Evropský úřad pro boj proti podvodům bude poprvé řídit Čech

Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech Petr Klement. O rozhodnutí Evropské komise informovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Klement byl dosud náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Jde o historicky první případ, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce Česka.

Klement, který očekává, že nastoupí v řádu měsíců, uvedl, že chce v čele úřadu OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce EPPO, kde nyní působí.

„Exkluzivní role OLAF je v jeho pravomoci vyšetřovat uvnitř evropských institucí. To je naprosto výjimečná pravomoc, kterou OLAF má – něco jako rodinné stříbro, kterého by se neměl vzdávat. Současně by se ale měl sladit s těmi novými institucemi, především EPPO, aby podporoval a doplňoval jeho vyšetřování,“ řekl Klement. Připomněl, že po vzniku EPPO vyvstala řada otázek, čím konkrétně by se měl OLAF zabývat.

„Zdravý úsudek a rozhodné vůdčí schopnosti“

„Díky více než dvaceti letům zkušeností s vyšetřováním a stíháním závažných hospodářských a finančních trestných činů má pan Klement rozsáhlé odborné znalosti v oblasti prevence podvodů, justiční spolupráce a ochrany finančních zájmů EU,“ uvedla Komise ve svém prohlášení. Český kandidát na prestižní funkci podle ní prokázal „zdravý úsudek a rozhodné vůdčí schopnosti“. I díky „hluboké znalosti právních a institucionálních rámců EU je mimořádně dobře vybaven k vedení OLAF“, dodala Komise.

„Mám velkou radost, že se Petr Klement stane generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Je to obrovské uznání jeho práce i důkaz, že Češi patří mezi evropskou špičku,“ uvedl na sociální síti X odcházející ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Klement má podle ministerstva spravedlnosti pověst nezávislého profesionála, který do čela úřadu OLAF přinese zkušenosti z ochrany finančních zájmů EU. Šéfka žalobců Lenka Bradáčová vnímá jeho jmenování jako mimořádnou prestiž jak pro tuzemské státní zastupitelství, tak pro celé Česko. Premiér Petr Fiala (ODS) vnímá schválení Klementa do čela úřadu jako ocenění vlády a dosavadního úsilí o posílení postavení Česka jako moderní proevropské země.

Slyšení se čtyřmi kandidáty na šéfa úřadu OLAF se uskutečnilo již v polovině července ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP) výbor tehdy vyhodnotil jako nejlepšího kandidáta právě Klementa, Evropské komisi pak byla poslána jen tři jména možných kandidátů na funkci v abecedním pořadí.

Dalšími dvěma byli dlouholetý šéf unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust, Slovák Ladislav Hamran, a také Polka Joanna Krzeminska-Vamvakaová. Ta už v minulosti v OLAF pracovala, poslední rok ale byla zaměstnána v unijní diplomatické službě.

Údajné tlaky na Komisi

Podle informací ČTK mělo rozhodnutí dlouho ležet na stole kabinetu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové a existovaly tlaky, aby se šéfem OLAF nestal český kandidát, ale zástupce Polska či Slovenska. Kandidaturu Klementa podle zdrojů ČTK při jednání s unijními představiteli opakovaně podpořil český premiér Fiala i prezident Petr Pavel.

Korupce
Zdroj: ČT24/Martin Šesták

Generálním ředitelem OLAF byl od roku 2018 Fin Ville Itälä. Na konci července úřad oznámil, že Itälä ukončil své sedmileté funkční období. „Za jeho působení ve funkci OLAF uzavřel 1588 vyšetřování, doporučil zpětné získání více než čtyř miliard eur ze zneužitých finančních prostředků EU a zabránil neoprávněnému vynaložení více než 810 milionů eur,“ uvedl úřad.

Od 1. srpna se role úřadujícího generálního ředitele ujala jeho dosavadní zástupkyně Salla Saastamoinenová, od té doby se čekalo právě na výsledek výběrového řízení.

Úřad OLAF vyšetřuje podvody, korupci a jiná pochybení, která poškozují finanční zájmy Evropské unie. Jde například o vyšetřování podezření na zneužití prostředků z rozpočtu Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy jsou po bouřkách tisíce odběratelů bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy je po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Jihomoravští hasiči mají desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
před 8 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 16 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 35 mminutami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 3 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.