Karel Srp neusedl v etické komisi, teď ho Zeman posílá do rady ÚSTR

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman chce, aby v radě Ústavu pro studium totalitních režimů usedl Karel Srp. Bývalého předsedu Jazzové sekce, který v minulosti čelil obvinění, že donášel Státní bezpečnosti, se prezident již neúspěšně snažil prosadit do komise, která spolurozhoduje o nárocích lidí, kteří se postavili komunistickému režimu, na osvědčení aktivních účastníků odboje.

Jmenování Karla Srpa členem etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje zabránil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jenž prezidentův návrh odmítl. Nyní chce Miloš Zeman, aby se Karel Srp místo toho stal členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Oznámil to prezidentův mluvčí.

Podle mluvčího je to vhodný kandidát. „Prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná. Byl vězněm komunistického režimu. Patřil mezi špičku československých disidentů, připomínám snídani s francouzským prezidentem F. Mitterandem,“ sdělil.

Ovšem ani v tomto případě nemá prezident konečné slovo, jeho nominaci musí schválit Senát. Mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček přitom řekl, že neočekává, že by Senát současný prezidentův návrh schválil. „I kdyby nakonec prošel, tak bude čelit takovému odporu, že ho to znechutí dříve, než by se do práce rady mohl zapojit,“ poznamenal. Karla Srpa samotného přitom hodnotit nechtěl. „Rada ústavu je pro nás nadřízený orgán,“ poukázal mluvčí ÚSTR.

Jaké má Srp politické naděje uspět v Senátu, naznačil také premiér a bývalý předseda nejsilnější senátní strany ČSSD Bohuslav Sobotka. „Nemá příliš velké šance na to, aby byl do této komise zvolen,“ předpokládá.

Historik: Srp nedokáže předložit čisté lustrační osvědčení

Bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček – který se staví otevřeně kriticky i k současným členům rady – je přesvědčen, že Karel Srp v Senátu uspět nemůže, protože nesplňuje jednu z podmínek na člena rady, nemá čisté lustrační osvědčení. „Pokud by požádal o nové vydání (lustračního) osvědčení, dostane znovu osvědčení pozitivní,“ míní Pavel Žáček.

Že soud v roce 2000 konstatoval, že byl Srp evidován jako spolupracovník Státní bezpečnosti neoprávněně, podle Žáčka nehraje roli. „V zákoně je odkaz na evidence StB. Rozsudek neznamená vyškrabání příslušného řádku v registračním protokolu, který je primární podmínkou pro vydání lustračního osvědčení,“ vysvětlil.

Nahrávám video

Donášel? Nominace oživují spor

Spor o Srpovo působení v době komunistické totality oživila již jeho lednová nominace do etické komise oživila. Na jedné straně totiž Karel Srp, spoluzakladatel a pozdější předseda Jazzové sekce, skončil v 80. letech ve vězení. Někteří disidenti však tvrdí, že předtím donášel StB. Figuroval ostatně v neoficiálních Cibulkových seznamech jako spolupracovník komunistické tajné policie. Soudní očištění Karla Srpa potom vycházelo z toho, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam, a nešlo tak ověřit pravost podpisu.

Například písničkář Jaroslav Hutka je však stále přesvědčen, že Karel Srp s tajnou policií spolupracoval. „Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. Státní bezpečnost o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil,“ uvedl v lednu na svém facebookovém profilu písničkář Hutka, ačkoli mu kvůli takovým tvrzením hrozí Srp žalobou.

Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.

Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.

Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.

Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.

Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.

Karel Srp
Zdroj: ČT24

Karel Srp ovšem není první prezidentovou volbou do role náhradníka zesnulé členky rady ÚSTR Naděždy Kavalírové. Již dříve Miloš Zeman navrhl na uvolněné místo chartistku a spisovatelku Lenku Procházkovou. Senát ji ale odmítl. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů nejen vůči NATO a EU, ale i k hodnocení minulosti. Podle kritiků k němu přistupuje ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 10 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 11 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.