Cyril Höschl převzal Cenu Arnošta Lustiga. Výbor vyzdvihl jeho odbornost i pomoc disidentům

Psychiatr Cyril Höschl je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Převzal ji ve středu odpoledne v rezidenci pražského primátora. Kdo letos cenu převezme, ohlásil ráno ve Studiu 6 Jan Pirk, který je předsedou výboru, jenž ocenění za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost uděluje. Podle něj Höschl „vrchovatě splňuje“ všechna čtyři tato kritéria.

Cenu Arnošta Lustiga předal letos pražský primátor ve své rezidenci. Do funkce se po deseti letech vrátil Bohuslav Svoboda (ODS), který před oceněním Cyrila Höschla vzpomněl na vzájemnou spolupráci s ním na počátku 90. let, kdy společně působili ve vedení 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Že jsem měl možnost stát po jeho boku, byla pro mě velká čest,“ podotkl. 

Cyril Höschl vedl tři desetiletí výzkumný ústav, který se v jeho éře transformoval v Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Podle předsedy výboru Ceny Arnošta Lustiga Jana Pirka ale není rozvoj a popularizace psychiatrie v Česku jedinou jeho zásluhou.

Ve Studiu 6, kde jméno nového laureáta ocenění oznámil, Pirk ujistil, že Cyril Höschl splňuje všechna čtyři kritéria, za něž se Cena Arnošta Lustiga uděluje – tedy odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Odvahu a statečnost podle Pirka prokázal zejména za komunistického režimu.

„Málokdo o něm ví, že pomáhal disidentům po roce 1968. Když byli stíháni, že je pod fingovanými diagnózami ukládal na psychiatrické oddělení, aby se vyhnuli stíhání StB. A bál se, že to na něj praskne a bude z toho mít malér,“ podotkl. Höschl byl před revolucí v kontaktu i s StB, což ale bylo podle předsedy výboru nezbytné. „Aby od nich a od sebe odpoutal pozornost, když byl dotázán, musel něco říkat. Ale disidenti včetně bratra bývalého prezidenta Havla mu vyjádřili podporu, protože jim skutečně pomáhal,“ zdůraznil.

Sám oceněný lékař po převzetí ceny řekl, že si myslí, že by si ji mnoho lidí zasloužilo více. „Na tom, za co jsem ji dostal, se podílela řada lidí,“ poznamenal. Výbor, který o udělení ceny rozhoduje, mimo jiné Höschla ocenil za pomoc disidentům, které například prostřednictvím psychiatrické hospitalizace zachránil před vězením. V minulých letech se nicméně o psychiatrovi hovořilo i v souvislosti s jeho kontakty s StB. Ty byly podle něj nutné k odvedení pozornosti od podpory disidentů. „Povedlo se, že mnoha lidem jsme pomohli a nikomu jsme neuškodili,“ poznamenal.

Apeloval také, aby nepřevládlo přesvědčení, že se česká společnost již nemusí obávat ztráty svobody. „Nemůžeme dovolit, aby otevřená společnost znovu padla do náručí totalitnímu režimu. Boj o svobodu je nikdy nekončící úkol, protože to je hodnota nejvyšší,“ zdůraznil. Je proto stále potřeba odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost spojených s Cenou Arnošta Lustiga.

„Ať už je to statečnost, kterou je právě v boji za svobodu třeba mnohdy vykazovat, či lidskost, protože svoboda je podmínkou lidských práv, a samozřejmě spravedlnost. Jak vidíme teď ve válce na Ukrajině, licoměrné volání po míru zcela opomíjí fakt, že lidé netouží po míru, ale po spravedlivém míru, a to je podstatný rozdíl,“ uvedl.

Ocenění výbor udělil i za Höschlovu odbornou činnost. „Pro většinu lidí jsou psychická onemocnění těžko pochopitelná. Když si zlomíme ruku, tak je to jasné. Ale že někdo potřebuje psychickou pomoc, je mnohem složitější,“ poznamenal Pirk. Podle něj má někdejší šéf NÚDZ velkou zásluhu na rozvoji psychiatrie v Česku. „Jeho předchůdce byl pan profesor Vondráček, který byl pojmem v 19. a 20. století, a Cyril je pojmem v současnosti,“ srovnal.

