Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům, uvedla ve výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad. Dodala, že odhalila několik pokusů o sabotážní akce.
Nebezpečím z Ruska věnuje BIS jako v posledních letech velkou část své výroční zprávy. Podle kontrarozvědky se Rusko dlouhodobě snaží narušovat stabilitu a prosperitu evropských zemí. „Je v jeho zájmu, aby občané Česka a celé EU nechovali důvěru v instituce, na kterých stojí demokratická společnost,“ uvedla BIS.
Rusko podle BIS pokračuje ve své snaze narušit jednotu Západu a zasévat svár mezi občany. Ve snaze oslabit soudržnost podporovatelů Ukrajiny začalo intenzivně využívat osoby bez přímého napojení na ruskou státní moc, kterým slibovalo peníze za páchání útoků na předem vytipované cíle, píše BIS. Kontrarozvědka s odkazem na platformu Telegram označuje tyto lidi za telegramové agenty.
„Tyto osoby jsou rekrutovány mezi členy skupin organizovaného zločinu s vazbami na Rusko a jemu blízké země nebo na internetu prostřednictvím inzerátů nabízejících snadný výdělek za předem nespecifikovanou práci,“ píše BIS. Za úkol pak dostanou převoz osob, zásilek, focení či natáčení citlivých subjektů, ale třeba i žhářské útoky či jiné činy ohrožující životy civilistů.
Koudelka: Pomohli jsme zastavit několik pokusů o sabotáže
V Česku šlo o případ zapálení autobusu v pražském depu Klíčov. Pražský městský soud před měsícem poslal na osm let do vězení pachatele útoku. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz, který se přiznal, také vyhostil a uložil mu nahradit škodu zhruba 115 tisíc korun. Podle BIS muže zlákala finanční odměna nabízená na internetu. „BIS odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné té, která se odehrála v autobusovém depu na pražském Klíčově,“ uvedl šéf BIS Michal Koudelka.
Častým terčem náborářů jsou podle BIS ekonomicky slabí migranti ze zemí mimo EU nebo zemí, kde má Rusko vliv. Motivuje je vyhlídka na vysokou odměnu. Ruští zpravodajci při verbování používají prostředníky, takže si agenti ani nemusí uvědomovat, že pracují pro Rusko. Důležitý v jejich činnosti je psychologický efekt, který má vést k oslabení soudržnosti Západu, vyvolání strachu a nejistoty či podkopání důvěry ve vlastní stát, uvádí BIS.
Rusko podle BIS loni pokračovalo ve snahách o obnovení širších špionážních struktur pod diplomatickým krytím na ruském velvyslanectví v Praze. Česko vyhostilo řadu ruských diplomatů po zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti tamních tajných služeb. Počet ruských diplomatů se snížil i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu.
Kvůli nedostatku zkušených příslušníků umístěných dlouhodobě v Česku využívaly ruské rozvědky pro některé úkoly i další spolupracovníky. Spolupráce s ruskými tajnými službami se prokázala u běloruské novinářky Natalie Sudliankové, kterou z toho důvodu kabinet letos v dubnu zařadil na vnitrostátní sankční seznam. Znamenalo to pro ni mimo jiné povinnost do 30 dnů opustit Česko.
Nekompromisní přístup v otázkách ruských špionážních kapacit pod diplomatickým krytím v Česku a obecně vůči osobám, které jsou ochotny spolupracovat s ruskými zpravodajskými službami, zůstává stěžejním úkolem, uvedla BIS.
Některé tuzemské firmy se podle výroční zprávy snaží hledat cesty, jak do Ruska dodat zboží, na které dopadají mezinárodní sankce. Dodávky se údajně k ruským klientům snaží dopravit nejčastěji reexportem přes Bělorusko, Kazachstán, Arménii, Kyrgyzstán či Čínu.
Ohrožení terorismem je nízké
BIS se věnovala i úrovni ohrožení islámským terorismem v Česku. Ta zůstala za rok 2024 nízká. Kontrarozvědka ale zachytila dva neúspěšné pokusy českých občanů připojit se k zahraničním teroristickým organizacím v Somálsku a Libanonu. Šlo o první takové případy od roku 2017. Za znepokojivý trend označila BIS nárůst případů mladých a mladistvých se zájmem o radikální obsah na internetu.
Ideologické směřování muslimů v Česku zůstalo podle BIS i přes konflikty na Blízkém východě neměnné a zůstává umírněné. „Protiizraelské akce ovládli především čeští levicoví aktivisté, přičemž ani jejich projevy nebyly výrazně radikální,“ stojí ve výroční zprávě.
„Stejně jako v předchozích letech bylo zaznamenáno několik radikálnějších projevů, které ovšem nereprezentovaly hlavní názorový proud komunity. Naprostá většina těchto projevů byla navíc zaznamenána v prostředí sociálních sítí,“ uvedla BIS.
Hlavním faktorem radikalizace byl palestinsko-izraelský konflikt, ale ve srovnání se zeměmi s početnou muslimskou komunitou nešlo podle BIS o tak silné téma. „S narůstajícím počtem obětí na straně rodin a blízkých Palestinců žijících v Česku se sporadicky začala objevovat radikálnější vyjádření k situaci, šlo však pouze o jednotlivce,“ uvedli zpravodajci. Téma se přeneslo i na akademickou půdu a promítlo se ve výzvách, aby univerzity ukončily nekritickou podporu univerzit v Izraeli, píše BIS. Ani v této oblasti ale nebyly projevy tolik radikální jako v zahraničí.
Konflikt Izraele s Hamásem a Hizballáhem poznamenal politiku Íránu v roce 2024, uvedla BIS. „Situaci v Evropě negativně ovlivňovala spolupráce íránského režimu s místními kriminálními sítěmi za účelem provádění násilných útoků proti zdejším ‚nepřátelům režimu‘,“ píše BIS. Události se však výrazně nepropsaly do situace v íránské, libanonské či syrské komunitě v Česku a nezměnily jejich dosavadní umírněný charakter.
Pokračuje trend radikalizace mladistvých
V Česku podle BIS loni pokračoval trend radikalizace mladých a mladistvých. Šlo o zhruba dvě desítky osob, jejichž radikalizace se projevovala vyhledáváním a šířením materiálů islamistického či pravicového extremistického charakteru na internetu, uvedla kontrarozvědka. Upozorňuje v té souvislosti na vliv algoritmů sociálních sítí a doporučuje rozšiřování povědomí uživatelů o tom, jak sociální sítě a jejich algoritmy fungují.
Dosah lidí a platforem šířících dezinformace loni v Česku spíše stagnoval, protože postrádaly téma, které by oslovilo širší obecenstvo, tvrdí také výroční zpráva. Dezinformace šíří v tuzemsku převážně domácí aktéři, jejichž motivace je ideová, ale hlavně finanční, uvádí zpravodajci. BIS také napsala, že výhrůžná hlášení ve školách v září měla vazbu na ruskojazyčné prostředí.
