Lékařská společnost by chtěla, aby stát nastavil podmínky, které by umožnily praktickým lékařům snáze žít a ordinovat na venkově. Podle průzkumu mezi mediky a mladými praktiky je mezi nimi o práci mimo města zájem, obávají se však mimo jiné nedostatečných podmínek pro profesní rozvoj, další vzdělávání i rodinný život. Podle Davida Halaty ze Společnosti všeobecného lékařství by pomohl nový systém krajských školitelů nebo krátkodobé stáže na venkově, lékaři by také ocenili rozšíření sdílených praxí a částečných úvazků. Jen podle VZP nyní chybí lékař ve více než padesáti obcích.
Pracovní skupina venkovského lékařství, která funguje při Společnosti praktického lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, zjistila ve svém průzkumu mezi mediky a začínajícími praktickými lékaři, že by 54 procent z nich bylo ochotno pracovat na venkově. To by podle vedoucího skupiny Davida Halaty stačilo k pokrytí nynějšího nedostatku venkovských praktiků.
Z těch, kdo by byli o praxi na venkově ochotni uvažovat, se jí ale nakonec ujme jen málokdo. Poukazují totiž na konkrétní nedostatky. Ty jsou ale podle Halaty překonatelné. Jedna z největších obav se týká dostupnosti a také kvality dalšího vzdělávání, což pracovní skupina navrhla vyřešit prostřednictvím nového systému krajských školitelů.
Cílem podle něj je, „aby v každém kraji vzniklo centrum, krajský zástupce pro školení, aby dohlížel na kvalitu vzdělávání, aby pracoval s dalšími školiteli“.
Práci na venkově by podle průzkumu usnadnilo praktikům také rozšíření sdílených praxí s částečnými úvazky. Sdílené praxe znamenají, že v ní je více lékařů, případně i sester, kteří se v ordinaci střídají. Ostatní zatím mohou pracovat jinde.
S tím souhlasí i praktická lékařka a další členka výboru Společnosti všeobecného lékařství Kateřina Javorská. „V momentě, kdy práci sdílí třeba dvě lékařky, které můžou být na poloviční úvazek a zároveň být třeba na rodičovské dovolené, tak tu práci můžou sdílet a to penzum práce zajistit,“ uvedla.
David Halata upřesnil, že by měli zájem kromě praxe pracovat zároveň například v záchranné službě, nemocnicích nebo hospicech. „Oni nechtějí 45 let pracovat v jedné místnosti, jedné ordinaci jednu práci. Chtějí si rozšiřovat obzory, pracovat ve více specializacích,“ řekl ve Studiu 6.
Snahy motivovat lékaře k tomu, aby si založili praxi na venkově, v Česku ovšem již jsou. Podle Halaty se ale vesměs míjejí se skutečnými potřebami mladých lékařů. „Je potřeba začít používat pobídky nebo motivace, které opravdu motivují. Většina pobídek, které používají zdravotní pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví nebo kraje, se nepotkávají s tím, co by motivovalo mladé lékaře,“ zdůraznil.
Lékaři mají na venkově také omezené možnosti poslat pacienty na potřebná vyšetření, a tak je často provádějí sami. Halata si kupříkladu pořídil vlastní ultrazvuk. „Mně za ty tři roky, co používáme ultrazvuk v naší ordinaci, tak zatím jsem neměl proplacené jediné vyšetření od zdravotních pojišťoven. Je to takový koníček,“ uvedl Halata.
S výzkumem mezi mladými lékaři již seznámili zástupci pracovní skupiny venkovského lékařství ministra zdravotnictvíVlastimila Válka (TOP 09) a podle šéfa skupiny je teď hlavně na něm, respektive jeho úřadu, jak se stát k jeho závěrům postaví. „Je na institucích, které to mají ze zákona v dikci, uvést změny v život,“ poznamenal Halata.
Ministerstvo plánuje s pojišťovnami o rozšiřování kompetencí praktiků jednat. Plánuje ale i další změny. „Chceme se pobavit o tom, jaké systémové změny udělat, aby to fungovalo. Ta největší a nejrychlejší systémová podpora byla výrazná podpora rezidenčních míst,“ uvedl Válek.
Válek: Dostupnost praktiků je jednou z priorit
Ministr rovněž prohlásil, že dostupnost praktických lékařů je jednou z priorit ministerstva pro úhrady zdravotní péče v roce 2024 ze strany zdravotních pojišťoven. Od pojišťoven bude žádat navýšení peněz na zvýšení dostupnosti praktických lékařů pro děti i dospělé, stejně jako na preventivní programy a screeningová vyšetření.
Screeningová vyšetření nyní fungují pro rakovinu prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku a u kuřáků k rakovině plic. Válek už dříve avizoval, že od příštího roku bude pilotně zaveden screening rakoviny prostaty. Prioritou budou podle něj také jednodenní medicína a péče ve specializovaných centrech. „Toto jsou systémová rozhodnutí, která já navrhnu jako ministr,“ dodal.
Chce také narovnat platby za péči o děti. Vyšetřit dětského pacienta je podle něj pro lékaře náročnější i časově, proto byl měl podle Válka za takovou péči dostávat více peněz. „Pokud máte nemocnici, kde je většina pacientů dětských, tak ta nemocnice vždycky bude v minusu,“ doplnil.
Podle materiálů z dohodovacího řízení se počítá s příjmy systému veřejného zdravotního pojištění 489,5 miliardy korun, asi o šest procent vyššími než letos. Loni byly náklady na zdravotní služby 420,7 miliardy, meziročně rostly o čtyři procenta. Největší podíl peněz jde do nemocnic akutní péče, loni to bylo 221 miliard korun. Například stomatologická péče stála loni 15 miliard, péče praktických lékařů 25 miliard a ambulantních specialistů 29 miliard.
