Takzvaný index stáří, který odpovídá počtu seniorů na stovku dětí, se v Česku zvyšuje. Na sto chlapců a děvčat do patnácti let připadalo loni 133 osob nad 65 let, meziročně asi o čtyři víc a proti roku 2018 o deset víc. Po pandemii nemoci covid-19 se znovu prodlužuje život. Naděje dožití pětašedesátníků a pětašedesátnic se v různých krajích ale liší, mezi Prahou a Ústeckým krajem je rozdíl 2,5 roku.
Víc dětí pod patnáct let než lidí nad 65 let bylo v Česku naposledy v roce 2005. Chlapců a děvčat evidovali statistici tehdy něco přes 1,5 milionu, seniorů a seniorek o 36 tisíc méně. V roce 2006 byl počet zhruba vyrovnaný. Od roku 2007 se poměr obrátil. Loni žilo v zemi necelých 1,7 milionu dětí pod 15 let a téměř 2,3 milionu lidí nad 65 let. Na sto chlapců a děvčat připadalo zhruba 133 seniorů a seniorek, meziročně o čtyři víc. V roce 2017 to bylo 122 osob nad 65 let na stovku dětí, o rok později 123 a předloni pod 130.
„V roce 2007 byl poprvé zaznamenán stav, kdy byla početnost věkové skupiny 65+ vyšší než skupiny 0 až 15 let,“ uvádí portál strategických dokumentů. Podle něj v Česku od konce druhé světové války do poloviny 50. let minulého století připadalo na stovku dětí 35 lidí nad 65 let.
Regionální rozdíly
Čísla vyplývají z údajů Českého statistického úřadu. Index stáří mohou samosprávy využít při plánování služeb pro své obyvatele. Index se zvedá od poloviny 80. let a dál poroste, píšou experti. Navyšování bude také zřejmě rychlejší než dosud. Ročníky narozených jsou slabé, do seniorského věku se po polovině příštího desetiletí dostane početná generace takzvaných Husákových dětí a prodlužování života má pokračovat.
„Stav, kdy seniorů bude 2,5krát více než dětí, by měl trvat celou druhou polovinu století,“ uvádí dále portál. Podle dřívějších propočtů by mohl být index nejvyšší v roce 2063 s 277 seniory na stovku dětí.
Loni měl nejpříznivější poměr Středočeský kraj. Na stovku dětí tam bylo 109 lidí důchodového věku. Následovala Praha se zhruba 120. Naopak nejvíc seniorů a seniorek připadalo na stovku chlapců a děvčat pod 15 let v Karlovarském kraji, a to 152. Nad 150 se dostal i Královéhradecký a Zlínský kraj.
Prodlužování života zabrzdil covid-19
Prodlužování života v Česku zbrzdila epidemie nemoci covid-19. Kvůli vysokému počtu zemřelých se naděje dožití v roce 2021 propadla, poté znovu rostla. Předloni překročila hodnoty před pandemií. Loni byla doba dožití zatím nejdelší – u pětašedesátiletých žen činila 20,8 roku a u stejně starých mužů 17 let.
Pod celostátním výsledkem byla polovina krajů. Nejvyšší naději dožití pětašedesátiletých měla Praha – 21,6 roku u žen a 17,9 roku u mužů. Nad hranicí jednadvaceti let u žen byl Jihomoravský a Zlínský kraj. U mužů se nad sedmnáct let dostaly kraj Královéhradecký, Jihomoravský, Vysočina, Pardubický a Plzeňský.
Nejkratší očekávaná doba dožití byla v Ústeckém kraji – u mužů 15,5 roku a u žen 19,1 roku. Proti metropoli tak byla kratší zhruba o dva a půl roku. Pětašedesátileté ženy v Praze měly pak naději žít v průměru o šest let déle než stejně staří muži z Ústeckého kraje.
