Ve světovém srovnání patří Češi dlouhodobě mezi největší pijáky, denně si dá skleničku téměř milion z nich. Průměrný obyvatel České republiky spotřebuje za rok asi deset litrů čistého alkoholu. Podle odborníků za to může například snadná dostupnost alkoholických nápojů a také velká společenská tolerance vůči jejich konzumaci.
„V České republice alkohol seženete v podstatě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, kdykoliv v roce, svátek nesvátek. Ale není to jen o tom, jak je dostupný v maloobchodní síti – alkohol je zcela běžný i v rodinách,“ upozornil vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Miroslav Barták.
To tak dopadá i na děti. Riziko představuje také podávání náhražek alkoholu, jako je třeba dětský sekt. „Má to dopad na takzvanou normalizaci. Rodiče se nemohou divit, že dítě začíná s alkoholem či s jinými návykovými látkami, když to vidělo u nich,“ poznamenal Barták.
Nebezpečné jsou i nealkoholické pivní nápoje. Rozhodně se nejedná o alternativu limonády, mohou obsahovat malé množství alkoholu a děti si zvykají na chuť klasického piva.
„Máme velký problém s tím, že nám pijí děti mezi třinácti až osmnácti lety,“ upozornil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. „Co se týče šestnáctiletých, tam je Česko v negativním slova smyslu medailistou Evropy i světa,“ doplnil.
Léto je nejrizikovější
Letní měsíce jsou – co se konzumace alkoholu týče – nejrizikovější. Češi pijí zejména v červenci a srpnu, spotřeba alkoholu pak ještě roste na konci roku.
V Česku je podle Vobořila téměř milion lidí, kteří pijí rizikově. „Velmi problematicky“ podle něj pije několik stovek tisíc lidí.
Ročně v tuzemsku v souvislosti s alkoholem zemře až sedm tisíc lidí. U dvou až tří tisíc úmrtí je alkohol hlavní nebo jedinou příčinou. „Jsou to například jaterní onemocnění, která jsou přímo způsobená alkoholem,“ uvedl výzkumník z Kliniky adiktologie VFN Benjamin Petruželka.
Vedle dopadů zdravotních jde i o ty ekonomické. Náklady spojené s problémovým pitím stojí Česko ročně desítky miliard korun.
Konzumace piva klesá
Podle nového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nicméně pijí Češi méně piva. Zatímco před deseti lety ho alespoň někdy pilo 91 procent mužů, podle posledních dat to bylo 79 procent. Mezi ženami si pivo dává 42 procent z nich.
„O důvodech poklesu můžeme spíše jen spekulovat, určitě to ale souvisí se změnou životního stylu, s nabídkou různých nápojů a restauračních zařízení, kam lidé mohou chodit,“ okomentoval v pořadu Události, komentáře sociolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Vinopal.
S tím souhlasí i prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. Situace se podle něj změnila zejména s příchodem pandemie covidu-19. „Lidé se nám schovali doma a zpět do společnosti moc nechtějí. (...) Pivo a další alkohol začali konzumovat v garážích nebo různých klubech,“ poznamenal.
