V sobotu po 101 letech končí existence Českých aerolinií. Z Paříže do Prahy podle plánu vzlétlo poslední letadlo s kódem OK. „Bolí to, protože jsem u ČSA prožil asi čtyřicet let,“ konstatoval v 90' ČT24 bývalý kapitán aerolinií Miloš Kvapil. Své roky u ČSA označil za „fantastickou dobu“. Na poslední let se neplánoval jít podívat, nemá to podle něj smysl.
Od neděle bude letový provoz stávajících linek zajišťovat společnost Smartwings. Poslední spoj s označením OK767 vyletěl z pařížského letiště Charlese de Gaulla do Prahy v sobotu ve 20:15. Předcházel mu let opačným směrem s označením OK766. Oba lety obsloužil Airbus A320 v barvách ČSA.
„Bolí to, protože jsem u ČSA prožil asi čtyřicet let,“ uvedl Kvapil. „Byla to fantastická doba, i za komunismu. Létali jsme po světě, dělali jsme zázraky na nebi,“ vzpomíná pilot, kterého lidé z oboru označují za „ikonu létání“ a který napsal knihu Dálkovky – Zlatá éra ČSA.
Na poslední přílet letadla s označením OK se podívat nepůjde. „Radši ne. Jestli to bude v televizi, tak se na to podívám tam. Už to nemá smysl, být tam a koukat na to. Je na co vzpomínat, hodně jsem toho prožil, mám spoustu přátel – u toho zůstanu,“ konstatoval.
Stát se v sedmdesátých letech, kdy Kvapil začínal, pilotem českých aerolinek bylo podle něj velmi obtížné. „Řekli mi, že mám sice hodiny nalétané, ale musím být straník, Slovák nebo voják. To jsem nebyl, tak mě nevzali. Ale asi za půl roku potřebovali piloty, (...) tak jsem nastoupil,“ popsal.
Mezi jeho pasažéry patřil i papež Jan Pavel II. To, že jej mohl dopravit do Říma, je prý Kvapilovou nejsilnější vzpomínkou.
Dopravní novinář: Je zázrak, že ČSA přežily tak dlouho
Podle redaktora portálu Zdopravy.cz Jana Sůry je „zázrakem“, že poslední let ČSA nadešel až v sobotu. „Někdy roku 2009 poprvé vyplynula na povrch obří ztráta, kterou s sebou dopravce nesl,“ poznamenal s tím, že ještě dalších patnáct let ale dokázal přežít.
Za koncem dopravce podle Sůry stojí „objektivní důvody“ i manažerská selhání. Letecká doprava za posledních dvacet let podle něj prošla zásadními změnami. „Je to nástup nízkonákladových leteckých společností i nástup společností z oblasti Perského zálivu v dálkové dopravě,“ vyjmenoval Sůra.
Co se týče selhání ve vedení společnosti, ta podle něj začala v roce 2004 nástupem Miroslava Tvrdíka do čela aerolinek. Za jeho éry došlo k neřízené expanzi, míní Sůra. „Aniž by došlo k dostatečné analýze trhu, nakoupily se desítky nových letadel, pro které dopravce v podstatě neměl využití,“ konstatoval redaktor.
„Nesmíme zapomenout na roli státu, který vysílal své zástupce do dozorčí rady. Ti nebyli schopni to hospodaření uhlídat,“ poznamenal Sůra. K řadě pochybení podle něj došlo také u dalších managementů po odchodu Tvrdíka.
