Masaryk se dozvěděl o zvolení prezidentem v New Yorku na obědě. Poslanci ani nepočítali hlasy

Tomáš Garrigue Masaryk se stal československým prezidentem celkem čtyřikrát. Poprvé dokonce tak rychle, že se ani nestačil vrátit ze Spojených států. Zprávu o svém zvolení se tak dozvěděl v newyorském Klubu právníků, kde zrovna obědval. Ani se samotnou volbou poslanci nově vzniklého Národního shromáždění v euforických měsících po konci války příliš neváhali. Schůze začala podle stenozáznamu v 11:40 a o dvacet minut později už byl Masaryk prezidentem.

Tehdejší předseda Národního shromáždění Karel Kramář jednoduše poprosil, aby poslanci zvolili Masaryka prezidentem a vzápětí už oznamoval, že byl TGM zvolen jednohlasně. V panující euforické náladě přitom nikdo nepočítal hlasy a dokonce je možné, že kromě samotného Masaryka chyběli v sále i někteří slovenští poslanci.

Historická schůze parlamentu se konala 14. listopadu v prostorách Thunovského paláce v pražské Sněmovní ulici, kde teď zasedá Poslanecká sněmovna. Karel Kramář ji zahajoval slovy: „Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ…“

Triumfální návrat Tomáše Garrigua Masaryka do Prahy
Zdroj: ČTK

Národní shromáždění mělo 256 poslanců a jeho složení odpovídalo přibližně výsledkům posledních voleb z roku 1911. Zastoupení v něm ale měli pouze Češi a Slováci, na německou či maďarskou menšinu se nedostalo. Slovensku navíc bylo přiděleno jen 40 mandátů. Zvolení Masaryka tak žádní poslanci neoponovali.

Masarykův první mandát na Hradě byl jen dvouletý

Předcházely mu čtyři roky usilovného diplomatického vyjednávání. Exilovým politikům v čele právě s TGM se již v průběhu války podařilo u západních velmocí prosadit koncepci nového státu. Na sklonku války, 28. října 1918, vydal pražský Národní výbor zákon „o zřízení samostatného státu československého“. Ke společnému státu s Čechy se přihlásili následně i Slováci a v listopadu pak Národní rada uherských Rusínů souhlasila s plánem na připojení Podkarpatské Rusi k ČSR.

V této atmosféře zahajoval Karel Kramář schůzi parlamentu: „Všecka pouta, která nás vázala k dynastii habsbursko-lotrinské, jsou přervána…. A my svobodni a volni prohlašujeme, že náš stát československý jest svobodnou československou republikou.“

Poté shromážděné poslance poprosil, aby prezidentem zvolili Masaryka. Stenozáznam z tehdejší schůze popisuje reakci na Kramářovu prosbu slovy: „Výborně! Sláva! Potlesk.“ Kramář poté dodal: „Prohlašuji tedy profesora doktora Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným prezidentem Československé republiky.“

Proměny hranic Československa
Zdroj: ČT

Kromě prezidenta zvolili poslanci na stejné schůzi také předsedu Národního shromáždění, kterým se stal sociální demokrat František Tomášek. Dalším důležitým aktem byla volba nové vlády, tedy premiéra a dalších 16 ministrů. Ani tady neprobíhala klasická volba a volilo se aklamací. Všichni poslanci na znamení souhlasu povstali. Důvěru tak získala vláda vedená Karlem Kramářem, v níž byli například Edvard Beneš (zahraničí), Alois Rašín (finance), Antonín Švehla (vnitro) či Milan Rastislav Štefánik (vojenství). 

Jenže zatímco kabinet vydržel v této sestavě pouhý rok, Tomáš Garrigue Masaryk setrval v prezidentském úřadu až do roku 1935, kdy odstoupil ze zdravotních důvodů.

Jeho první mandát ovšem trval pouhé dva roky. Až v roce 1920 byla totiž přijata první ústava Československa, která stanovila podmínky pro volbu prezidenta. Jeho mandát byl sedmiletý a jeden člověk mohl úřad zastávat jen dvě volební období po sobě. To se ovšem výslovně netýkalo TGM, který tak mohl být zvolen prezidentem i v roce 1927 a naposledy v roce 1934. V čele státu tak stál po většinu období první republiky.

