Chybí miliardy na obnovitelné zdroje, stát chce platby snížit

Nahrávám video

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí skoro 23 miliard korun na obnovitelné zdroje. Peníze mají ze zákona připadnout provozovatelům solárních parků a dalších zelených zdrojů. Ministerstvo financí řeší, jak platby snížit. Variant je ve hře několik. Konkrétně je ale šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) nepředstavil. Jasno chce mít do konce roku. Dotčené firmy hrozí v případě krácení podpory arbitrážemi.

„Bezesporu to vyžaduje legislativní zásah. Našli jsme asi šest nebo sedm nástrojů. Bezesporu to bude kombinace těch nástrojů, ale v této chvíli to ještě chystáme, jak legislativně, tak propočítáváme pozitivní dopady, protože je třeba říct, že to platí všechno daňoví poplatníci,“ uvedl Stanjura.

Během takzvaného solárního boomu, tedy kolem roku 2010, vzniklo přes dvacet tisíc solárních elektráren. Kromě větších projektů se jednalo i o podstatně menší fotovoltaiky. „Vzhledem k tomu, že ty elektrárny stále ještě splácí úvěry, tak opravdu už není možnost podporu snižovat. V případě snížení hrozí, že budou firmy krachovat, a to způsobí vlnu žalob,“ upozornil předseda Solární asociace Jan Krčmář.

Zatímco letos stát na podporované zdroje energie vydá necelých třináct miliard, příští rok to má být asi dvaapůlkrát tolik. Stojí za tím i levnější elektřina – čím je cena nižší, tím víc jde na garantované dotace.

Ministerstvo má jen 8,5 miliardy

Podle ministerstva průmyslu bude potřeba víc než 31 miliard. Teď má v rozpočtu, který začnou ve sněmovně za dva týdny projednávat poslanci, jen 8,5 miliardy. Chybí tedy téměř 23 miliard.

„Máte sto procent výdajů na obnovitelné zdroje, zjistíte, že devadesát procent jde na jeden typ a to jsou fotovoltaické elektrárny, a pak zjistíte, že z toho 90 procent jde na fotovoltaické elektrárny připojené v roce 2009 a 2010. Tam budeme hledat legislativní a exekutivní řešení,“ sdělil Stanjura.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) konstatoval, že překompenzace tady prostě je. „Ale na druhou stranu říkám, že musíme žít ve stabilním právním prostředí, aby to nepoškodilo jméno České republiky,“ poznamenal.

Přenesení nákladů na firmy?

Na zelenou elektřinu přispívají na fakturách i spotřebitelé, domácnosti už jsou na zákonném maximu. Proti přenesení nákladů na firmy tvrdě vystupuje podnikatelský sektor. Podle jeho zástupců by některé společnosti vydávaly za energie i stovky milionů ročně navíc.

„Což v situaci, kdy například německá vláda tyto poplatky svým firmám plně odpouští, by znamenalo dramatický propad konkurenceschopnosti českých firem vůči jejich zahraničním konkurentům,“ varoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček absolutně odmítá, že se za pochodu bude pro investory měnit prostředí. „Stejně tak odmítám to, že se budou zvyšovat ceny firmám. My jsme měli velké pře s investory do solárů a udělali jsme za tím jednou pro vždy tlustou čáru, zvýšili jsme jim daň,“ podotkl.

Na chybějící miliardy upozorňuje i Národní rozpočtová rada, podle ní by měl návrh rozpočtu stát na schválených zákonech a nepředjímat změny.

Podporované energetické zdroje získávají z rozpočtu a z dalších nařízených odvodů každoročně desítky miliard. Třeba v letech 2016 až 2021 to bylo vždy mezi 43 až 46 miliardami. Loni asi o polovinu méně. Suverénně nejvíc inkasují zdroje obnovitelné. Fotovoltaiky loni dostaly 24 miliard. V dalších kategoriích jsou sumy výrazně nižší. Třeba vodním elektrárnám šlo necelých 400 milionů a větrným ještě mnohem míň.

Velké solární elektrárny

Po delší době začaly v tuzemsku opět růst větší solární parky. Stát teď jejich výstavbu podporuje z modernizačního fondu. Provozní dotace už novým projektům nedává.

Například roční výroba z fotovoltaické elektrárny Vrskmaň uživí víc než čtrnáct set českých domácností. Právě na severu Čech je pro ně prostor, ale také možnost připojení. Ještě větší výkon nabízí elektrárna u nedalekých Hrušovan. Celkem 11 tisíc panelů tam pokrylo svah.

Velké projekty odráží letošní pololetní statistika. I když se počet instalací propadl skoro na polovinu, celkový nově vytvořený výkon přes 480 megawattů zůstal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 4 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 6 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 7 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...