Armáda podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedostává příliš mnoho peněz, ale dostává to, co má. V Interview ČT24 připustila, že se nynější kabinet snaží financování obrany napravit v ekonomicky nepříznivé době, je však přesvědčena, že je to nezbytné. Zastala se také nákupu stíhaček F-35 Lightning II, na které půjde nezanedbatelná část obranného rozpočtu. Ujistila, že rozhodnutí vlády vzešlo ze stanoviska vojáků.
Obrana měla být podle původních představ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jediným resortem, který si v příštím roce finančně polepší ve srovnání s letoškem. Nakonec sice přidá ještě několika dalším ministrům, Janě Černochové ale nejvíce. Podle Černochové to ale nelze vnímat jako zvýhodňování armády na úkor všeho ostatního.
„Armáda konečně dostává to, co měla dostávat dávno. Díky rozpočtovým škrtům v minulosti se řada projektů zpozdila. Nyní, v době, kdy ekonomická situace není ideální, se to snažíme dohnat. Snažíme se to dohnat na pozadí války na Ukrajině – kdy se vojenský materiál stává méně dostupnou a dražší komoditou – ale nic jiného nám nezbývá,“ řekla.
Že v minulosti šlo na obranu méně peněz, než by považovala za žádoucí, přičetla i politické konstelaci v minulém volebním období, kdy vládla menšinová koalice ANO a sociálních demokratů. „Vládli za skryté podpory komunistické strany. To nebyla strana, která by podporovala investice do armády,“ podotkla.
Nynější vláda mimo jiné rozhodla o nástupcích stíhaček JAS-39C/D Gripen, které používá česká armáda od roku 2005. Nebude to nová generace gripenů, nýbrž stroje F-35 Lightning II. Jejich nákup přijde na 150 miliard korun a při započtení všech nákladů bude celkový účet za jejich provoz na konci šedesátých let více než dvojnásobný.
Černochová je přesvědčena, že kritika, která přichází nejen od opozičních politiků – týká se zejména ceny, u níž se kritici domnívají, že by například u gripenů byla nižší – není opodstatněná. „To si nevymyslel žádný politik, že máme pořizovat nejmodernější možnou variantu letounů. To si vymysleli vojáci, kteří pro to mají své odůvodnění. Je to na základě vojenského doporučení,“ zdůraznila.
Protože vláda přistoupila na vojenský požadavek letounů páté generace – které se od těch označovaných za čtvrtou liší především technologií stealth – nebylo podle Černochové prakticky z čeho vybírat. Odmítla, že by fakticky bylo na výběr z nabídek ze Spojených států a Švédska.
„Oni nám neměli co prezentovat. Vláda se rozhodla, že chce – na základě požadavku vojáků – letoun páté generace. Oni letoun páté generace nemají. (…) Nebyla to ze strany České republiky zlomyslnost. Myslím, že letouny gripen jsou dobrými, kvalitními letouny. Odvedly obrovský kus práce i v České republice,“ poznamenala ministryně obrany.
Zároveň však zapochybovala, zda by i při rozhodnutí pořídit letouny bez technologie stealth musel být švédský Saab favoritem.
„Na švédské platformě v našem regionu a blízkém regionu zůstane pouze domovské Švédsko a Maďarsko. Ostatní země přistupují k jiným platformám, většina k F-35,“ podotkla Černochová. Připomněla, že ani Slovensko, i když nepořizuje lightningy, nekupuje ani gripeny. Rozhodlo se pro stroje F-16, které jsou rovněž americké konstrukce.
Útok Hamásu neohrozí vojenské dodávky z Izraele, věří ministryně
Přestože dodavateli letecké bojové techniky pro českou armádu budou v budoucnu především Američané – kteří kromě chystané dodávky stíhaček dodávají také nové bitevní a víceúčelové vrtulníky – nakupuje Česko i jinde. Docela čerstvě se podařilo dokončit vojskové zkoušky radiolokátorů MADR z Izraele a podle Černochové schválilo její ministerské kolegium i další objednávku výzbroje z Izraele – tedy země, která aktuálně čelí útoku palestinské teroristické skupiny Hamás.
Ministryně odmítla, že by aktuální krize v Izraeli vojenské dodávky do Česka jakkoli ohrožovala. „Nezpomalí to dodávky ani nezpomalí výcvik. Izraeli byla narušena reputace jako vojenské velmoci v tom smyslu slova, že je to země, která má dobře vybavenou armádu. Myslím, že v zájmu Izraele, až vyřeší problém, který má, bude, aby se znovu dostal na výsluní,“ uvedla.
Samotné útoky na Izrael označila Černochová za otřesné. „Jsem tím otřesena, jsem tím zhrozena. Pokud jsem si myslela, že nás po vpadnutí Putina na Ukrajinu nic nepřekvapí, tak tohle pro mě překvapení bylo a je. Záběry masakru malých dětí, žen, civilistů a zcela bezprecedentní narušení Izraele, ke kterému došlo v sobotu, s každým normálním člověkem zacloumá,“ podotkla.
Odsoudila demonstrace Palestinců v Evropě na podporu Hamásu a naopak se podivila nad tím, že se z palestinské komunity proti agresi nikdo důrazně nevymezil: „Nezažila jsem jedinou demonstraci, na které by byli Palestinci, kteří by se distancovali od toho, co od soboty provádí v Izraeli hnutí Hamás. To je jedna z cest, jak by i občané naší republiky mohli říct, že nejsou všichni Palestinci úplně stejní. Proč nedemonstrují proti tomu, co se odehrávalo v Izraeli, alespoň neřeknou jasnou deklaraci toho, že s tím nesouhlasí?“
Že by bylo potřeba kvůli útoku Hamásu měnit čerstvě schválenou obrannou strategii, ministryně obrany odmítla. I když strategie označuje za hlavní hrozbu Rusko, terorismem se zabývá také. „Neomezujeme se pouze na definici nepřítele, jako je Rusko, nebo někoho, s kým nemáme harmonické vztahy i kvůli porušování lidských práv a průmyslovým špionážím, jako je Čína, ale terorismus se v naší obranné strategii zmiňuje. Oblast Blízkého východu se nabízí jako region, který je velmi neklidný,“ poukázala.
