Deklarace Čechů a Němců je klíčová, chválí dokument Sobotka. Před dvaceti lety hlasoval proti

Nahrávám video

Když před více než dvaceti lety hlasovala sněmovna o přejití Česko-německé deklarace, byl dnešní premiér Bohuslav Sobotka jedním z devatenácti poslanců ČSSD, kteří byli proti. Aktuálně Sobotka o deklaraci prohlásil, že ji vnímá jako jeden z klíčových dokumentů vzájemných vztahů. Podle účastníků debaty v pořadu 90´ČT24 to svědčí o tom, že deklarace uzavřená mezi Českem a Německem 21. ledna 1997 byla připravená dobře a má velký smysl.

„Deklarace umožnila uzavřít některé otázky minulosti a otevřela prostor pro rozvíjení spolupráce a budování vzájemné důvěry,“ míní dnes Sobotka. „O čem svědčí tento názorový vývoj?“ zeptal se moderátor pořadu 90´ČT24 Jiří Václavek svých hostů.

Ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek připomněl, že sociální demokraté byli tehdy v opozici a nepodíleli se přímo na jednáních o deklaraci. „Každopádně je naprosto symptomatické, že všichni ti, kteří tenkrát pochybovali, dnes za deklarací stojí. Našli si k ní cestu a to je doklad toho, že deklarace byla otevřená i těm, kteří s ní primárně nesouhlasili, ale dnes z ní profitují,“ uvedl Tomáš Jelínek.

Tři roky politického boje

Podle jednoho z aktérů přípravy deklarace tehdejšího ministra zahraničí Josefa Zieleniece znamenala deklarace z hlediska budoucího postavení České republiky v Evropě, z hlediska jednání o vstupu České republiky do Evropské unie a také z hlediska vnitropolitického nesmírně důležitý krok.

„Nebylo na co čekat,“ řekl pro Českou televizi Josef Zieleniec. „Podpisu předcházely tři roky politického boje, jak v Německu, tak u nás. Uzavření deklarace proto znamenalo nesmírný politický úspěch. Jak z hlediska vztahů s Německem, ale také pokud šlo o sjednocení názorů u nás doma.“

Česko-německé vztahy v minulosti nejvíce poznamenala především nacistická okupace za druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva z českých zemí. Vrcholem snah uzavřít sporné otázky ve vztazích obou národů a napomoci k jejich zlepšení byla právě Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou před dvaceti lety podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl.

Nacistické zločiny a vyhánění Němců

Text otevřel cestu k překonání historických traumat. Česká strana do dokumentu prosadila, že obě země „nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.“ Zároveň vyjádřila lítost nad tím, „že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny.“

Německá strana oproti tomu deklarovala odpovědnost Německa za nacistické zločiny a lítost nad utrpením, které bylo způsobeno českému lidu. V deklaraci se také píše, že „Německá strana si je rovněž vědoma, že nacionálněsocialistická politika násilí vůči českému lidu přispěla k vytvoření půdy pro poválečný útěk, vyhánění a nucené vysídlení.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Bývalý šéf české diplomacie Zieleniec v Devadesátce připomněl, že problematických bodů bylo v deklaraci mnoho, protože německý právní názor na minulost je jiný než český. Pro Čechy je totiž Mnichovská dohoda neplatná od samého začátku a to je základ české doktríny v těchto věcech. Německo zdůrazňuje, že to byla nespravedlivá dohoda, že byla podepsána pod nátlakem, že k ní nemělo dojít, ovšem, že ji nelze z právního řádu vymazat.

Deklarace usnadnila vstup do EU

„Proto je v deklaraci klíčová formulace, která zdůrazňuje, že ač máme odlišné právní pohledy, chceme se obrátit směrem k budoucnosti a nezatěžovat budoucnost minulostí. To je také důvod, proč má deklarace politický charakter, nikoli charakter právního dokumentu a mezistátní smlouvy,“ sdělil Zieleniec.

Potvrdil, že dvacet let od podpisu deklarace je důkazem, jak důležitá a úspěšná událost to byla. Bývalý ministr zahraničí popsal několik momentů, kdy se německá vláda dostávala pod tlak znovu otevřít problémy spojené s minulostí. Například před vstupem Česka do Evropské unie.

Průvodce protektorátní Prahou
Zdroj: Archiv Jaroslava Čvančary/Průvodce protektorátní Prahou

Tehdy se v Německu zrodil požadavek, aby se německý souhlas vázal k českým vstřícným krokům například majetkového charakteru vůči sudetským Němcům. Ovšem německá vláda odpovídala vždy naprosto stejně s jasným odkazem právě na Česko-německou deklaraci.

„Pro Německo je velmi důležité vycházet dobře se sousedy a s celou Evropou. Je to spojené s traumaty německých dějin a je to jednoznačná, přímočará politika každé německé vlády. Pro nás to vytváří základy vztahů s Německem. Každá vláda musí mít česko-německé vztahy jako jednu z klíčových priorit české zahraniční politiky,“ uvedl Josef Zieleniec.

Miliardy na odčinění škod i traumat

Na základě deklarace vznikl v roce 1998 Česko-německý fond budoucnosti, který měl k dispozici 48 milionů eur, tedy téměř jeden a půl miliardy korun. Peníze použil na výstavbu a provoz léčebných ústavů, ale také k opravě kostelů a hřbitovů v českém pohraničí nebo opravu synagog. Přibližně třetina peněz šla na kulturní akce, kterých se dvacet let uskutečnilo na tři tisíce.

Fond podpořil také společné vědecké a ekologické projekty. Finance fondu se podílely také na odškodnění lidí, kteří byli za války nacistickým režimem vězněni nebo nasazeni na nucené práce. Kancelář pro oběti nacismu založená fondem schválila téměř osmdesát sedm tisíc žádostí a vyplatila 8 miliard korun. Peníze poskytly německé a rakouské nadace.

Ředitel fondu Tomáš Jelínek uvedl, že fond se stal hybnou silou Česko-německé deklarace. „Fond vychází z ustanovení deklarace a naplňuje ji životem,“ sdělil Tomáš Jelínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 11 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 16 hhodinami
Načítání...