Do deseti let chtějí kardiologové v Česku snížit o pět procent počet úmrtí na srdeční choroby. Cíl si kladou navzdory očekávání, že nemocných bude v populaci přibývat. Důraz budou klást na prevenci, která by měla části pacientů pomoci.
Za posledních deset let dramaticky přibylo lidí, kteří zemřeli na srdeční selhání. Oproti začátku minulého desetiletí je v současnosti jejich počet o 60 procent vyšší. Zároveň ovšem téměř stejným poměrem poklesl počet úmrtí na akutní infarkt.
„Díky moderní medicíně prodlužujeme pacientův život. Ale pak se můžou dostat do fáze srdečního selhání,“ vysvětlil souvislost mezi oběma změnami vedoucí lékař ambulace srdečního selhání Nemocnice Na Homolce Filip Málek.
Kromě nemocí srdce umírá v Česku mnoho lidí na nemoci oběhové soustavy. Každý rok jich je kolem 50 tisíc. Donedávna jejich počty mírně klesaly, ale loni zemřelo meziročně o osm procent pacientů více.
Rizikové pacienty začnou od října v rámci programu hrazeného pojišťovnou cíleně oslovovat praktičtí lékaři. Nemocemi oběhové soustavy a srdce jsou ohroženi hlavně lidé s vysokým krevním tlakem, nadváhou nebo cukrovkou, ozřejmil předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Podle místopředsedy společnosti Miloše Táborského by měli praktici vyzvat své pacienty z rizikových skupin, aby se vydali na odborné vyšetření. „Při zjištění patologického nálezu bude ten problém řešen buď praktikem, anebo – pokud případ bude komplikovanější – ve spolupráci s kardiologickým centrem,“ shrnul, oč v preventivním programu půjde. Kardiologové věří, že by tak mohli ročně zachránit až dva a půl tisíce lidí.
I nadále platí také to, že spíše přežije ten, kdo přijde k lékaři včas – a nejde jen o prevenci. Jana Selabová, která letos prodělala infarkt, šla k lékaři až druhý den poté, co ji začaly trápit bolesti na hrudi a v zádech. „Řekli mně, že jsem přišla za minutu dvanáct – že jsem tady už nemusela být,“ připomíná.
