České vlády v čase: Stoupá počet nestraníků, nejrychleji na ministerstvu skončila Peake

Předseda vlády Andrej Babiš v pátek uvedl do úřadů poslední ministry ve středu jmenované vlády. Babišova druhá vláda je zatím patnáctou v pořadí samostatného Česka. Web ČT24 přináší analýzu toho, jak se liší od těch předchozích čtrnácti, které v Česku vládly od roku 1992.

Česko má od středy novou vládu v čele s premiérem Andrejem Babišem. Ta sice ještě nemá důvěru, ale i tak je téměř jisté, že bude zemi řídit minimálně několik dalších měsíců. Předseda vlády dlouhodobě mluví o tom, že vládu by měli tvořit zejména odborníci. To, že by měli být i politiky, není podle něj základní podmínka. A projevuje se to na obou jím sestavovaných vládách.

Jeho první kabinet, jmenovaný 13. prosince 2017, měl nejvíc nestranických ministrů z dvanácti politických – tedy neúřednických – vlád od roku 1992. Z celkových patnácti členů vlády bylo nestraníků devět. V jeho druhém kabinetu, tvořeném společně s ČSSD, je nestraníků „jen“ sedm. To je druhý nejvyšší počet, společně s vládou Petra Nečase. U vlády bývalého předsedy ODS jde však o číslo definitivní a konečné, zatímco u současné vlády může docházet ke změnám a číslo se tak ještě může zvyšovat.

Nikde není psáno, že tam musejí být všichni straníci. Máme poslance odborníky, ale můžeme mít i odborníky neposlance. Ve vládě by především měli sedět odborníci. Pokud jsou také poslanci, tak fajn. Naši lidé jsou experti v mnoha oblastech, to ale neznamená, že všichni mohou dělat ministra. Resorty mají řídit lidé, kteří to umějí.
Andrej Babiš
Právo, 27. 10. 2017

Obecně je ale trend počtu nestranických ministrů vzrůstající. Politicky zkušených ministrů tak ubývá na úkor nestraníků, které strany nominují. Důvody pro to mohou být různé. Například fakt, že nově vznikající strany si nedokážou vychovat dostatečně odborně způsobilého straníka. Druhou motivací může být i to, že strany spoléhají na vyšší popularitu nestranických ministrů, kteří nejsou tolik spojováni s politikařením.

Počet nestraníků
Zdroj: ČT24/vláda.cz

Oblíbené resorty

Při vyjednávání o vládě bylo velkým tématem obsazení jednotlivých ministerstev. Například sociální demokraté trvali na tom, že je pro ně klíčové ministerstvo práce a sociálních věcí. Při vyjednávání byli úspěšní a resort získali. A o tom, jak je pro ně toto ministerstvo důležité, svědčí i fakt, že post obsadili také ve všech ostatních vládách, kterých se účastnili. Celkem byli sociální demokraté v šesti vládách a šestkrát také na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Podobně důležité je pro sociální demokraty i ministerstvo zdravotnictví. Také zde totiž mohou skrze tento resort naplňovat jeden ze svých základních programových cílů. Ať už jde o prosazování bezplatného zdravotnictví či o zamezení privatizace nemocničních zařízení. Celkem ministerstvo příslušelo sociální demokracii v pěti případech, kdy se účastnili vlády. Jedinou výjimkou je současná Babišova vláda, kdy resort zůstal pod vedením Adama Vojtěcha, nestraníka nominovaného hnutím ANO.

Oblíbené resorty ČSSD
Zdroj: ČT24/vláda.cz

Sociální demokraté hodně usilovali i o resort vnitra. A ministerstvo vnitra také získali. Bylo jednou z podmínek vstupu ČSSD do vlády, již vede trestně stíhaný premiér. I zde je zajímavé srovnání s předchozími vládami. Vnitro je silovým resortem, považovaným za důležitý. Spadá pod něj náměstek pro státní správu, ale i represivní složky či organizace voleb.

Od roku 1992 byl ministrem téměř vždy zástupce nejsilnější vládní strany. Jedinými výjimkami bylo obsazení zástupcem Věcí veřejných v roce 2010, kdy do křesla ministra usedl Radek John, a nyní, kdy připadlo sociálním demokratům. Je třeba také připomenout, že po rozpadu Věcí veřejných post řídil nestraník Jan Kubice nominovaný občanskými demokraty.

Naopak často diskutované ministerstvo obrany ovládaly většinou menší koaliční strany. Ministerstvo obrany je resort, který nepřináší politickým stranám výraznější vnitropolitické úspěchy. Je spojováno spíš s netransparentními výběrovými řízeními a vysokými náklady. Málokdy je resort vnímán jako přínosný pro úspěch v budoucích volbách. Oproti dřívějším vládám je současný ministr z nejsilnější vládní strany. Ale i v tomto případě byl post obrany nabízen koaličnímu partnerovi.

Sociální demokraté se mohli rozhodnout, zda si vyberou mezi tímto resortem, či ministerstvem zahraničních věcí. „Mohu prozradit, že aktuálně je to 70 procent ku 30 ve prospěch ministerstva zahraničí. Sociální demokracie je proevropská strana, která míří na západ a uvědomuje si, že jsme členy Severoatlantické aliance. Na tom nechceme nic měnit,“ vyjádřil se v dubnu pro ČT místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Silové resorty
Zdroj: ČT24/vláda.cz

Životnost ministrů v úřadě

Jednotlivé vládní posty řeší různě náročnou agendu a plní více či méně obtížné programové cíle. A s tím je spojena i životnost ministrů v úřadě. Například ministři zahraničí, zemědělství a práce a sociálních věcí vydrží v čele resortů v průměru nejdéle. Od roku 1992 do jmenování druhé Babišovy vlády byl daný představitel resortu v čele ministerstva zahraničí 630 dnů. Velmi stabilní je i resort vnitra, kde průměr činí 557 dnů.

Naopak být ministrem pro místní rozvoj může být záležitost velmi dočasná, neboť v průměru politici reprezentují resort 429 dnů, což je něco přes rok a dva měsíce. Podobně nízkou životnost v úřadu vykazuje i ministerstvo dopravy či zdravotnictví. Přitom právě třeba u zdravotnictví je třeba mít na paměti, že nejdéle sloužícími ministry byli Leoš Heger (1093 dnů) a Svatopluk Němeček (1036 dnů). Ani jeden z nich nedokončil celé čtyřleté období a i oni skončili předčasně.

Životnost ministrů
Zdroj: ČT24/vláda.cz

Nejkratší dobu v čele resortu byla Karolína Peake, která šéfovala obraně pouze 8 dnů, než byla odvolána a nahrazena Vlastimilem Pickem. Ministerstvo kultury v Topolánkově druhé vládě nevedla příliš dlouho ani Helena Třeštíková. Ministryní byla pouze 17 dnů.

Nejméně dní ve funkci
Zdroj: ČT24/vláda.cz

Naopak rekordmany s největším počtem dnů byli Pavel Dostál, který byl ministrem hned ve čtyřech sociálně demokratických vládách. Celkem v úřadu strávil 2559 dnů, tj. 7 let. Ministrem se stal ve vládě Miloše Zemana a pokračoval i ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka, až do roku 2005, kdy podlehl nemoci. Ve vládách Václava Klause a Josefa Tošovského byl zase dlouholetým ministrem zemědělství Josef Lux. Ministrem byl 2211 dní, tedy více než 6 roků.

Nejdéle dní ve funkci
Zdroj: ČT24/vláda.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 10 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...