Karel Srp neusedl v etické komisi, teď ho Zeman posílá do rady ÚSTR

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman chce, aby v radě Ústavu pro studium totalitních režimů usedl Karel Srp. Bývalého předsedu Jazzové sekce, který v minulosti čelil obvinění, že donášel Státní bezpečnosti, se prezident již neúspěšně snažil prosadit do komise, která spolurozhoduje o nárocích lidí, kteří se postavili komunistickému režimu, na osvědčení aktivních účastníků odboje.

Jmenování Karla Srpa členem etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje zabránil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jenž prezidentův návrh odmítl. Nyní chce Miloš Zeman, aby se Karel Srp místo toho stal členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Oznámil to prezidentův mluvčí.

Podle mluvčího je to vhodný kandidát. „Prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná. Byl vězněm komunistického režimu. Patřil mezi špičku československých disidentů, připomínám snídani s francouzským prezidentem F. Mitterandem,“ sdělil.

Ovšem ani v tomto případě nemá prezident konečné slovo, jeho nominaci musí schválit Senát. Mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček přitom řekl, že neočekává, že by Senát současný prezidentův návrh schválil. „I kdyby nakonec prošel, tak bude čelit takovému odporu, že ho to znechutí dříve, než by se do práce rady mohl zapojit,“ poznamenal. Karla Srpa samotného přitom hodnotit nechtěl. „Rada ústavu je pro nás nadřízený orgán,“ poukázal mluvčí ÚSTR.

Jaké má Srp politické naděje uspět v Senátu, naznačil také premiér a bývalý předseda nejsilnější senátní strany ČSSD Bohuslav Sobotka. „Nemá příliš velké šance na to, aby byl do této komise zvolen,“ předpokládá.

Historik: Srp nedokáže předložit čisté lustrační osvědčení

Bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček – který se staví otevřeně kriticky i k současným členům rady – je přesvědčen, že Karel Srp v Senátu uspět nemůže, protože nesplňuje jednu z podmínek na člena rady, nemá čisté lustrační osvědčení. „Pokud by požádal o nové vydání (lustračního) osvědčení, dostane znovu osvědčení pozitivní,“ míní Pavel Žáček.

Že soud v roce 2000 konstatoval, že byl Srp evidován jako spolupracovník Státní bezpečnosti neoprávněně, podle Žáčka nehraje roli. „V zákoně je odkaz na evidence StB. Rozsudek neznamená vyškrabání příslušného řádku v registračním protokolu, který je primární podmínkou pro vydání lustračního osvědčení,“ vysvětlil.

Nahrávám video

Donášel? Nominace oživují spor

Spor o Srpovo působení v době komunistické totality oživila již jeho lednová nominace do etické komise oživila. Na jedné straně totiž Karel Srp, spoluzakladatel a pozdější předseda Jazzové sekce, skončil v 80. letech ve vězení. Někteří disidenti však tvrdí, že předtím donášel StB. Figuroval ostatně v neoficiálních Cibulkových seznamech jako spolupracovník komunistické tajné policie. Soudní očištění Karla Srpa potom vycházelo z toho, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam, a nešlo tak ověřit pravost podpisu.

Například písničkář Jaroslav Hutka je však stále přesvědčen, že Karel Srp s tajnou policií spolupracoval. „Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. Státní bezpečnost o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil,“ uvedl v lednu na svém facebookovém profilu písničkář Hutka, ačkoli mu kvůli takovým tvrzením hrozí Srp žalobou.

Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.

Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.

Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.

Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.

Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.

Karel Srp
Zdroj: ČT24

Karel Srp ovšem není první prezidentovou volbou do role náhradníka zesnulé členky rady ÚSTR Naděždy Kavalírové. Již dříve Miloš Zeman navrhl na uvolněné místo chartistku a spisovatelku Lenku Procházkovou. Senát ji ale odmítl. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů nejen vůči NATO a EU, ale i k hodnocení minulosti. Podle kritiků k němu přistupuje ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...