Drahoš ani Zeman nechtějí kvóty. Rozděluje je názor na referendum o vystoupení z EU

Prezident Miloš Zeman i jeho vyzyvatel Jiří Drahoš se shodnou, že unijní kvóty na přerozdělování uprchlíků migrační krizi nevyřeší. V Prezidentském duelu ČT v pražském Rudolfinu oba zmínili, že je mimo jiné třeba lépe chránit hranice a oba by za určitých okolností přijali euro. Na případné referendum o vystoupení z EU mají naopak rozdílný názor – Drahoš je proti, Zeman by ho podpořil.

„Jsem člověk, který od začátku říká, že kvóty jsou špatně. Je třeba chránit hranice Evropské unie a je třeba pomáhat lidem v zemích, odkud migrace přichází. To je základ,“ nabídl Drahoš způsob, jímž by se podle něj měla řešit uprchlická krize.

V reakci na otázku, kterou mu v jedné z debatních sekcí položil přímo Zeman, pak doplnil, že „o tom, kdo bude žít na našem území, musíme rozhodovat my sami. To je naprosto klíčové. Nikdy jsem neřekl, že máme přijímat migranty, zejména ekonomické migranty.“

Stávající prezident vyjmenoval tři proměnné, které podle něj představují recept na řešení evropských potíží s migranty: „deportace těch, kteří jsou na evropském území ilegálně a nedostali azyl“, pomoc lidem v zemích jejich původu a ochrana vnějších hranic evropského společenství. „To znamená nepouštět sem žádného ilegálního migranta, neboť o azyl až dosud může tento migrant požádat v první bezpečné zemi,“ doplnil. „Tou Česká republika prokazatelně není.“ 

Nahrávám video

Euro ano. Ale ne hned

Oba kandidáti mají podobný názor také na přijetí eura. Společnou evropskou měnu by zavedli, ale jen za určitých podmínek.

„Jasně jsem řekl, že jsem zastáncem eura, ale že nechci, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy, protože každý prezident má hájit národní zájmy,“ uvedl Zeman s tím, že pokud Řecko překoná svoji krizi a  své dluhy zaplatí, nebo bude vyloučeno z eurozóny (a v tom případě přestane platit eurem), tak „v tomto okamžiku velmi rád opět podpořím zavedení eura v Česku.“

Podle Drahoše je přijetí eura především politické rozhodnutí, ke kterému se Česko vstupem do Unie zavázalo, je ale třeba, aby situace v eurozóně byla stabilní. „Termín není dán. Já bych zejména rád zavedl seriózní debatu nad plusy a mínusy ohledně přijetí eura. Osmdesát procent lidí je proti přijetí a v takové situaci by bylo pro každou vládu nesmyslné na přijetí eura tlačit. Jako prezident bych rád zahájil debatu, aby veřejnost měla možnost argumenty pochopit a poté rozhodnout v rámci politiky,“ vysvětlil svůj postoj Drahoš.

Největší názorový střet: referendum o EU

Výrazný názorový nesoulad u kandidátů zavládl v pohledu na případné referendum o vystoupení Česka z Evropské unie. „Referendum je dobrý nástroj na komunální úrovni. Je to ale problematický nástroj při rozhodování o zásadních politických a geopolitických věcech. Rozhodně bych ho neinicioval,“ prohlásil Drahoš.

„Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu,“ kontroval Zeman. Prezident už v minulosti několikrát zopakoval, že by uspořádání referenda podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání v Unii.

V otázce položené svému protikandidátovi pak Drahošovi vytkl, že občanům – s ohledem na postoj k plebiscitu – nevěří. Někdejší šéf Akademie věd oponoval, že nejde o důvěru lidem. „Nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda. Referendum o takto zásadních otázkách je velmi nebezpečné, pokud se nenastaví jasná pravidla,“ odpověděl prezidentovi a upozornil na rozdíl v rozhodování o přehledných otázkách komunální politiky a komplikovaných mezinárodních tématech. 

„Nevím, kdo z občanů České republiky je schopný docenit nebo ocenit, jestli je vystoupení Česka z Evropské unie je v pořádku, nebo není. Máme zastupitelskou demokracii, parlamentní výbory, parlament. Tam jsou lidé, kteří se takovým věcem mohou věnovat na plný úvazek. Nikdo z nás z občanů toho není schopen. Proto říkám, že rozhodování o zásadních věcech v referendu je nebezpečné. Velká Británie je typickým příkladem,“ doplnil Drahoš s odkazem na všelidové hlasování, ve kterém se Spojené království vyslovilo pro odchod z evropského společenství. 

Kandidáty rozděluje i názor na Rusko a Krym

Kromě otázky referenda rozděluje kandidáty i postoj k Rusku. Drahoš v něm vidí bezpečnostní riziko; argumentoval zprávami BIS, které podle něj mluví o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb na českém území, a upozornil, že ruská vojenská doktrína označuje Severoatlantickou alianci – a tedy i Prahu – za nepřítele. Podle Zemana Rusko naopak bezpečnostní riziko nepředstavuje, a to díky bezpečnostním zárukám, kterými je právě členství v NATO a EU.

Oba se také neshodnou v pohledu na situaci Krymu. Jak Drahoš, tak Zeman uznávají, že Krym byl anektován, jeho aktuální postavení vnímají rozdílně.

„Krym byl neoprávněně anektován Ruskem. Bylo to porušení mezinárodních dohod,“ uvedl Zeman. Poloostrov ale nyní považuje za ruský. „Fakticky je ale nepochybně ruský. Spadá pod ruskou jurisdikci. Je to ale neoprávněná anexe a já jsem to mnohokrát řekl,“ dodal Zeman.

S tím, že je poloostrov ruský, Drahoš nesouhlasí. „Krym je z mého pohledu ukrajinský. Okupace Ruska na tom nic nemění. Německo bylo také dlouhá léta rozdělené na dvě části. Je správné, že některé státy nebo řada států toto rozdělení neuznala. Krym je jednoznačně ukrajinský. To, že ho okupuje Rusko, je jiná věc,“ řekl Drahoš. 

  • Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš diskutovali v pražském Rudolfinu. Debata byla rozdělená do tří částí a oba kandidáti si na ni mohli přivést třicet svých příznivců. Témata, o kterých se diskutovalo, zvolila Česká televize, voliči i sami kandidáti. Otázky Drahoš se Zemanem dopředu neznali, známé jim byly pouze jednotlivé okruhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 15 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 24 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 56 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.