Ministerstvo školství v létě dokončilo audit zkoušek připravovaných organizací Cermat. Ten čelil kritice kvůli nejasnému zadání, nízké časové dotaci či odlišné každoroční úrovni testů. Nejvíc stížností letos mířilo na maturitní test z matematiky, ve kterém byla dokonce chyba. Poslední úloha měla více než jedno řešení, přitom u ní bylo uvedeno, že existuje jedna správná odpověď. Bez problémů ale nebyl ani test z češtiny. A ukázalo se, že kritici měli pravdu. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Barbora Loudová.
Cermat před lety založilo ministerstvo školství s jedním hlavním úkolem – zajistit bezchybný průběh maturitních a přijímacích zkoušek, což se ale skoro žádný rok nepovede. Proti oběma posledním maturitním testům vznikly i dvě petice. Pod každou je víc než deset tisíc podpisů. Chyba byla navíc také v přijímačkách na víceletá gymnázia.
Letos navíc ani ministerstvo školství, ani Cermat na chyby samy neupozornily. Až po silné vlně kritiky rozhodlo ministerstvo, že o prázdninách provede v Cermatu audit. Podle matematika a odborníka na testování Oldřicha Botlíka to dosud bylo vždy tak, že Cermat i ministerstvo školství „zatloukaly, dokud to bylo možné, a navzájem se kryly“. „To, si myslím, že platí i pro ten letošní rok,“ dodal Botlík.
„Každý rok je nějaká sporná otázka. Každý rok nám Cermat vygeneruje nějaký problém v otázkách, ale vůbec se nezabýváme tím, jak tedy změnit systém tak, aby byl nastaven mnohem lépe,“ míní předsedkyně Učitelské platformy a učitelka českého jazyka Petra Mazancová.
I ministerský audit nakonec v Cermatu odhalil celou řadu problémů. Vývoj úloh je podle ministerstva velmi krátký a jsou „měněny od stolu“. „Analýza MŠMT ukázala, že v minulosti nebyly všechny úlohy dostatečně pilotovány. Nedostatek byl zjištěn i ve vzorku žáků, kteří byli k testování vybráni. Pilotáže se v řadě případů konaly s nadprůměrně disponovanými žáky,“ uvedlo také ve vyjádření pro ČT24 ministerstvo.
Moc otázek, málo času
Audit tedy mimo jiné říká i to, na co upozorňovali samotní maturanti, že testy byly letos skutečně těžší. O tom hovoří například Tereza Mikovcová, která bude po maturitě pokračovat ve studiu biochemie na prestižní Imperial College London.
Jde o úspěšnou studentku, během střední školy měla samé jedničky, přesto měla nakonec potíže tam, kde to nečekala – u státní maturity z matematiky. „Standardně mám plný počet bodů ze všeho, maximálně chybí dva či tři body, a když jsem otevřela test u zkoušky, tak to bylo úplně něco jiného,“ podotýká.
Druhá maturantka Adéla Malá nastupuje na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a prošla těsně z didaktického testu z českého jazyka o čtyři body. „Můj problém byl s tím, že jsem to nestihla přepsat do záznamového archu,“ vysvětluje. Zmínila, že valná většina studentů to nestíhala a důvodem byla kvantita otázek. „Je jich moc, je na to málo času,“ uvedla.
S tím souhlasí i maturantka Tereza. „Je to hrozně těžké, protože vnímáte, že každá vteřina odbíjí a vy už nemáte čas,“ dodává.
„K chybě prostě dojde,“ říká ředitelka Cermatu
Cermat na dotazy Reportérů a žádosti o schůzku ohledně testování dva týdny nereagoval, poté poslal písemnou odpověď. „Na základě předchozí komunikace Vám musím bohužel sdělit, že osobní účast zástupce Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání není ani tento týden z organizačních a personálních důvodů možná,“ napsal mluvčí Cermatu Jakub Nachtigal.
Ředitelka instituce Barbora Rosůlková poté telefonicky sdělila, že respektuje rozhodnutí a závěry ministerstva. Na dotaz o stanovisko, proč dochází k daným problémům, řekla, že „neví, co má na to říci“. Později v souvislosti s testy a chybami v zadáních uvedla, že „prochází procesní přípravou tak, aby k tomu nedocházelo. Asi se občas stane, že k té chybě prostě dojde.“
„Cermat prostě nepřipravil dobře test z matematiky. Byla tam otázka, která neměla jednoznačné řešení, v rozporu se zadáním. A já jsem také velmi nespokojený s tím, že meziročně výrazně kolísá v deseti letech míra neúspěšnosti. Myslím, že se ukazuje celá řada nedostatků stávajícího systému,“ řekl také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Na otázku, jak je možné, že s tím za dva roky ve funkci nic neudělal, Bek odpověděl, že s tím nic udělat nemohl, aby „neudělal stejnou chybu, jako byly předchozí pokusy o drobné opravy“. „Já jsem za dva roky ve funkci prosadil poměrně rozsáhlou změnu školského zákona, ale rozhodně už nebyl čas na to, abych prosadil další,“ prohlásil. Podle něj je důležitější než osoba ministra širší politická shoda.
Testy neodpovídají učivu
Podle Botlíka se na to ale „s odpuštěním vykašlali“. „Tvůrci často testy dělají, dá se říct, ne naslepo, ale hodně zdálky a nevědí, co se děti reálně učí a jak na to budou reagovat,“ vysvětluje také analytik PAQ Research Jan Zeman. „Ten typ testu je hodně specifický a ty úlohy vůbec nejsou to, co my tam ty čtyři roky děláme a počítáme,“ uvedla rovněž maturantka Tereza.
