Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
Od školního roku 2026/2027 se do programu nově zapojí dalších dvacet dva základních škol. Jednou z nich je i pražská Základní škola Campanus. „Celý program nám dává velký smysl. Není zaměřen pouze na řešení už vzniklé šikany, ale především na její prevenci, ve které spatřujeme obrovský potenciál. Preventivní lekce zaměřené na emoce, respekt, bezpečí, vztahy ve třídě nebo rozpoznávání šikany jsou zaštiťující organizací metodicky zpracovány na velmi vysoké úrovni,“ uvedla zástupkyně ředitelky Kateřina Zítková.
Z preventivních důvodů do programu vstupuje i další pražská škola ZŠ Ohradní. „KiVa pracuje s celým třídním kolektivem, nejen s obětí a agresory. Zapojuje také více do edukace o problematice rodiče,“ vysvětlila metodička prevence Pavla Skurovcová. „Vnímáme, že přibývá případů, kdy mají děti problém regulovat své chování, pomaleji se učí pracovat se svými emocemi,“ doplnila.
Program od září vyzkouší také na Základní škole Znojmo. „Zaujaly nás také prokazatelné měřitelné výsledky z Finska. Slibujeme si zlepšení klimatu školy, vztahů mezi žáky nejen s ohledem na šikanu,“ zmínila Martina Poláčková Kostelecká, vedoucí školního poradenského pracoviště při ZŠ.
V tuzemsku už téměř šest let
V Česku začalo pilotní testování programu na dvou desítkách škol v listopadu 2020 a každý rok se pak přidávají další. „V tomto školním roce je do programu zapojeno 111 českých základních škol, napříč všemi regiony i charakteristikami. Každý rok se zapojuje zhruba 20 až 30 nových škol,“ uvedla Monika Kotrbová, koordinátorka programu KiVa v Česku z organizace Schola Empirica.
KiVu tak už využívají třeba na základních školách v Nečíně, Poříčanech nebo v Kutné Hoře. Pozitivní přínosy vnímají i na ZŠ a MŠ Litvínov-Janov, kde KiVa funguje už přes čtyři roky. Podle jejich metodičky prevence Markéty Říhovské se díky tomu postupně daří vytvářet otevřenější a bezpečnější prostředí: „Žáci dokážou lépe pojmenovat nevhodné chování, nebojí se na něj upozornit a učí se hledat způsoby, jak si navzájem pomoci. Zároveň pozorujeme, že pedagogové mají díky jednotné metodice větší jistotu při práci s třídními kolektivy i při řešení konkrétních situací.“
Jak to funguje
Žáci mají každý měsíc 90minutovou preventivní lekci, jejíž součástí jsou improvizační aktivity, herní prvky a simulace scének, jejichž prostřednictvím žáci posilují soudržnost třídního kolektivu, budují vzájemnou důvěru a učí se rozpoznat rizikové chování.
„Témata jsou uzpůsobena věku žáků, nejmladší žáci témata prochází formou hry a praktického nácviku, starší žáci častěji diskutují, témata jdou více do hloubky a přibývají některá nová, například bezpečí na internetu nebo sexuální obtěžování. Vyučující mají k dispozici vytvořený set aktivit, z kterých si vybírají,“ vysvětluje Monika Kotrbová z organizace Schola Empirica.
Dále se pracuje i s digitálními nástroji. Žáci v rámci programu využívají specializované online prostředí a výukové hry. Na závěr celého cyklu pak společně vytvoří takzvanou KiVa úmluvu – vlastnoručně sestavený soubor pravidel a norem, který jasně definuje žádoucí chování a odráží specifické potřeby jejich konkrétní třídy i celé školy.
Pro školy není celý program finančně ani organizačně lehká záležitost. Investovat musí do proškolení pedagogů, materiálů i podpory od organizace Schola Empirica. Přesto to podle nich smysl má. „Pokud se podaří posílit bezpečí, vzájemný respekt a kvalitu vztahů mezi žáky, jde o investici, která má pro školu i její žáky mimořádný význam,“ uvedla Kateřina Zítková z Campanusu.
Pokles rizikového chování
Jaký má KiVa program reálný dopad na škole, ověřovali finští výzkumníci. Výzkum realizovaný mezi lety 2007 až 2008 a publikovaný v Society for Research in Child Development ukázal, že počet šikanujících žáků klesl na finských školách o 61 procent.
Kvalitu programu sledovali také čeští výzkumníci v roce 2022 pod vedením Adama Klocka z Psychologického ústavu AV ČR. Tehdy ale byla ovlivněna pandemií covid-19. „Výsledky jsou nejlepší tam, kde školy program skutečně používají tak, jak má být používán, kde je na něj vyhrazený čas, kde jsou zapojeni učitelé, vedení školy, žáci i rodiče a kde se pracuje jak s prevencí, tak s konkrétními případy šikany,“ dodal Klocek.
KiVu vyvinuli finští odborníci v roce 2006 na University of Turku. V současné době ho využívá více než 2500 základních škol v téměř třiceti zemích světa. Kombinuje plošnou prevenci s rychlou intervencí v momentech, kdy k rizikovému chování ve třídách dojde. Do českého prostředí program v roce 2020 adaptovala vzdělávací organizace Schola Empirica, která je oficiálním licenčním partnerem finské metody.
