Společnost Farma Čapí hnízdo nebyla schopna mezi lety 2008 a 2013 sama financovat projekt kongresového areálu Čapí hnízdo ve středních Čechách, řekl u Vrchního soudu v Praze znalec Vítězslav Hálek. Projekt stavby areálu podle něj byl extrémně rizikový. Společnost podle znalce nesplňovala parametry malého a středního podniku, pro který byla určena dotace, kvůli které čelí obžalobě předseda ANO Andrej Babiš a europoslankyně Jana Nagyová (ANO). Babiš znalce označil za lháře, soudkyně politika napomenula.
Hálek vypovídal i dřív před pražským městským soudem, odvolací senát si vyžádal jeho opětovný výslech. Před soudem také uvedl, že banka HSBC, která Čapímu hnízdu poskytla úvěr, věděla o propojení firmy s Agrofertem. Společnosti byly podle něj propojené nejen ekonomicky, ale i přes společné lidi. Společnost Farma Čapí hnízdo s Agrofertem podle něj také podnikaly na sousedních relevantních trzích.
Podle Babišova obhájce Michaela Bartončíka se znalec ve své výpovědi vyjadřoval i k tématům, která mu nepřísluší. Hálek řekl, že znalecký ústav, pod kterým posudek zpracovával, má oprávnění pro více oborů. Neměl podle něj také k dispozici všechny potřebné podklady.
Nagyová posudek zkritizovala. Uvedla, že Hálek zaměňuje dotační projekty za ekonomiku celých společností a mimo jiné nesprávně uvádí definice. Upozornila, že dotační orgán nikdy nezpochybňoval, že by projekt nesplňoval podmínky pro udělení dotace.
Babiš řekl, že je Hálek lhář a dělá posudky na objednávku. Soudkyně politika upozornila, že Hálek je registrovaný v seznamu znalců a soud ho prověřil. Předseda ANO ale v osočování znalce pokračoval. Stejně jako v minulosti mluvil o případech, ve kterých Hálek podle něj pochybil. Zopakoval také, že jde o politické a účelové trestní stíhání a že v Česku je podle něj možné si trestní stíhání objednat.
Babiš chtěl Čapí hnízdo prodat, pak ho dát dětem, řekl svědek
Svědek Jan Bareš, který na projektu Čapího hnízda působil jako technický zástupce investora, u soudu zopakoval, že obžalovaný předseda ANO chtěl projekt původně prodat. Následně se ale rozhodl, že ho dá svým dětem. Nagyová pak podle Bareše přišla s tím, že pro projekt dotaci zajistí. Europoslankyně reagovala, že společnost Farma Čapí hnízdo podmínky pro získání dotace v dané době splňovala.
Bareš, který působil v projektu jako zástupce investora, znovu soudu popsal, že Babiš statek, který chtěl využívat k rekreaci, koupil v roce 2006. Ukázalo se však, že projekt není rentabilní, a tak se šéf hnutí ANO podle něj nejprve rozhodl, že bude objekt využívat pro akce Agrofertu a později, že bude k dispozici pro širokou veřejnost. Projekt ale nevypadal ekonomicky výhodně, a proto Babiš podle Bareše uvažoval o tom, že ho prodá. Pak se podle Bareše ale rozhodl, že ho daruje svým dětem.
Projekt dotaci získat nemohl, míní Bareš
Myšlenka na dotaci podle Bareše přišla současně s tím, když Babiš rozhodl, že se prodej zastaví. Nagyová podle něj uvedla, že dotaci zajistí. Bareš také řekl, že podle jeho názoru projekt dotaci získat nemohl, protože nesplňoval podmínku dvouletého podnikání v cestovním ruchu. Potvrdil zároveň své předchozí vyjádření, že Babiš měl zájem o pokračování projektu bez ohledu na to, zda dotaci získá.
Projekt byl podle Bareše financován z úvěrů, za které ručil Agrofert. „Bylo to na rozhodnutí pana Babiše, že investuje 500 milionů do něčeho, co se nikdy nevrátí, ale byl to majetek pro děti,“ uvedl Bareš s tím, že Babiše na ekonomickou nevýhodnost upozorňoval. Řekl, že komunikoval pouze s ním, s jeho dětmi v souvislosti s realizací projektu v kontaktu nebyl.
Nagyová po výpovědi Bareše mimo jiné uvedla, že v dané době definice malého a středního podniku spočívala pouze v počtu zaměstnanců, propojení s jinými podniky v dané době při žádání o dotaci zohledňováno nebylo.
Babiš: Řídil jsem Agrofert
Šéf ANO se k Barešově výpovědi nejprve vyjádřit nechtěl, později ale odmítl, že by s ním všechno ohledně Čapího hnízda řešil. „Já jsem řídil Agrofert,“ prohlásil Babiš. Nesouhlasil ani s tím, že by do projektu investoval stovky milionů korun.
Obžaloba tvrdí, že někdejší místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo Nagyová s pomocí Babiše vzbudila zdání, že firma splňuje jakožto malý a střední podnik podmínky pro padesátimilionovou dotaci. Europoslankyni viní žalobce z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše by podle něj soudy měly potrestat za pomoc k oběma trestným činům.
Městský soud ale dvakrát dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Vrchní soud se případem začal zabývat v pondělí, kdy odvolání přednesl státní zástupce. Požaduje, aby odvolací senát případ vrátil nižšímu soudu k novému projednání. Následně se k odvolání vyjádřili obhájci a také oba obžalovaní. V úterý má soud v plánu ještě výslech znalce Vítězslava Hálka, provede také řadu listinných důkazů.
Babiš kauzu v pondělí znovu označil za politicky motivovanou a absurdní. Zdůraznil, že společnost Farma Čapí hnízdo nikdy neobdržela evropské peníze, dotaci navíc před lety vrátila. Nagyová zopakovala, že při žádosti o dotaci nepostupovala nijak nezákonně a neměla potřebu cokoli zastírat.
