Česká pošta by mohla dostat příští rok tři miliardy, které jí dluží stát. Podnik se chce vrátit k zisku

Stát dluží České poště 3,3 miliardy korun. Jejich vyplacení je podmíněno souhlasem Evropské komise a očekává se v příštím roce. Po jednání s generálním ředitelem pošty Romanem Knapem to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Do roku 2021 se má pošta vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun, loni ale vykázala miliardovou ztrátu. Pomoci má státnímu podniku restrukturalizace, v rámci které má pošta zeštíhlit o sedm tisíc pracovních míst.

„Naší ambicí je dostat českou poštu do 21. století a do černých čísel. Ten plán předpokládá, že v roce 2021 bude česká pošta zisková, že proběhnou změny jak z hlediska personálního, tak i služeb,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Zdůraznil zároveň, že pošta nechystá redukci dostupnosti v rámci pobočkové sítě. „Jasně jsme řekli, že chceme zachovat pro občany komfort, aby měli poštu v dosahu, a plán změny je postaven tak, aby se toto nezměnilo,“ dodal.

Vývoj zisku České pošty
Zdroj: ČT24

Dojde tak sice k redukci z hlediska personálu, zhruba o sedm tisíc míst, nějaké služby budou nahrazeny automaty, nicméně na zmíněný komfort a dostupnost služeb by to vliv mít nemělo, uvedl Hamáček.

Se snižováním stavů ale nesouhlasí odbory – podle nich to dostupnost a kvalitu poskytovaných služeb ohrozí. „Nesouhlasíme s tím, protože si myslíme, že Česká pošta stojí na lidské práci. Budeme jednat o úplně každém pracovním místě v tom smyslu, že chceme, aby lidem byla nabídnuta třeba možnost rekvalifikace, protože na poště budou jiná pracovní místa,“ uvedla předsedkyně odborového svazu Jindřiška Budweiserová.

Podle premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše jsou teď plány vedení pošty jasné. „Probrali jsme to detailně, stát zásadně pomůže České poště, v této chvíli jí dluží 3,3 miliardy korun a je to podmíněno souhlasem Evropské komise,“ uvedl Babiš s tím, že ale předpokládá, že peníze pošta příští rok skutečně obdrží.

Podle ředitele pošty Knapa jde o úhradu takzvané univerzální služby, tedy základních poštovních služeb, které si stát u pošty objednává. Za loňský a letošní rok je tato částka okolo 1,5 miliardy za každý rok a z minulých let stát podniku nedoplatil 300 milionů korun.

Nahrávám video

Plán je to podle předsedy opoziční Pirátské strany Ivana Bartoše reálný, ale vyžaduje investice.

„A tady zaznělo, že Česká má být zisková, ale ve finále peníze, které stát má na českou poštu za služby, které ze zákona musí splňovat dávat, nejdou. Vidíme, že i on splácí ty pohledávky s výrazným zpožděním. A proto Česká pošta musí prodávat nějaké losy a pořád vymýšlet nějaké nadstandartní služby, které nesouvisí s funkcí této instituce, aby se do té ziskovosti dostala. Já si myslím, že to je špatně, tady by měl být daný jasný apel na modernizaci služeb, zkvalitnění stěžejních služeb, ať je to třeba ta často kritizovaná balíková služba a zrušit ty nesmysly, které nějakým způsobem dofinancovávají činnost této stále důležité instituce,“ zdůraznil.

Jednou z příležitostí, jak služby pošty zkvalitnit, byl projekt Pošta partner, který měl umožnit provozování poboček obcemi nebo soukromými subjekty. „Bohužel přísná pravidla programu a pouhých 14 tisíc korun měsíčně za měsíční provoz se ukázaly jako nedostatečná motivace,“ podotkl.

Česká pošta má podle ekonoma Lukáše Kovandy jednu z nejhustších sítí kamenných poboček na světě. „Hlavně v malých obcích by mohly poštovní služby více provozovat prodejci potravin nebo suvenýrů, v rámci programu Pošta Partner. Tak to už funguje v několika západních zemích. Je to něco na způsob partnerského byznysu,“ uvedl.