Nahrávám video
Studio 6: Sto let od prvního zvolení TGM prezidentem
Zdroj: ČT24

Masarykův triumfální návrat do vlasti už v roli prezidenta

Masaryk se během první světové války stal nejvýznamnějším představitelem československého zahraničního odboje usilující o vznik samostatného státu. Ve zlomovém roce 1918 byl aktivní ve Spojených státech. Se zástupci českých a slovenských krajanských spolků spolupodepsal 30. května 1918 v USA Pittsburskou dohodu, v níž byl zakotven požadavek autonomie Slovenska v budoucím společném státě.

V říjnu pak prozatímní vláda vedená Masarykem uveřejnila Deklaraci o nezávislosti Československa (tzv. Washingtonskou deklaraci) s ustanovením, že nový stát bude republikou. O necelý měsíc později dostal TGM při zmíněném obědě v právnickém klubu informaci, že byl zvolen prvním československým prezidentem a vyrazil na triumfální návrat do vlasti. 

Davy lidí vítají 20. prosince 1918 na nádraží v Dolním Dvořišti vlak s Tomášem Garriguem Masarykem
Zdroj: ČTK

Jeho vlak překročil 20. prosince 1918 hranice v Horním Dvořišti a 21. prosince přijel TGM do Prahy, kde pak složil prezidentský slib. Předseda Národního shromáždění František Tomášek ho vítal se slovy: „Pane presidente! Způsobem triumfálním, tak jako dosud ještě nikoho, vítal Vás na cestě Prahou český lid. (…) Štěstí zářilo z každého oka, srdce celého národa bila Vám v ústrety. Tak promluvila tam venku k Vám duše osvobozeného národa, probuzená k vědomí vlastní síly své. A teď jste přišel mezi nás sem, do staroslavné síně, jež byla svědkem tolika památných projevů, ale jež nezažila dne slavnějšího nad den dnešní.“

Právě do rukou Tomáška skládal TGM svůj první prezidentský slib. Podle stenoprotokolu pak poslanci povstali, zapěli hymnu, dlouze tleskali a bouřlivě volali: „Nazdar!“

Symbolika Masarykovy inaugurace byla zřejmá. Už při svém příjezdu na nádraží se zdravil s představiteli Anglie, Francie a Itálie. Přiklonil se k Západu a jasně naznačil orientaci nového státu. Od minulosti se oddělil ve velmi symbolickém aktu, kdy odmítl jet kočárem a zvolil 'demokratický' automobil.
Dagmar Hájková
historička

Československo se za Masaryka zařadilo mezi nejstabilnější demokracie

Během svého úřadování na Hradě Masaryk úspěšně zasahoval do řešení vládních krizí v roce 1920 a v letech 1925-1926 hledal cestu ke všem národnostním skupinám. Snažil se, aby se Němci, kteří se nepodíleli na vzniku samostatného státu, cítili v republice jako rovnoprávní občané. Pro své demokratické přesvědčení například Masaryk odmítl zakázat Henleinovu sudetoněmeckou stranu.

Slovenská otázka však zůstala problémem. Po vzniku republiky Masaryk od Pittsburské dohody ustoupil, protože ve 20. letech nebyly podmínky pro její naplnění, a začal prosazovat teorii čechoslovakismu, v níž vycházel z představy, že Češi a Slováci jsou jeden národ s rozdílným dialektem. Podcenil však emocionální, kulturní i politické snahy Slováků. Přesto Masaryk přispěl k tomu, že Československo bylo jednou z nejstabilnějších demokracií ve střední Evropě, ačkoliv předpovídal, že na její dotvoření bude zapotřebí 50 let míru.

Naposledy byl Masaryk zvolen prezidentem v roce 1934, tehdy už měl ovšem velmi podlomené zdraví. V závěru následujícího roku ze zdravotních důvodů na prezidentský úřad abdikoval. Za svého nástupce prosadil Edvarda Beneše, se kterým až do konce života úzce spolupracoval a kterému zcela důvěřoval. Tomáš Garrigue Masaryk zemřel v Lánech 14. září 1937, až do své smrti užíval titul prezident osvoboditel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 23 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026
Načítání...