Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.

O příklonu k autoritářským lídrům podle vědkyně rozhoduje několik faktorů. Zmínila například věk, vzdělání, ale i autoritářská výchova. „Pak to jsou politické faktory, často je to odpojení se od současných politických stran, nechuť chodit k volbám, ale i představy o demokracii,“ uvedla Plecitá.

Jednotlivci extrémně nespokojení s demokracií se přiklánějí k silným vůdcům. Ani spokojenost s demokracií ale zároveň nevylučuje tendenci k tíhnutí k autoritářům.

Vědci se zaměřili na generaci takzvaných baby boomerů narozených v letech 1946 až 1964, generaci X z let 1965 až 1980, mileniály z let 1981 až 1996 a generaci Z z let 1997 až 2012 v evropských zemích. Zjišťovali jejich postoje k autoritě i důvody podpory autoritářských lídrů. Využili údaje z průzkumu ze tří desítek zemí a z projektu Infra4NextGen.

Preference silného lídra u nejstarší generace

Podle Plecité na aktuálních datech překvapuje preference silného lídra nad zákonem u nejstarší generace. Zmínila, že čím jsou lidé starší, tím víc jsou k autoritářství konformní. Snaží se čím dál méně proti autoritám vystupovat a opravovat je. „U nejmladších překvapuje to, že jim nejméně záleží na tom, zda žijí v demokratické zemi,“ uvedla Plecitá.

Experti důvody přístupu mladých k demokracii neznají a nevědí, zda jsou jim jedno poměry ve vlasti, nebo by jim nevadilo žít v cizině v autoritářském státě třeba kvůli kariéře. Podle socioložky je třeba další výzkum. „Stejně tak jako u otázky, jakým způsobem se budou ubírat stárnoucí společnosti, jak se tam bude proměňovat postoj k autoritě a zda v budoucnu budou autoritářští lídři, kteří si nedělají starosti s právním řádem země, tolerování více než před dvaceti, třiceti či čtyřiceti lety,“ podotkla vědkyně.

Pocit ohrožení

Dalším faktorem, který rozhoduje o příklonu k autoritářským režimům, je podle výzkumu určité sociální ohrožení. „To se často manifestuje velmi krajními politickými názory, například na klima, migraci, na přerozdělování ve společnosti. Na roli ženy a muže, na tato klíčová společenská témata,“ dodala.

Nahrávám video

Pocit odpovědnosti za změnu klimatu měli nejčastěji příslušníci generace X a mileniálové. Pro zajištění budoucích důchodů i za cenu snížení těch nynějších byli nejčastěji dvě nejmladší generace, nejméně boomeři. Ti se cítili nejvíc spjatí se svou zemí, s klesajícím věkem sepětí sláblo.

K autoritářským lídrům podle vědkyně tíhnou také lidé, „kteří mají pocit, že jsou ve společnosti diskriminováni, že žijí v nebezpečné lokalitě, že špatně vycházejí se svým příjmem,“ uvedla.

Staří i mladší vnímají diskriminaci

V příklonu k autoritářům hraje roli i pocit věkové diskriminace. „Věk je jedním z faktorů, který lidé uvádějí jako faktor diskriminace. (...) Nejvíce je tam lidí z poválečné generace,“ uvedla vědkyně. Dodala, že překvapením bylo, že v této skupině bylo také „hodně lidí z generace Z“. „Tyto dvě krajní generace nejčastěji reportují pocit diskriminace ve společnosti,“ zmínila.

V nejmladší generaci se to podle ní vysvětluje tak, že někde přetrvává přezíravý postoj k mládeži a „představa, že by se měla podřizovat, přičemž předchozí generace jim vybudovaly velmi dobrý základ, který by oni neměli narušovat“. „Samozřejmě hlavním faktorem je to, že zatímco nejstarší generace klesá po stratifikačním žebříčku a odchází do důchodu, tak ta nejmladší generace po stratifikačním žebříčku teprve stoupá a hledá si místo ve společnosti,“ nastínila.

„Naopak generace X a mileniálové se necítí tak diskriminováni, autoritářské vůdce příliš nevyhledávají,“ řekla expertka. Věkovou diskriminaci zmínila polovina dotázaných boomerů a třetina z generace Z, devět procent z generace X a osm procent mileniálů.

Poptávka po silných vůdcích na obou stranách politického spektra

Příklon k autoritářským vůdcům ovlivňuje velmi také to, zda se člověk narodil v demokracii, nebo v totalitním režimu. „Lidé, kteří se narodili ve společnostech, které nezažily nedemokratický režim, mají k autoritářským lídrům mnohem dále než například jejich rodiče, kteří prožili nějakou část dětství v autoritářském režimu. Vidíme, že tady existuje socializace, předávání určitých norem a určitého respektu k tomu, že ta autorita by mohla nějak člověku i uškodit v případě, že by se proti ní postavil,“ okomentovala Plecitá.

V Česku či Maďarsku souhlasí s výchovou k respektu k autoritě šest lidí z deseti, na Slovensku či v Chorvatsku sedm, ve Slovinsku a Bulharsku téměř osm. Výrazně nižší podíly jsou v severských státech, ale i v Řecku a na Ukrajině. Nejvyšší jsou naopak ve Francii či Belgii.

Výsledky výzkumu rovněž ukazují, že poptávka po silných vůdcích existuje na obou stranách politického spektra, mezi sociokulturními liberály a konzervativci. „Krajně levicoví liberálové mají sklon podřizovat se silným vůdcům, kteří zpochybňují ustálené normy, a krajně pravicoví konzervativci mají tendenci podporovat autoritářské vůdce, kteří chrání ustálený řád,“ píše se ve studii.

Lidé ale také přestávají být spjati s politickými stranami, očekávají dobrou správu veřejných věcí, ale zároveň se vznikem sociálních sítí musejí politici v sobě snoubit nejen charisma, ale i zdání kompetence. To jim pomáhá prosadit se u voličů.

„Hledají vůdce, kteří mají charisma, spíš než předsedy s ideovým a konzistentním programem. Politici se neprezentují ve starých médiích jako rozhlas a televize či na mítinku, ale na internetu. Stylizují se do role herce, nějaké figury. Sami si řídí, jak na ně bude pohlíženo. Vede to k tomu, že lidé preferují víc charismatické než zkušené osobnosti s programem,“ řekla socioložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy se po bouřkách ocitly tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 1 hhodinou

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 1 hhodinou

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 5 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.