Díky předsednictví jsme ukázali, že nejsme na periferii Evropy, míní Bek

Nahrávám video

Za necelý měsíc přestane být Česko předsedající zemí EU a funkci předá Švédsku. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) v roli moderátora obstálo a získalo si také respekt. Myslí si, že Evropa se stala solidárnější i modernější, co se týče pohledu na energetiku. Každé předsednictví má podle Beka i poměrně dramatické finále. Kvůli Maďarsku je situace hodně vypjatá, řekl v Interview ČT24.

„Obrovská práce byla odvedena v oblastech, které souvisí s energetikou a její modernizací. To je proměna, která je zásadní,“ bilancuje uplynulý půlrok Bek a dodává, že předsednická role země je především role moderátora debaty. 

Ministr se zároveň domnívá, že Česká republika zanechala během předsednictví u svých partnerů dojem, že je evropská standardní země. „Už nejsme nová členská země někde na periferii Evropy. Jsme uznávaní jako relevantní hráč, který si ví rady s evropskými agendami a dokáže je profesionálně řídit, což nebyl obraz České republiky v minulosti příliš běžný,“ konstatoval Bek.

Debata kolem Maďarska

Pozornost evropských politiků se současně stáčí hlavně do Budapešti. Unijní země jednají o možném zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu. Maďarsko zároveň v rámci společně projednávaného balíku opět nepodpořilo poskytnutí 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) Ukrajině, které vyžaduje jednomyslnost.

Podle Beka v případě Budapešti domluvy nepomohou, přesto si myslí, že se daří hledat řešení. „Maďarsku hrozí sankce na kohezní politiku, zároveň se nechce podílet na evropské finanční pomoci Ukrajině, je připraveno pomoci samo, a tím pádem blokuje standardní postup sedmadvacítky. V tuto chvíli se hledá alternativní řešení pro dvacet šest zemí a pokud neustoupí, tak se příjme řešení pro dvacet šest zemí,“ soudí Bek. 

Podle něj teď musí české předsednictví přispět k tomu, aby Ukrajina finanční pomoc dostala. „Maďarsko má nějaké karty rozehrané, ostatní země ale také. Teď se ukáže, jestli Maďarsko přistoupí na kompromis, nebo nepřistoupí. Pak se ale může stát, že nedosáhneme ústupku na straně ostatních zemí a my najdeme jinou cestu, jak pomoci Ukrajině,“ řekl Bek.

Ministr v této souvislosti mluvil o tom, že vyjednávání jsou velmi tvrdá. „Jde o hodně, jak směrem k Ukrajině, tak pro Maďarsko. V dnešní situaci jsou v Maďarsku evropské peníze potřeba pro řešení praktických věcí,“ dodal. 

Podle Beka je jasné, že Evropská unie není jen společný rozpočet, ale také společenství hodnot. Řada členských států je proto podle něj postupem Maďarska rozhořčená. Může se ale ještě dojít k nějakému kompromisu, uvedl Bek. České předsednictví za takové dramatické finále podle jeho slov není rádo. „Je jasné, že jistou vstřícnost musí ukázat i Maďarsko,“ poznamenal. 

Nelegální migrace do Evropy

Bek ještě na začátku předsednictví předpokládal, že se EU domluví na paktu o migraci, k tomu ale podle jeho slov nedojde. Upozornil na fakt, že síla migrační vlny výrazně narostla.

Zásluhou českého předsednictví ale podle něj je, že se posouvá debata o možném mechanismu solidarity při řešení problémů, které vznikají ve členských zemích. „Jsou země, které si představují solidaritu jako přerozdělování migrantů tzv. kvóty, pak jsou země, které dlouho odmítaly jakoukoliv solidaritu. České vlády v posledních letech jsou toho názoru, že solidarita je potřebná,“ poznamenal ministr.

V současnosti je podle Beka vidět, že obraz tak není černobílý, protože východní část EU dokázala přijmout obrovské počty ukrajinských uprchlíků a debata o solidaritě je nyní méně polarizovaná. „To, že se migrační situace výrazně zhoršila, snižuje ale šanci na rychlou dohodu,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
před 7 mminutami

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 9 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 10 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 17 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.