„Jsou to trendy, kterými se vedení pošty chce ubírat. My toto podporujeme za podmínky, že se nezhorší dostupnost služeb České pošty pro občany. Nepodporujeme rušení poboček, nepodporujeme snížení služeb, které pošta poskytuje. Pokud dojde k modernizaci, budeme to podporovat. Ale jak už i ekonomové ve svých komentářích vyjádřili, ďábel je zakopán v detailu – pozor na to, aby tyto změny nevedly k tomu, že se služby české pošty stanou pro občany méně dostupné. To by byla varianta, se kterou bychom my zásadně nesouhlasili,“ uvedl předseda strany TOP 09 a europoslanec Jan Pospíšil.

„Osobně si myslím, že je lepším hospodařením možné zlepšit ztrátu, kterou Česká pošta má – více než miliardu korun ročně, ale že by pošta byla vyloženě zisková, to si myslím, že je dost utopistická varianta. V zásadě ve většině zemí EU, kde funguje veřejný podnik, který má na starosti doručování zásilek, tak většinou je více či méně ztrátový nebo hospodaří na nule. Nám by stačilo, kdyby se snížila významně ztráta, aby byla dotace ze strany státu co nejnižší. Není třeba vytvářet velký zisk při stiuaci, že bychom třeba masivně rušili pobočky pošty, tedy horší služby – vyšší ziskovost, to pro nás není přijatelné,“ dodal Pospíšil.

Poštu čeká prodej zbytného majetku zhruba za 2,7 miliardy korun

„Je potřeba investovat do lepší a efektivnější distribuce. Požádali jsme zároveň o doplnění některých oblastí, abychom měli nějaký startovní bod z hlediska hospodaření a cash flow pošty k 30. září. A Česká pošta bude také prodávat velké majetky, v roce 2021 až za 1,75 milardy korun. Požádali jsme, aby to nejlépe probíhalo formou transparentní dražby,“ doplnil dále Babiš.

Poštu čeká v příštích třech letech prodej zbytného majetku zhruba za 2,7 miliardy korun. Výnos z prodeje zejména nepotřebných nemovitostí chce použít na investice do nových technologií.

„Musím říci, že jsem fascinován, do jaké úrovně detailů jsme se schopni v diskusi dostat. A veškeré připomínky a otázky i kritiky velmi vnímáme, zapracováváme další věci,“ dodal generální ředitel ČP Roman Knap.

Nahrávám video

V současnosti Česká pošta zaměstnává třicet tisíc lidí. Plán restrukturalizace má zkvalitnit její služby a stabilizovat podnik personálně.

Pošta bude podle plánu stát na poštovních, finančních a komerčních službách rozdělených do tří divizí, které se nebudou překrývat, ale doplňovat. Ředitel pošty podle Hamáčka dostal výslovný pokyn, aby nerušil pobočky v malých obcích. Ministr vnitra je totiž považuje za klíčový kontaktní bod se státem.

Vedení pošty počítá se zachováním zhruba tří tisícovek obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí a byla efektivnější. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, třináct set poboček bude samoobslužných.

Počítá pak se zhruba patnácti sty partnerskými poštami, z toho šesti stovkami samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí své poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být fyzicky obslouženi personálem.

Vývoj počtu poboček České pošty
Zdroj: ČT24

Možnost vyšších kompenzací od státu

Od srpna platí novela poštovního zákona, podle které bude moci pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půl miliardy. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl Hamáček, protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy ročně.

S vedením České pošty v pátek kromě Hamáčka jednají premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

  • 2009      554
  • 2010      214
  • 2011      338
  • 2012      261
  • 2013      220
  • 2014      179
  • 2015      231
  • 2016      179
  • 2017        98
  • 2018      186
  • Zdroj: Česká pošta

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 11 mminutami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 27 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 2 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 9 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...