Koronavirus, který se od loňska rozšířil po světě, mění své chování, což je jedním z důvodů, proč i při podobném počtu nakažených nemusí být opatření tak tvrdá jako na jaře. Je mnohem méně lidí s vážným průběhem onemocnění covidem-19, upozornil končící děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a budoucí náměstek ministra zdravotnictví pro lékařskou péči Aleksi Šedo. K tomu, jak stát v pandemii covidu-19 postupuje, nemá zásadní výhrady. Ocenil by ale, kdyby se do prvků, na kterých stojí chytrá karanténa, zapojilo více lidí. Aleksi Šedo byl hostem Událostí, komentářů.
Podle Aleksiho Šeda je při porovnání letošního jara a současného poměrně rychlého růstu počtu lidí s pozitivním testem na covid-19 potřeba vzít v úvahu i doprovodné statistiky.
„Když si uvědomíme, kolik nemocných v první vlně bylo hospitalizováno, jak měla ta nemoc těžké průběhy a jak situace vypadá dnes. Máme pro to různá hypotetická vysvětlení, ale z tohoto hlediska je situace příznivější, tudíž dává možnost pro větší benevolenci než v situaci, kdy jsme opravdu nevěděli, co se na nás valí, nevěděli jsme, kolik je bezpříznakových nosičů,“ ozřejmil.
Očekávaný vývoj?
Rodák z Helsinek se připravuje na velký přestup – z akademické sféry se na počátku září přesune do funkce na ministerstvu zdravotnictví, kterou na sklonku jara uvolnil Roman Prymula. V situaci, kdy sám ministr zdravotnictví nemá medicínské vzdělání, bude možné Šeda jako náměstka pro zdravotní péči považovat za nejvýše postaveného lékaře v republice.
Po jeho příchodu ale zřejmě nenastane žádná velká změna stávajícího kurzu v boji s koronavirem. Vůči stávajícímu postupu úřadů není kritický a vývoj s počtem nakažených nepovažuje za překvapivý. „Očekávalo se, že po rozvolnění opatření dojde k dalšímu šíření. Mohli jsme to očekávat nejenom proto, že to tuší epidemiologové, ale proto, že je to stejné v celém světě, ve všech státech kolem nás,“ podotkl končící děkan 1. lékařské fakulty.
Chytrá karanténa potom podle něj umožňuje „místo brutálních plošných opatření (…) s ohnisky pracovat chirurgičtěji, do jisté míry predikovat dynamiku, nasazovat opatření“.
Problémy na hygienických stanicích jsou odkazem mnoha vlád
Ke kritikům tohoto systému se neřadí. „Racionální podklad funguje,“ zdůraznil. Připustil, že problém může být například v rychlosti trasování nákazy na hygienických stanicích. To ale považuje za výsledek dlouhodobého vládnutí různých politických stran. „Hygienická služba celou dobu strádala. Bylo by nefér říct, že to pokazil někdo teď,“ poznamenal Aleksi Šedo.
Rezervy ale vidí i na straně občanů. Ti se podle děkana nezapojili do systémů, které jsou na chytrou karanténu navázány. „Je strašně málo lidí, kteří jsou v systému registrováni. Tím pádem je výtěžnost inteligentní karantény strašně nízká – zcela logicky,“ řekl. Bylo by proto podle něj třeba chytrou karanténu lépe propagovat a ozřejmit, jak přesně funguje. „Kdyby to lidé věděli, brali by to méně jako pronásledování Velkým bratrem,“ věří.
Podobně příznivě hodnotí Aleksi Šedo i čerstvě představený semafor rizika nákazy v jednotlivých okresech. Očekává od něj především to, že budou mít lidé větší jistotu. „Předem víme, co by nás mohlo čekat. Po tom se lidé ptají – a zcela oprávněně. Je nepříjemné čekat z neděle na pondělí, co se stane v pondělí ráno,“ míní.
