„Je to, jako když vám někdo trhá zub pomalu.“ Psychiatr Höschl mluví o pandemii i Státní bezpečnosti

Nahrávám video

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.

Při pandemii je zasažena celá společnost, podle Höschla se tak nyní psychiatrie jako obor zaměřený na jednotlivce přesouvá na vyšší sociální úroveň. „Už teď cítíme, že společnost bude jiná. Covid-19 se svým dopadem na duševní zdraví už teď projevuje, je o tom řada studií a dat. Nárůst depresí v české populaci je trojnásobný,“ uvedl s tím, že se zvyšuje i množství sebevražedných myšlenek a úzkostných poruch.

Höschl kdysi řekl, že nárůst sebevražd přichází během revolučních změn, nikoliv během války. K revolučním změnám by ale současnost nepřirovnával. „Myslím, že to je přehnané. Pod pojmem revoluční změna si představujeme rychlé zvraty, proměny společenských poměrů, zatímco covid je tady s námi již druhým rokem a ta změna je spíše pozvolná a vleklá. Je to, jako když vám někdo trhá zub pomalu, místo aby ho vytrhl rychle. Myslím, že většina lidí to vnímá jako pozvolnou, hlubokou proměnu života, který bude jiný než předtím,“ myslí si. Svět se podle něj už úplně nevrátí do předchozí podoby. Doufá, že nezůstanou „brutální omezení lidské svobody“.

To, že někdo virus vytěsňuje či popírá, je podle něj normálním obranným mechanismem, kterým může být vybaveno deset až dvacet procent populace. Příklon ke konspiračním teoriím je podle něj psychosociální fenomén, který je na individuální úrovni těžko vysvětlitelný. Nechce říkat, že „společnost je nemocná“. „To je jiný diskurz, společnost je předmětem zájmu sociologie nebo historie, rozhodně ne psychiatrie. Tak tomu nikdy nebylo, nejsou diagnózy pro společnost,“ sděluje psychiatr.

Kritériem škodlivosti stresu je bezmocnost

Argument, že „jinde se mají hůř“, podle něj často neobstojí. „My svůj pocit štěstí či neštěstí odvozujeme vždy kontextuálně, z prostředí, do kterého jsme vrostli a ve kterém se pohybujeme. Nás nezajímá v tu chvíli utrpení rodiny v Jemenu, nás zajímá, že nám umírá babička na covid,“ míní Höschl. Část příčin mentální nepohody, kterou pociťuje podstatná část populace, však přesto podle něj tvoří „obavy z toho, že budeme mít obavy“. Podílejí se na tom prý i média a řetězové tiskové konference o vývoji počtu nakažených. Kritériem škodlivosti stresu je pak bezmocnost.

„Ve chvíli, kdy se stresem můžete zacházet, když víte, jak se z toho dostat, jak to vyřešit, tak je to všechno v pořádku. Bezmocnost, nemožnost mít vliv na události, činí eustres distresem, který způsobuje civilizační choroby, arytmie, hypertenze, diabetes 2. typu, žaludeční vředy a podobně,“ uvádí.

Co se týče strachu, člověk prý nemá možnost emoce „obracet na svou stranu“, má možnost ale bránit jejich patologickému rozvoji. Důležité je prý měnit téma svých myšlenek, nevěnovat se od rána do večera covidu, ale jiným aktivitám. „My jsme vybaveni velmi univerzálně a každá naprostá monotematičnost nás dříve nebo později začne ničit,“ sděluje.

Zaměřili jsme se na seniory a ekonomiku, nejvíc zasažené budou děti

Hodně se také mluví o dopadech pandemie na generaci dětí, která se nesocializovala a leckdy ani nevzdělávala. „Myslím, že rok je krátká doba na to, abychom hovořili o ztracené generaci, ale dlouhá na to, abychom si mohli myslet, že to nezanechá trvalé následky. Já si myslím, že zanechá.“

V době mezi 7. a 15. rokem prý dítě vrůstá do společnosti, jde o nejkritičtější roky, kdy se vytvářejí sociální dovednosti a komunikační návyky, rok je v tomto ohledu proto podle Höschla dlouhá doba. „Celkově se populace zaměřila na seniory a ekonomiku, ale myslím, že největší zásah covidu je v lockdownu, který postihl školy a v té dlouhotrvající absenci dětí ve školách. Ne kvůli látce, ale kvůli vynechané fázi socializace,“ uvedl.

Hru s StB šlo nehrát, mohly se však provalit kontakty s disidenty

Höschl má svoji zkušenost s komunistickou minulostí. Spolupráci se Státní bezpečností nepodepsal, ale přiznal, že s ní mluvil, i když tvrdí, že nikdy nikomu neublížil. Vnitřně se s tím už srovnal. „Pomohli mi v tom mnozí disidenti, kterým jsem v té době různě pomáhal. Ten kontakt byl formulovaný tak, aby tato činnost nepraskla. Ať už to byl Ivan Havel nebo Vladimír Merta, Jiřina Šiklová a další – můžu jmenovat ty, kteří to sami říkají veřejně,“ sděluje.

Výsledkem je prý to, že se nikdo nepoškodil, ale spoustě lidí pomohly různé krycí hospitalizace, neschopenky či invalidní důchody. Strach, že StB informace od něj zneužije, prý měl. Prý ho také napadlo, že by hru s StB vůbec nehrál, bál se však, že by se provalily kontakty s disidenty. Ivan Havel však nevěděl, že Höschl mluvil zároveň s ním i s tajnou policií.

„To je dotaz, který je naprosto na místě a který jsme s Ivanem pár měsíců zpátky probírali. Ono to mělo ještě jiný aspekt. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že jim jde taky o něj, tak jsem se s ním (s Ivanem, pozn. red.) přestal stýkat proto, abych se pro ně stal nezajímavým. Což se nakonec podařilo a oni si na to stěžovali, že jsem pro ně nepotřebným,“ dodává.

„Když se podíváte dnes do těch archivů bezpečnostních služeb, tak ty kategorie lidí, kteří s nimi přišli do styku, jsou od nepřátelských osob, přes prověřované osoby, kandidáty tajné spolupráce, důvěrníky, agenty, držitele rezidenčního bytu. To je celá škála. Někteří tam putovali z kategorie do kategorie, hranice mezi nimi jsou rozmazané. Jakmile přijdete s touto ďábelskou organizací do kontaktu, tak se vždy nějak umažou obě strany,“ míní Höschl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 16 mminutami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 46 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 1 hhodinou

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 10 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 12 hhodinami
Načítání...