roku. „Nejzásadnější práce se udělaly hned, když jsme měli k dispozici dobrovolníky,“ dodává Scheidl.

Povodeň tam postihla jedenašedesát domů. Místní lidé jsou ale při deštích na velkou vodu většinou dobře připraveni. „Vystěhovali jsme dům. Nakoupili jsme si jídlo a pití. Abychom měli všechno a nikoho nemuseli obtěžovat a otravovat, protože vím, že hasiči mají plno práce,“ vysvětluje obyvatelka obce Jana Drlíková.

Regionu pomohla protipovodňová opatření

Frýdlantsko před většími škodami při zářijové povodni uchránila také protipovodňová opatření, která se tady vybudovala od roku 2010. Například suchý poldr právě ve Višňové. Do opatření investovalo Povodí Labe, hejtmanství i obce stovky milionů. Většinu se už podařilo dokončit. I obce jsou na povodně lépe vybaveny.

„Bylo příznivé, že těch víc než 250 milimetrů (srážek) bylo rozděleno do několika dnů, protože kdyby nás potkalo to množství jako na Moravě, tak jsme dopadli daleko hůř,“ konstatuje starosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS).

I proto Liberecký kraj uvolnil deset milionů, které poslal na pomoc obcím v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...