Pokud se potvrdí jediná současná vyšetřovací verze o zapojení agentů ruské rozvědky GRU do výbuchů ve Vrběticích, musí Moskva nést v mezinárodním kontextu následky, uvedl v Interview ČT24 ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Dodal, že vyšetřování události z roku 2014 stále probíhá. Věří, že se okolnosti tohoto případu dozvíme. Zdůraznil, že v armádních muničních skladech se nic takového stát nemůže. V pořadu také uvedl, že ke stažení českých vojáků z Afghánistánu by mělo dojít do poloviny září.
Metnar řekl, že armáda nevěděla, že zbraně z Vrbětic měly skončit na Ukrajině, protože to už od roku 2007 nebyl vojenský objekt. Ale v rámci licenčních řízení o tom věděly státní orgány, například báňský úřad či policie.
Oproti Vrběticím vyzdvihl bezpečnost armádních muničních skladů a areálů. Zmínil kombinaci mechanického, kamerového, elektronického a fyzického střežení. „Je to ta nejvyšší úroveň, kterou armáda a ministerstvo obrany používá.“
Nedělní vyjádření prezidenta republiky Miloše Zemana o dvou verzích událostí ve Vrběticích si interpretuje tak, že nyní je pouze jedna vyšetřovací verze, ale po roce 2014 byla ještě jedna, a to o možné neodborné manipulaci s výbušným materiálem. Ministr si zároveň nemyslí, že by prezident nahrál ruské propagandě.
Na otázku, jak sám hodnotí výbuch ve Vrběticích, uvedl, že se „jedná se o teroristický akt a tím neříkám, že tento případ je policií šetřen jako trestný čin terorismu.“
Žádný vliv na obranu země
Ministr obrany také vyloučil, že by současná česko-ruská krize mohla ohrozit bojeschopnost tuzemské armády. „Na obranu České republiky to nemá žádný vliv.“ Technika sovětské provenience byla v drtivé většině v české armádě obměněna.
Zmínil jedinou teoretickou možnost, a to jsou ruské náhradní díly na vrtulníky Mi-17 a Mi-171. Armáda je však podle Metnara předzásobena těmito díly a veškerý servis si provádí sama v Česku.
Zároveň se armáda bude snažit urychlit dodávku nových, vysoutěžených vrtulníků od USA, prohlásil ministr.
Vláda rovněž na některém z nejbližších zasedání projedná stav nákupu pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Ministerstvo obrany poté vybrané dodavatele osloví s žádostí o finální nabídku.
Pořízení 210 těchto vozidel za více než 50 miliard korun bude největší moderní zakázkou české armády.
„Chtěli bychom (celý proces) zrychlit, ale jsou to formalizované postupy. Nevidím možnost to výrazně zrychlit,“ poznamenal Metnar.
Do zpoždění se podle něj promítla pandemie i chybějících deset miliard korun ze státního rozpočtu. Ze zákonných důvodů se muselo čekat, až tyto peníze budou v kapitole obrany. „Musím mít finanční krytí, to jsem neměl,“ upozornil ministr. Na konci ledna kabinet obraně poslal prvních pět miliard korun, dalších pět pak na resort zamířilo v dubnu.
Stahování z Afghánistánu
Ministr obrany dále řekl, že probíhá příprava na odchod českých vojáků z Afghánistánu. Dodal, že do poloviny září by měli být – stejně jako další alianční vojáci – staženi.
Zároveň armáda chystá pomoc pro Afghánistán poté, co cizí vojska ze země odejdou. Má se uskutečňovat prostřednictvím českého zastupitelského úřadu.
