Kosti českých legionářů leží v Samaře na skládce. Rusko o hroby nepečuje tak, jak se zavázalo

Nahrávám video

V Rusku chátrají některé hroby československých legionářů. V Samaře se jejich ostatky ocitly dokonce na skládce. České úřady i historici si dlouhodobě stěžují na přístup ruské vlády a samospráv k naplňování dohody o péči o válečné hroby. Po stopách památky legionářů se pro Reportéry ČT vydal redaktor Tomáš Vlach, který se tématu dlouhodobě věnuje.

V Samaře v evropském Rusku legionáři v létě 1918 vedli se svými protivníky bolševiky nejtvrdší boje. Dnes je na místě skládka. Před několika lety na ni nákladní auta převezla starý hřbitov, kde spočívaly i ostatky československých vojáků.

Pohřebiště muselo ustoupit nákupnímu centru poblíž samarského nádraží. U něj už sedmým rokem stojí prázdný podstavec. Česko se po celou dobu snaží dosáhnout toho, aby na něj místní úřady dovolily umístit památník, který leží připravený ve skladu.

Podstavec pro pomník československým legionářům v Samaře
Zdroj: ČT24

„Nikdo ruskou stranu netlačí do toho, aby věnovala do našich pomníků miliony. Na našem ministerstvu obrany jsou na to vyčleněny peníze. Jde jenom o to, udělat vstřícný krok a dovolit, aby naše ministerstvo mohlo nechat postavit ten pomník. Tohle je v podstatě to, co bohužel v dnešní době chybí, a spíše se hledají sporná místa a hledá se, jak nevyjít vstříc a jak to neudělat,“ komentuje spor historička Dagmar Martinková.

Štáb ČT se pokoušel získat vyjádření samarské radnice i vedení oblasti. I přes urgování se však nikdo neozval. „V Samaře má levice velmi silnou pozici. A protože naši legionáři byli velmi úspěšní, minimálně v prvopočátku v boji proti bolševikům, tak je to dodnes jakési trauma,“ vysvětluje specifikum města badatel Radim Chrást.

Podobná situace panuje i v nedalekém Novokujbyševsku. I tam je podstavec u železniční stanice Lipjagi a marně se čeká na povolení k instalaci pomníku.

Podstavec pro pomník československým legionářům v Novokujbyševsku
Zdroj: ČT24

Vladivostok

O něco lepší je situace na samém východě Ruska v pacifickém přístavu Vladivostok, odkud legionáři po anabázi odjížděli do vlasti. Tamní hřbitov prošel rekonstrukcí v roce 2005. Česko s Ruskem se však pohádaly o to, že práce, které si česká strana zaplatila, odvedli místní řemeslníci přinejmenším lajdácky.

„Zrekonstruovaný hřbitov ve Vladivostoku byl slavnostně odhalený již v roce 2006, nicméně česká strana vyjádřila svoji nespokojenost na několika následných zasedáních komise pro péči o válečné hroby. A ruská strana v reakci na tyto stížnosti přislíbila svoji finanční účast na následné rekonstrukci,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.

„Dřív tu bylo všechno zarostlé a opuštěné. Ale vaše vláda, váš lid jsou chlapíci, obnovili spravedlnost. Historie je historie a není třeba ji přepisovat,“ myslí si obyvatel Vladivostoku a potomek legionáře Boris Trizna, který reportéra Vlacha po hřbitově provázel. Dodává, že hroby Francouzů, Američanů a Britů, kteří ve městě před sto lety také byli v souvislosti s nasazením v ruské občanské válce, vypadají hůř.

Vladivostocký hřbitov neprošel opravou poprvé; v březnu 1970 ho totiž navštívil tehdejší československý prezident a někdejší legionář Ludvík Svoboda. Cestou na návštěvu Japonska tam strávil celý den. „Podle legendy tam prý pochoval kamaráda,“ vysvětluje historik Petr Alexandrov.

V oficiálním programu ale jakékoliv podrobnosti chybí a Vlachovi se nepovedlo nalézt ani žádné fotografie nebo záznamy přímo ze hřbitova. V normalizační době nebyla vzpomínka na vojáky bojující proti bolševikům vhodná.

Koněv

Spory o pomníky se poslední dobou vyostřují. Před rokem ruská strana najednou odvolala společné zasedání komise, která se o ně má starat. Byla to reakce na pražskou kauzu Ivan Koněv, kdy radnice v Praze 6 pověsila na pomník maršála tabulky vysvětlující jeho roli při maďarském povstání a při invazi do Československa v roce 1968.

Záležitost vyvolala protesty a další bouřlivé reakce. V září nakonec zastupitelé rozhodli, že Koněv půjde pryč a nahradí ho nový památník osvobození metropole za druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 3 mminutami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...