Je to důležitý text, ale ne testament, říká historik o obálce se slovy Masaryka

Nahrávám video

Říkal jsem si, že kdyby v tom byla nějaká strašlivá petarda, tak už by byla nepochybně odpálena, okomentoval v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou otevření obálky se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka historik a spisovatel Pavel Kosatík. „Je to důležitý text, je dobré to vědět, ale nedělal bych z toho testament,“ sdělil.

Historici na zámku v Lánech v pátek otevřeli zapečetěnou obálku se slovy prezidenta Masaryka. Podle rychlé expertizy je obsah pravý. Zřejmě je nepronášel až před smrtí, ale v době, kdy si myslel, že je konec opravdu blízko.

„Moc jsem neočekával, že tam budou skutečně poslední slova, ona tam ani nemohla být,“ řekl Kosatík s tím, že obálka byla ve vlastnictví několika lidí, kteří do ní měli možnost nahlédnout. „Člověk, který má k masarykovskému světu blízko a má po desetiletí tyhle věci doma, se do nich určitě koukne, a tak já jsem si říkal, že kdyby v tom byla nějaká strašlivá ‚petarda‘, tak by byla nepochybně odpálena,“ dodal.

Jde o soukromá vyjádření, nikoli vzkaz společnosti, míní historik

Zdůraznil zároveň, že Masaryk odhalené sdělení nezformuloval jako svůj vzkaz společnosti. Také proto se v něm vyskytují soukromá vyjádření, včetně ostré kritiky slovenského politika Andreje Hlinky, která vyvolala rozporuplné reakce u části slovenské veřejnosti. Kosatík však připomíná, že Masaryk slova diktoval svému synovi Janovi v době, kdy byl nemocný, a neměly by být dle jeho názoru brány jako ideový odkaz.

Co se konkrétního datování dokumentu týká, Kosatík předpokládá, že pochází z roku 1934. „Ataků té choroby, mrtvice, bylo několik. První byl v dubnu 1934 a to pravděpodobně následovalo po něm. Pak bylo několik dalších, ten fatální přišel roku 1937 a tam nepředpokládám, že by byl ve stavu, kdyby byl schopen formulovat nějaké odkazy,“ uvedl historik.

Zmiňovanou kritiku vůči Hlinkovi československý prezident podle Kosatíka odkazoval pravděpodobně na jeho cestu na Pařížskou mírovou konferenci v roce 1919 a myšlenku, že když všichni dostávají práva na sebeurčení, tak jeho národ to právo musí dostat také. „Bylo to neobyčejně naivní. Byl to dobrodružný projekt, který neudělal dobré jméno tomu státu. Dorazil tam ve chvíli, kdy už konference skončila, naštval spoustu lidí a nemělo to efekt,“ míní Kosatík.

„Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více“

Masaryk se zmínil i o svém politickém odkazu a budoucnosti „jeho“ Československa. Podle prvního čtení dokumentu píše o Němcích, že by s námi měli zůstat. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ doporučuje. Podle Kosatíka je to odrazem skutečnosti, že první československý prezident nebyl nacionalistou.

„Téměř od začátku svého prezidentování velice dbal o to, aby Němci zde (v Československu) měli co nejrovnoprávnější postavení, bohužel toho nedosáhl. On si tu republiku představoval, protože ji zakládal v Americe, jako jakousi analogii tavicího kotle. Představoval si, že nebude záležet na tom, kdo je jakým národem,“ vysvětlil historik.

Závěrem okomentoval také okolnosti otevření obálky a především požadavek tajemníka Jana Masaryka Antonína Suma, který dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005, po dobu dvaceti let ji uchovat a neotvírat. Podle Kosatíka je možné, že Sum chtěl takto upoutat na dokument větší pozornost, jelikož kdyby ho zveřejnil již tehdy, mohlo to proběhnout bez povšimnutí. Mediální pozornost, které se pátečnímu otevření obálky dostalo, může přinést i něco pozitivního, míní historik, jelikož dle něj „v některých lidech může vzbudit přemýšlení o tom, co byl Masaryk vlastně za člověka“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...