Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů. Základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, vyplývá z analýzy, kterou v úterý představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než dvacet procent. Nyní je na ZŠ odučeno asi deset procent hodin učiteli bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých předmětů se mluví dlouhodobě.
Zvyšující se počet nekvalifikovaných učitelů souvisí podle odborníků s růstem počtu dětí ve školách, změnou financování i odchody do důchodu. Pomoci by mělo plánované navyšování počtu studentů učitelství. Stát si podle Beka musí u vysokých škol objednat absolventy společensky potřebných oborů.
„Je potřeba počet absolventů učitelských programů v nějakém střednědobém horizontu, dejme tomu těch deseti let, až zdvojnásobit, ne-li víc,“ řekl děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík. To podle něj přesahuje možnosti pedagogických fakult. Fakulta na Univerzitě Karlově je podle Jančaříka připravená udělat změny, které budou potřeba. Nutné bude například zajistit prostory či vysokoškolské učitele.
Podíl nekvalifikované výuky ve školách by se mohl podle odborníků zvýšit asi na 21 procent. Zároveň upozornili na regionální rozdíly, větší podíl nekvalifikovaných učitelů je podle nich například v Karlovarském kraji, kde je i nižší vzdělanost. Dětí bude podle odborníků ubývat, sníží se tedy i potřebný počet učitelů na základních a středních školách z aktuálních asi 120 tisíc na zhruba 113 tisíc. Přesto by mohlo podle analýzy chybět více než dvacet tisíc kvalifikovaných učitelů.
Přírůstek absolventů pedagogických fakult nebude podle odborníků stačit
Autoři analýzy upozornili na zvyšující se počet učitelů v předdůchodovém věku. Přírůstek absolventů pedagogických fakult a lidí, kteří si dodělávají pedagogické vzdělání, nebude podle odborníků stačit na to, aby pokryl potřeby škol.
Vyučující bez učitelské kvalifikace mohou školy zaměstnávat jako kvalifikované nejvýše tři roky, a pokud pak tito vyučující chtějí zůstat kvalifikovanými učiteli, musí si pedagogické vzdělání doplnit, vyplývá ze zákona o pedagogických pracovnících. Ministerstvo podle Beka nyní nemá přehled, kolik těchto lidí si vzdělání dodělává, chce to zjišťovat v dalším průzkumu. Část z nich si podle Beka studium nedodělá a ze škol odejde, místo nich přijdou například noví nekvalifikovaní učitelé. Část si studium doplní a pokračuje ve školách.
Úbytek kvalifikovaných učitelů vzhledem k odchodům do důchodu a nárůstu učitelských míst je podle Beka tak vysoký, že počty absolventů i lidí, kteří si vzdělání doplní, nestačí.
Studentů učitelství by školy měly v novém akademickém roce přijímat o pět procent více, uvedl Bek. „My už nyní jsme v situaci, kdy část studentů nemáme hrazenu. Potřebujeme znát pravidla nejenom pro příští rok,“ sdělil Jančařík. To ministr slibuje na květen, kdy vládě předloží strategii posilování kapacit oborů učitelství v příští dekádě. Jen na pražské pedagogické fakultě předpokládají, že za tu dobu bude potřeba počty absolventů zdvojnásobit. Teď jich je pět set ročně.
Stát chce podle Beka dosáhnout řízeného nárůstu počtu studentů ve vybraných oborech, například i ve zdravotnických či technických, nemělo by to ale ohrozit kvalitu výuky.
