Dohodáři mají dostat 350 korun za den bez práce, odsouhlasili senátoři

Senát schválil rozšíření kompenzačního bonusu na lidi, kteří pracují na dohodu. Pokud si platili nemocenské pojištění, budou mít za dobu nouzového stavu nárok na 350 korun za den bez příjmů. Senátoři budou také pokračovat v přípravě vlastního návrhu na náhradu výpadku příjmů z daní pro kraje. Již projednali daňové úpravy nebo pravidla pro sčítání lidu, v obou případech prošly zákony beze změn.

Senátoři opět mohou zasedat v plném počtu 81, protože nově zvolený zástupce Teplicka Hynek Hanza (ODS) na začátku červencové schůze složil slib. Podílel se tak i na rozhodování o případném odškodnění lidí pracujících na dohodu za nouzový stav. Rozhodnutí senátorů bylo téměř jednomyslné, vládní návrh, který přišel ze sněmovny, podpořilo 65 z 69 hlasujících a proti nebyl nikdo.

Podle návrhu, kterému chybí už jenom podpis prezidenta republiky, by měli dostávat 350 korun za každý den, během kterého přišli o příjmy, a to za období od 12. března do 8. června. Každý člověk, který doloží, že přišel o příjmy z práce na dohodu – přičemž takto pracoval alespoň čtyři z šesti měsíců před vyhlášením nouzového stavu – a zároveň že odváděl nemocenské pojištění, tak bude mít nárok až na 31 150 korun.

Prvním bodem schůze ale byly změny daňových zákonů v souvislosti se změnou daňových předpisů Evropské unie. Senátem balík prošel. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Změny se týkají zákona o dani z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních nebo zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Zpřesňuje se i zákon o zvláštních řízeních soudních tak, aby jeho obecná ustanovení bylo možné použít i na řízení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Trestní zákoník i sčítání lidu

Beze změn ze Senátu odešla k prezidentovi i pravidla pro sčítání lidu, které má proběhnout v březnu příštího roku. Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. K novinkám příštího cenzu patří to, že lidé budou odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat statistici získají z registrů. Zatímco v roce 2011 se vyplňovaly tři listy s 47 údaji, v roce 2021 má jít o dva listy, na kterých budou asi tři desítky údajů. Nově lidé nebudou muset zapisovat údaje na papíry, formuláře bude možné vyplnit i elektronicky.

Prošla i rozpočtová strategie pro roky 2021 až 2023 a pozměněný návrh víceletého finančního rámce 2021 až 2027. 

Změny však Senát schválil u novely trestního zákoníku, která má umožnit častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení a také využívat dohodu o vině i v případě závažnějších trestných činů. Novela také kvůli růstu minimální i průměrné mzdy zvýší na dvojnásobek hranice způsobené škody či získaného prospěchu. Například krádeže tak mají být nově jako trestný čin posuzovány v případě způsobení škody 10 tisíc korun a vyšší.

Senátoři za STAN proti tomuto zvýšení neúspěšně protestovali. Poukazovali na to, že se tím uměle sníží trestná činnost, a naopak zvýší počet majetkových přestupků, které budou muset vyřizovat obce. Zdeněk Hraba (za STAN) neúspěšně navrhoval zachovat dosavadní hranici škody, Michael Canov (SLK) chtěl zvýšení pouze o inflaci za uplynulých 18 let, tedy o 40 procent. Hranice v případě krádeže se tak podle Canova měla zvýšit z pěti tisíc korun na sedm tisíc korun.

Senátoři ve středu odhlasovali i výzvu vládě a ministerstvu financí, aby s velkou pozorností přistupovaly ke klíčovým zjištěním Národní rozpočtové rady obsaženým v červnové zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Rada konstatovala, že tuzemské veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné.

Během schůze budou členové horní komory hlasovat ještě o jedné výzvě adresované vládě – aby projednala zákon o korespondenčním hlasování pro krajany. Navrhl to Tomáš Czernin (TOP 09), podle kterého by zároveň bylo korenspondenční hlasování řešením situace lidí s nařízenou karanténou kvůli nákaze novým typem koronaviru či podezření na ni. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) totiž tvrdí, že současná pravidla při podzimních krajských a senátních volbách těmto lidem nedovolí hlasovat. Jeho resort a ministerstvo zdravotnictví nyní začaly hledat cestu, jak voličům s covidem-19 hlasování umožnit.

Vojenské mise v zahraničí schváleny

Senát k závěru jednání souhlasil s plánem vojenských misí v cizině pro příští dva roky. Armáda chce do zahraničí vyslat 851 vojáků, v roce 2022 pak 951 vojáků. Nyní může mít armáda v zahraničních misích až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně. V plánovaných počtech není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, o kterém bude parlament rozhodovat zvlášť.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO)  senátorům řekl, že ministerstvo navrhuje vojáky poslat do stejných misí jako v současné době, sníží se ale počet lidí. Dosud největší pozornost české armády směřovala k Afghánistánu, z něj se ale spojenci plánují po podepsání dohody mezi USA a Tálibanem stáhnout. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty bude hlavní úsilí armády směřovat zejména do afrického Mali.

Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nestr.) v této souvislosti označil za chybu, kdyby čeští vojáci z Afghánistánu odcházeli příliš rychle, nebo kdyby neodešli včas. Vyzval vládu, aby neuzavírala český zastupitelský úřad v Kábulu. Zároveň kabinet požádal, aby dodržel spojenecké závazky ohledně zvyšování výdajů na obranu.

Senát také schválil prodloužení mandátu britskému vojenskému poradnímu a výcvikovému týmu, jehož úkolem je výcvik poddůstojníků české armády i spojenců. V Česku bude moci působit asi dalších pět let.  Nyní se čeká na souhlas sněmovny. Její výbor pro obranu už v dubnu doporučil dolní komoře, aby se k prodloužení mandátu postavila kladně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 3 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 5 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 15 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...