Příspěvek na sociálních sítích, který má stovky lajků a desítky komentářů, může poukazovat na oblíbenost autora, ale také podvodem, který má nalákat další sledující a vytvořit falešný dojem, že je nějaký produkt či postoj populárnější, než tomu je ve skutečnosti. Jak takový falešný profil poznat? „Často jsou velmi jednoduché – nemají historii a nemají život,“ přiblížila ve Studiu 6 moderovaném Jolkou Krásnou Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Falešná identita se podle Klusové „tváří jako normální Čech“, ale profil často nešíří žádná fakta. „Šíří jen negativní emoce. Těmi jsou strach, morální znechucení a hněv, který dokáže radikalizovat a pobudit občany k nějakým extrémním názorům,“ popsala s tím, že nejčastěji podobné profily využívají marketingové agentury, politické kampaně, ale i velké dezinformační kampaně tlačící propagandu cizí země.
K fungování podobného konceptu jsou potřeba takzvané ověřené účty navázané na číslo mobilního telefonu. Prodejci tak provozují takzvané SIM farmy se stovkami nebo tisíci telefonních čísel. Ty pak s účty provážou a vytvoří dojem skutečného živého člověka. Podle Klusové firmy, které tyto služby poskytují, obchází pravidla platforem. Konkrétní podoba poskytované služby se v každé zemi liší.
Vytvořit SIM farmu je podle Klusové velmi jednoduché. „Dokážete velmi jednoduchým způsobem dělat buď jednoduché operace, nebo velmi sofistikované manipulace s veřejným míněním, kde dokážete národ nějakým způsobem radikalizovat, polarizovat nebo změnit postoj vůči nějakému tématu,“ přiblížila. Cílem tak může být třeba propagace nějakého produktu, influencera, vylepšení hodnocení restaurace nebo narušení debaty u politického oponenta.
Podle Klusové je vhodné trh se SIM kartami regulovat
Bezpečnější prostředí mají podle expertky země, které dokáží trh se SIM kartami regulovat. „Jde o Japonsko, ale třeba i o Austrálii, Turecko nebo o Maltu, kde jsou ceny podstatně větší. Některé země dokonce SIM farmy zakazují,“ sdělila.
Tvorbu falešných profilů lze podle Klusové zdražit zejména aktivním přístupem státu. Třeba ve zmíněném Japonsku je k nákupu SIM karty potřeba doklad o pobytu. „Což je určitá obstrukce, která proces zdražuje. To znamená, že vytváříte bezpečnější prostředí, kde máte menší počet falešných identit, které zasahují do komentářů nebo do toku sociálních sítí,“ zdůraznila expertka.
V tuzemsku podle ní stejně jako v řadě jiných zemí „vidíme velkou míru neorganického chování na sociálních sítích“. „Stejně jako v jiných zemích, tak i v Česku neorganická aktivita roste před volbami, kde se strany snaží nějakým způsobem ovlivnit vlastní podporu,“ popsala. Osobně by si prý Klusová přála, aby byly v Česku SIM farmy zakázány podobně, jako je tomu ve Velké Británie. Zároveň je pak dle ní důležité dbát na to, aby SIM karty nebyly jednoduše dostupné.
