Přibývá samospráv, které půjčují volné peníze státu. Dál vykazují rekordní přebytky, které v pololetí přesáhly 82 miliard korun. Některé ze samospráv si u státu zatím uložily celkem skoro devět miliard. Ministerstvo financí to vítá, vládě peníze pomohou s financováním rozpočtových schodků. Podle Národní rozpočtové rady ale systém přerozdělování peněz z daňových výnosů nedává smysl. Politikům doporučuje ho změnit, samosprávy to ale odmítají.
Kvůli výrazným přebytkům samospráv rada doporučuje, aby místo obecních a krajských pokladen putovalo víc peněz do té státní. Samosprávy ale připomínají, co všechno právě pro stát na městských a obecních úřadech dělají.
Například Jihomoravský kraj má volné finanční prostředky, včetně těch na investice, uložené vedle komerčních bank i ve státní pokladně. „Kraj má uloženou částku 250 milionů korun u České národní banky na tříměsíčním termínovaném vkladu,“ upřesňuje mluvčí Alena Knotková.
To Moravskoslezský kraj poslal do státní pokladny větší sumu. Celkem miliardu a šest set milionů korun má podle mluvčí Nikoly Birklenové uloženu na různých termínovaných vkladech. „Jsou většinou krátkodobé, od tří do devíti měsíců,“ doplňuje Birklenová.
Vedle vedení Jihomoravského a Moravskoslezského kraje poslalo do státní pokladny peníze na termínované vklady přes dvě stě dvacet obcí a měst. V souhrnu jde o necelých devět miliard. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS jsou peníze u státu uložené na nižší, zato však na jistý a stabilní úrok. Pro vládu to pak má ten benefit, že z uložených peněz bude moct splácet státní dluh.
„Je to levnější typ financování státního rozpočtu,“ doplnil předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). Ukládání peněz u státu by podle něj mělo zůstat dobrovolné a kraje s obcemi by k němu měly být nanejvýš pozitivně motivované.
Investice nepřicházejí
Zástupci koalice zároveň vyzývají obce a kraje k masivnějším investicím. „Nedává logiku, aby stát byl chudý a města a obce byla bohatá v tom smyslu, že se jim skutečně ty volné finanční prostředky nedaří zhodnotit,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový z TOP 09.
Ke schopnosti samospráv investovat je skeptický člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel: „Daňovým poplatníkům je odebrána tato částka a následně vlastně přesunuta na bankovní účty. Toto se děje několik let za sebou neustále s příslibem nárůstu budoucí investiční aktivity, ke které ale nedochází,“ uvedl Pavel.
Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková si to nemyslí: „Pokud nám bude chtít stát sahat do našich kasiček, do našich úspor, otevřeme znovu diskuzi, co všechno si od nás stát objednává, za co všechno by měl zaplatit,“ připomněla Vladyková řadu nákladů, které obce platí samy bez přispění státu.
Změny v (ne)dohlednu
Podle TOP 09 budou případné změny v přerozdělování peněz tématem až pro další politickou reprezentaci. Ve sněmovně už přitom jedna úprava rozpočtového určení daní leží. Počítá s větším objemem peněz pro kraje.
Hnutí ANO už avizovalo, že snížení podílu obcí a krajů na daňových výnosech nepodpoří: „Měly by se motivovat obce, aby peníze utrácely, aby investovaly, protože tím by podpořily ekonomický růst,“ vysvětlila stanovisko hnutí předsedkyně jeho poslaneckého klubu Alena Schillerová.
