Evropská komise vyzvala Česko, aby přestalo diskriminovat romské děti

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Řízení pro porušení práva neboli infringement má dvě fáze. V první zasílá Evropská komise členskému státu nejprve právě formální upozornění na porušení práva a posléze své odůvodněné stanovisko. Teprve ve druhé fázi dochází k projednání porušení práva před Evropským soudním dvorem.

Česko podle Evropské komise nedodržuje směrnici o rasové rovnosti. Ta striktně zakazuje diskriminaci na základě etnického původu v klíčových oblastech života, včetně vzdělávání. Brusel zaslal Praze výzvu k řešení nepřiměřeného a systémového umisťování romských žáků do oddělených škol pro děti se zdravotním postižením již před deseti lety.

„Od té doby Česko ukončilo režim zvláštních nebo praktických škol, zjištění komise ale ukazují, že romské děti jsou stále nadměrně zastoupeny v oddělených třídách, nebo ve školách pro žáky s mentálním či tělesným postižením nebo závažnými poruchami vývoje či chování,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. „Kromě toho mnoho romských dětí, které v Česku navštěvují běžné vzdělávání, je segregováno v samostatných třídách nebo školách, například v samostatných třídách pouze pro Romy nebo ve školách pouze pro Romy s nižším vzděláním,“ dodala unijní exekutiva.

Právě z tohoto důvodu zasílá Komise takzvanou dodatečnou formální výzvu. „V případě neposkytnutí uspokojivé odpovědi může komise rozhodnout o vydání odůvodněného stanoviska,“ což je další krok v řízení pro porušení práva EU.

Je třeba meziresortní řešení, říká Laurenčíková

Podle Evropské komise Česko nadále nedokáže efektivně vyrovnávat určité handicapy, s kterými do škol přichází zejména děti ze sociálně vyloučených lokalit. V Česku se tento problém týká ve velké míře právě romských dětí, upřesnila náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Řešení musí být designována meziresortní optikou; skutečnou změnu systému nedokáže zařídit samotné ministerstvo školství, musí mít k ruce i návazné resorty a musí na národní úrovni vzniknout národní plán desegregačních opatření,“ řekla. Za dva měsíce se to sice nemůže stihnout, podotkla, ale je možné nastavit a schválit kvalitní plán opatření.

Nahrávám video

Podobné kritice od Evropské komise kvůli zacházení s romskými dětmi čelí i Maďarsko, které již rovněž obdrželo formální výzvu ke splnění povinnosti. Vůči Slovensku loni v květnu Evropská komise dokonce podala žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Ministerstvo školství chce v reakci na kritiku Evropské komise představit již nastavená opatření a nový Akční plán pro desegregaci, který v současnosti Česko naplňuje, uvedla mluvčí resortu Tereza Fojtová. Dopis zatím nemá ministerstvo k dispozici. Tyto kroky úřad podle ní představil už koncem minulého roku na jednání Rady Evropy. O přetrvávajících problémech nadměrného zastoupení romských žáků mimo hlavní vzdělávací proud ministerstvo ví, komunikuje o nich s Komisí i s Radou Evropy, ujistila Fojtová. Resort školství nyní čeká na doručení dopisu Komise, aby se mohl konkrétně vyjádřit k jednotlivým bodům.

Neopodstatněné umístění

S kritikou EK souhlasí také česká nezisková organizace ROMEA, která sdružuje romské i neromské občany. „Toto zařazování žáků do speciálních tříd, mnohdy ne úplně opodstatněné, má neblahý vliv na jejich pozdější zapojení se do společnosti, což můžeme z praxe jednoznačně říct,“ uvedl Štefan Balog, který má v organizaci na starost vzdělávání.

Romea podle něj se svým stipendijním programem jezdí na motivační besedy do základních škol, kde následky zařazování romských žáků do speciálních tříd vidí. „Často se tito žáci dostanou do speciální třídy jen kvůli velmi mírné formě logopedické vady, na které by šlo pracovat i v běžné třídě,“ popsal Balog.

Doplnil však, že pro řešení problémů v Česku je nutné zapojení více institucí, musí podle něj nastat změny na mnoha úrovních vzdělávacího systému.

Situace romských dětí se výrazně nelepší ani podle ombudsmana Stanislava Křečka. Odvolává se přitom na data resortu školství. „Přibližně čtvrtina romských žáků se vzdělává v programech se sníženými nároky. Ministerstvu školství jsem proto mimo jiné doporučil, aby školská poradenská zařízení vedlo k častějšímu využívání moderních diagnostických nástrojů. Zastaralá diagnostika podle mých zjištění totiž nemusí u romských žáků správně odlišit vrozené rozumové schopnosti a vliv prostředí,“ řekl Křeček. Uvítal, že se resort vrátil k pravidelnému zveřejňování zpráv o kvalifikovaných odhadech podílu romských žáků na základních školách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...