Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
Meziroční růst HDP podporovaly zejména výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, uvedl k úterním číslům ČSÚ. Meziročně se zvýšily o 6,2 procenta. Pozitivně přispěly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, dodali statistici. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se zvýšily meziročně o 1,8 procenta, u domácností stouply o 0,2 procenta. Celkově výdaje na konečnou spotřebu stouply proti loňskému druhému čtvrtletí o 0,7 procenta.
Mezičtvrtletně celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly o 0,2 procenta. „Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 procenta. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 procenta,“ podotkl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Tvorba hrubého fixního kapitálu proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,7 procenta.
Vliv zásob
„S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde o velmi solidní čísla,“ okomentoval analytik Creditas Banky Petr Dufek. Za meziročním růstem ekonomiky však podle něj do značné míry stojí zásoby, které si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty, což celkový obrázek poněkud kazí. Dodal, že ještě větší vliv než hromadění zásob, měly investice. „Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu,“ řekl.
V dalších čtvrtletích ale bude na sentiment spotřebitelů a jejich výdaje nepříznivě dopadat vysoká inflace, na straně firem se asi zmírní růst zásob a investičních výdajů, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je podle něj velmi pravděpodobné, že v letošním druhém pololetí přijde mezičtvrtletní pokles HDP. „Letošní závěrečné čtvrtletí může být ve znamení i meziročního poklesu HDP,“ odhadl.
Podle hlavního ekonoma společnosti Generali Investments Radomíra Jáče si česká ekonomika vedla v prvním pololetí překvapivě dobře. I on ale upozornil na to, že tahounem růstu byly zásoby. Podotkl také, že se nedařilo čistému exportu. „Zahraniční obchod měl celkově nepříznivý dopad na výkon české ekonomiky,“ řekl.
Připomněl, že meziroční růst je ovlivněn srovnávací základnou. Příznivé statistické efekty ale podle něj postupně opadají. „Naopak to bude jeden z faktorů, který bude brzdit meziroční dynamiku růstu HDP ve druhém pololetí,“ míní.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je současná situace pro firmy těžší než ta covidová. „Covid byl velmi těžký, ale dal se vydržet. To, co se děje teď, je pro firmy neúnosné,“ sdělil v Interview ČT24. Firmy podle něj teď nemají alternativu, nemohou si pomoci sami a ani nemají, jak se s dramatickými cenami vypořádat. Jde podle něj o systémový problém žádající systémová řešení. Pokud opatření ke snížení cen energií nepřijdou rychle, firmy začnou ztrácet konkurenceschopnost a hrozí, že se na vyklizené pozice už nevrátí.
Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 3,4 procenta, nejvíce se na tom podílely obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně se zvýšila o půl procenta zásluhou hlavně informačních a komunikačních činností a také profesních, vědeckých, technických a administrativních činností.
V letošním prvním čtvrtletí česká ekonomika podle ČSÚ stoupla meziročně o 4,9 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,9 procenta. Za celý letošní rok očekává ministerstvo financí růst HDP o 2,2 procenta a Česká národní banka zvýšení o 2,3 procenta.