Zdůraznil, že volba laureáta musí být jednomyslná – shodnout se na něm musí celý patnáctičlenný výbor. „Dřív to bylo podstatně jednodušší, protože byli hrdinové z druhé světové války, z odboje. Ale my jsme si řekli, že se musíme koukat do současnosti, už se nebudeme obracet k minulosti, která je pro současnou generaci tak vzdálená, že jí nic neříká,“ dodal.

Ocenění založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora, aby podpořila odkaz Arnošta Lustiga, který v únoru toho roku zemřel. Lustig jako dospívající prošel ghettem v Terezíně a koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Zážitky z té doby představují těžiště jeho tvorby. K jeho nejznámějším dílům patří Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.

Cenu přebírá každý rok jeden žijící český občan. Loni ji získal výkonný ředitel a zakladatel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Dříve ji výbor udělil například Pavlu Pafkovi, Václavu Malému nebo Kamile Moučkové.

Psychiatr Cyril Höschl je nejen klinickým psychologem, vědcem a pedagogem, je také veřejně známou osobností, publicistou a měl i politické ambice. Když na přelomu 60. a 70. let studoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (dnešní 1. lékařské fakultě), chtěl se věnovat jiné specializaci než psychiatrii, jak ale uvádí, byla v Praze místa internistů či farmakologů obsazena. „Psychiatrie mi zbyla,“ prohlásil sám Höschl s tím, že k ní ale brzy našel cestu jako k oboru velmi univerzálnímu.

Po studiích pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém a také na lékařské fakultě. Jako výzkumník se specializoval na psychoneuroendokrinologii, psychofarmakologii a biologickou psychiatrii.

Za komunistického režimu byl Cyril Höschl v kontaktu s disidenty, některé zachránil hospitalizací před uvězněním. Koncem minulého desetiletí se probíraly také jeho kontakty s StB, téma otevřela novinářka Monika Le Fay v rozhovoru s disidentem a historikem Miroslavem Vodrážkou, podrobně se tehdy spisem StB vedeným na Höschla zabýval také web Aktuálně.cz. Vyplývá z něj, že byl v kontaktu s příslušníkem komunistické tajné policie, který se od Höschla dozvěděl některé informace, ale spolupráci psychiatr nikdy nepodepsal.

Po revoluci se Cyril Höschl dostal do vedení významných institucí. Stal se ředitelem Psychiatrického centra Praha, ve který se přerodil dřívější Výzkumný ústav psychiatrický, a také děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na ní získal počátkem 90. let i profesuru. Na postu děkana zůstal sedm let (1990–1997), přičemž do roku 2020 zůstal přednostou Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie. V čele Psychiatrického centra byl po celou dobu jeho existence a po jeho transformaci na Národní ústav duševního zdraví v roce 2015 byl i jeho ředitelem, a to až do roku 2021. Neúspěšně kandidoval Höschl v roce 1993 na rektora Univerzity Karlovy, ve volbě tehdy zvítězil Karel Malý.

Mezi lety 2000 a 2011 byl také ředitelem Centra neuropsychiatrických studií v Praze, předsedal i Asociaci evropských psychiatrů či Evropské federaci lékařských akademií.

Obdržel řadu ocenění v Česku i zahraničí. Je členem britské Royal College of Psychiatrists nebo American Psychiatric Association, nositelem švédské medaile Clarence Blomquista či německé Kraepelin-Alzheimer-Medal.

Politické ambice vyjevil Cyril Höschl zejména v historicky prvních senátních volbách v roce 1996, kdy kandidoval jako nestraník za ODA v Praze 8, ale neuspěl. Veřejně známým se stal jako popularizátor psychiatrie a také  publicista, pravidelně přispívá do časopisu Reflex.

Höschl je ženatý, manželka Jitka Štenclová je akademickou malířkou, mají dva syny a dvě dcery.

Cyril Höschl
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 19 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...