Ta se na maturitní test připravovala dlouho dopředu. Měla doučování, které bylo přímo cílené na typ úloh od Cermatu. Podle učitele a popularizátora matematiky Marka Valáška je úloh v testu „docela dost“. „Je to našláplé, musíte vědět, co děláte a musí vám to odsýpat.“
Zmínil úlohu, která tam dříve nebyla, byla poměrně pracná a sám se na ní „dlouho zasekl“. „Esence úlohy byla v tom, že jsme měli číslo 1470 a měli jsme vypsat jeho celočíselné dělitele od 120 do 320. Je to hrozně pracné,“ vysvětluje.
Podle Botlíka ale takto maturitní zkoušky vypadat nemají. „Na příliš rafinované finty tam podle mě není místo,“ podotkl. Mazancová dodala, že jde o to, aby maturita lépe vyhovovala požadavkům současné doby. Ale podle ní stále kopíruje model, ve kterému maturovala ona a možná i její rodiče.
Bek: Můžeme snížit riziko
Na otázku, co tedy s Cermatem dělat, když se kritika opakuje každý rok, Bek zmínil, že „něco není dobře v základním nastavení toho, jak se testy kontrolují, ověřují či jakou mají oponenturu a jak funguje pilotování testu“. „Můžeme určitě ještě my přispět k tomu, že riziko v dalším roce klesne a pak nechť příští vláda, ministr, rozhodnou o tom, jak budou vypadat budoucí maturity v novém systému,“ dodal.
Na dotaz o nedostatečné pilotáži Cermat v písemném vyjádření uvedl, že dopředu nepilotují všechny úlohy kvůli možnému úniku. Na otázku, jak je možné, že dochází ve zkouškách opakovaně k chybám a nejasnostem, pak odpověděl, že prý každý test prochází několikanásobnou kontrolou.
Na otázku, co konkrétně Cermat udělá pro to, aby se problémy neopakovaly, znovu odpověděl v písemném vyjádření. „Na základě závěrů a doporučení MŠMT byly stanoveny návrhy opatření k vyšší míře objektivnosti procesů spojených s přípravou a realizací zkušebních testů v kompetenci Centra. Centrum tyto návrhy respektuje a v současné chvíli probíhá jejich implementace,” uvedla organizace.
Zřízení nového dozorového orgánu
Není tak jisté, jak přesně bude vypadat státní maturitní zkouška příští rok. Ví se jen, že ministerstvo bude Cermat a přípravu testů nově dozorovat.
„Výnos pana ministra určuje tříčlennou jednoúrovňovou Radu pro dohled nad testovacími procesy. V Radě by měli působit například zástupci České školní inspekce, externí experti na testování, případně zástupci akademické obce a odborníci z praxe. Zahájení vlastní činnosti je připraveno s rozběhem nového školního roku, kdy aktuálně probíhají administrativní přípravné kroky,“ uvedl resort v písemném vyjádření. Podle něj Cermat „již zahájil procesy vedoucí k jejich naplnění“.
Expert: Ukazuje to na hlubší problém
Expert na vzdělávání PAQ Research Jiří Münich pro web ČT24 dodává, že veřejná debata se obvykle soustředí na kvalitu jednotlivých úloh a na několik „sporných“ případů. Ve skutečnosti ale podle něj nejde o hlavní problém, ale jde o symptom hlubších potíží, které mají dvě roviny a jedna z nich je ta systémová.
„To, zda mají sporné úlohy zásadní dopad hodný veřejné diskuze, závisí na tom, k čemu test používáme. Proč je tak důležité, že dva nebo tři body žáci (ne)dostali podle nepovedené úlohy? U přijímacích zkoušek může mít jeden bod navíc velký dopad na osud dítěte – a to jen proto, že v populárních středoškolských oborech chybí místa,“ míní.
„Podobně je tomu u maturit: pokud tolik žáků balancuje na hranici úspěchu (že by se problém nedal řešit přes pár odvolání), není to otázka jediné úlohy, ale toho, zda umíme žáky dostatečně připravit na složení maturitní zkoušky a nebo zda dokážeme udržet přiměřenou obtížnost zkoušek mezi lety,“ dodává.
Druhou rovinou je pak podle něj vývoj testů. „Kvalitní test nelze sestavit „od stolu“ – úlohy je třeba vyvinout na základě didaktické teorie, ale také pilotovat na žácích, vyhodnocovat jak kvantitativními, tak kvalitativními metodami a následně zkoumat celý test z hlediska spolehlivosti, validity i srovnatelnosti napříč roky a skupinami žáků,“ vysvětluje expert. Podle něj by se tak měly méně řešit jednotlivé úlohy a více to, že jejich „závažnost“ pramení z nevyřešených problémů vzdělávacího systému.
Připomněl ale, že konečný dohled nad Cermatem zůstane vždy na MŠMT. „Problém je, že ministerstvo v současnosti nemá lidi, kteří by dokázali hodnocení kvality testů kvalifikovaně posoudit. Funguje hlavně jako administrátor,“ dodává.
Funkčnější než případný nový dozorový orgán by podle něj bylo vytvořit na MŠMT tým lidí, kteří by uměli koordinovat práci expertů z akademické i profesní sféry. „Ti by nezajišťovali všechny analýzy sami, ale dokázali by zadávat projekty univerzitám a nezávislým týmům, vyhodnocovat jejich kvalitu a integrovat je do rozhodování ministerstva,“ nastiňuje.
