Uzavření smíru slovenského ministerstva vnitra s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence jako agenta komunistické Státní bezpečnosti je podle českého historika a ředitele Muzea paměti XX. století v Praze Petra Blažka naprosto výjimečné. „Není to něco běžného,“ řekl v ČT24. „Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti,“ uvedl Blažek. Slovenské vnitro oznámilo, že Babiš byl jako agent totalitní rozvědky evidován neoprávněně.
Podle Blažka jde v případě aktuálního vývoje o zvláštní rozhodnutí, protože případ dosud řešily soudy. Rozhodnutí vnitra je podle Blažka v rozporu s informacemi, které jsou o kauze známy.
„Máme k dispozici nejenom část ze svazku, který byl veden k Andreji Babišovi jako k tajnému spolupracovníkovi Státní bezpečnosti, ale i zmínky o tajném spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš v mnoha dalších svazcích,“ doplnil.
Soudy se zabývaly sporem, zda je Babiš v evidenci StB jako agent oprávněně, celkem dvanáct let. Původní verdikt ve prospěch Babiše zrušil v roce 2017 slovenský ústavní soud. Bratislavský krajský soud pak v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně evidován jako agent. Babiš poté neuspěl u slovenského nejvyššího soudu ani u Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2023 Babiš podal kvůli evidenci u StB novou žalobu namířenou tentokrát na slovenské ministerstvo vnitra.
„Chápu jeho rozhořčení“
Babiš o své činnosti promluvil v pořadu Show Jana Krause v roce 2011. „Já říkám, že jsem nikdy žádný agent nebyl, protože jsem pracoval v Podniku zahraničního obchodu. A ta StB ekonomická chránila ekonomické zájmy Československa, to nebyla ta hnusná, která potlačovala lidi, že nemohli studovat, cestovat, to byla normální StB. Tam chodili vždycky, když jsem potkal cizince, hlásit zprávy, to bylo normální,“ uvedl Babiš.
Podle Blažka šlo o ekonomickou kontrarozvědku, která měla dost tajných spolupracovníků, o nichž se moc nemluví. Vedle ekonomických zájmů její lidé, kteří byli privilegovaní a prověření, prý zkoumali i politické názory konkrétních lidí. „Neznamená to, že by ekonomická kontrarozvědka nebyla součástí Státní bezpečnosti,“ uvedl historik.
„Chápu jeho (Babišovo, pozn. red.) rozhořčení, že on se jistě nepovažuje za nějakého tajného spolupracovníka, který pomáhal udávat někoho z opozice, na druhou stranu to svědčí o jeho nechuti pochopit, jak komunistický režim působil, a také svou roli v něm,“ tvrdí Blažek.
Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové. Podle historika slovenský ústavní soud udělal dobře, svědectví prý byla skutečně nedůvěryhodná.
„Příslušník komunistické Státní bezpečnosti si samozřejmě nemohl podle služebních povinností a směrnic něco takového vymýšlet (že dotyčný spolupracoval, pozn. red.). Dopustil by se trestného činu,“ vysvětluje Blažek.
